Suohkan goitge ávžžuha olbmuid ain seastit čázi, ja lea ain vuoššangáibádus doaimmas.
Suohkan goitge ávžžuha olbmuid ain seastit čázi, ja lea ain vuoššangáibádus doaimmas.
Guovdageainnu čoahkkebáikkis lea leamaš duođalaš čáhcedilli duorastaga rájes, go lea leamaš várra ahte suohkana čáhcerusttegat billahuvvet.
Duorastaga fuomášuvvui ahte suohkana vakuum-čáhcebumpe ii šat doaibman, ja bearjadaga rájes lei Guovdageainnu suohkan heahtedilis čázi ektui.
Ii leat šat heahtedilli
Guovdageainnu sátnejođiheaddji Johan Vasara dieđiha dál ahte suohkanis ii leat šat heahtedilli, muhto suohkan ain bargá heahteplána mielde.
– Lea ain duođalaš dilli, ja mis leat olbmot mat vákšot čáhcesystema birrajándora, sihkkarastin dihte ahte dat dilli ii galgga čuožžilit ahte mii nohkkot čáhcái, lohká Vasara.
Son lohká gal ahte ii leat šat suohkanis dat ballu ahte čáhci nohká táŋkkain, muhto sihkarvuođa dihte barget ain heahteplána mielde. Suohkanis leat maid liigečovdosat sajis, mat galget eastadit čáhci nohkamis.
Vuoššangáibádus
Guovdageainnus leat olles vahkkoloahpa šaddan vuoššat ja seastit čázi, ja dainna šaddet ain joatkit.
Váttisvuođat álge go vakuumbumpe billahuvai, ja čáhcebumppet eai nagodan šat čázi bumpet. Bisuhan dihte čáhcedeattu suohkana revrriin, šattai suohkan eanus váldit čázi, ja danne bođii maid vuoššangáibádus.
Vasara muitala ahte dál lea vakuumbumpe fas doaimmas, ja galgá doaibmat dábálaččat gaskaboddosaččat, dassážii go albma čoavddus boahtá sadjái.
– Vaikko gáivu ja filttar lea sajis, de lea ain eanočáhci systemas mii gáibida ahte olbmot vuššet čázi. Dat buorrána dál go ráinnas čáhci beassá sirkuleret, muhto dat ádjána. Suohkan váldá iskosiid juohke beaivvi, ja dieđiha goas lea fas ráinnas čáhci.
Molsut visot
Guovdageainnu suohkan lea dál ráhkkaneame molsut olles čáhcesystema, ja leat diŋgon ođđa bumppe.
Vasara lohká ahte dat lonuhuvvo lagamus vahkuid, muhto ii dieđe vel muitalit nu sihkkarit goas.
– Dat maid mii oaidnit lea ahte mii šaddat molsut olles systema, mainna sihkkarit ádjánit guhkit áiggi. Guhkit áigái šaddat maid sihkkarastit nuppi čáhcegáldu. Dat lea ávžžuhuvvon visot jagiid, muhto dat ii leat dahkkon. Dál leat bahčagit vásihan ahte ferte dahkkot.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Vuorkágovva: Astrid Helander
Bargan ijabeaivvi
Sátnejođiheaddji ráiida suohkana bargiid geat leat ijabeaivvi bargan oažžut čáhcerusttega doaibmat fas.
Son lohká ahte bargit leat measta jo orron bumpestašuvnnas, ja sávvá ahte olbmot čájehit ipmárdusa ahte lea leamaš hui hástaleaddji vahkkoloahppa.
– Mun lean ožžon gova ahte olbmot ipmirdit dili, ja dohkkehit vuoššangáibádusa, vaikko dat ii leat buorre go nu šaddá. Mii leat bidjan visot hálddahuslaš ja ruđalaš návccaid gávdnat čovdosiid, ja lean lohkan ahte ii sáhte čuožžut ruđa duohken, lohká sátnejođiheaddji, guhte ii loga vel diehtit olu dát roassu máksá.
