Mearkalávddegoddi biehttala addimis Susanne Vars Buljoi su áddjárohki mearkka go son ii deavdde boazodoallolága gáibádusaid, muhto dasa ii mieđit Vars Buljo.
Guovdageaidnulaš Susanne Vars Buljo lea ohcan alcces áddjárohkis, Mihkelaš Mihkkala, Mikkel Mikkelsen Buljo, boazomearkka. Mearkalávdegoddi meannudii mearkaohcama diibmá guovvamánus ja hilgo ohcama go oaivvildit Vars Buljo ii olat gáibádusaid.
Susanne Vars Buljo váidalan mearrádusa váiddalávdegoddái mii meannuda mearkaohcamiid maid guoddalit. Vars Buljo mielas lea olleš ášši hui váidalahtti ja váivi, ja sávvá ahte váiddalávdegoddi dulko lága eará láhkai.
– Áddjárohki mearka lea hui divrras munnje. Lea árbi mii mus livčče su maŋis. Lea hui váivi go galgá leat nu váttis, lohká son.
Doalaha mearrádusa
Finnmárkku fylkkamánni lea árvvoštallan váidaga ja dáhtton mearkalávdegotti árvvoštallat váldit vuhtii váidaga ja dohkkehit Vars Buljos lea vuoigatvuođat oažžot mearka, vaikko sin árvvoštallama mielde ii leat otná dieđuid vuođul Vars Buljos mearkavuoigatvuohta, go eai gávdno čálalaš dieđut mat duođaštit Mikkel Mikkelsen Buljo rohki boazodoalu.
Mearkalávdegoddi lea skábmamánus gieđahallan ášši ođđasit ja leat mearridan doalahit iežaset mearrádusa, dainna čilgehusain ahte eai oaidnán ođđa dieđuid ovdán boahtán váidagis. Ášši galgá dál gieđahallot váiddalávdegottis.
Boazolága eavttut
Susanne Vars Buljo oaivvilda iežas deavdit buot eavttuid mat leat dálá boazodoallolágas, mii guoská mearkaáššiide.
– Oaivvildan mearkalávdegoddi dulko lága boastut. Čállosis sii oidnet mus leat čálalaš duođaštusat ahte mu áhkus leamašan boazodoallu váldoealáhussan ovdal go náitalii, muhto dan oaivvildit ii leat doarvái duođaštus. Imaštan sin ákkaid, orru hui ártet. Dás gávdno čálalaš duođaštus, muhto lávdegoddi aŋkke čuoččuha ahte dat ii leat doarvái duođaštus, lohká Vars Buljo.
Eai gávdno čálalaš dieđut
Áššebáhpáriin boahtá ovdan ahte mearkalávdegoddi lea geahččan boares Boazodoallodieđáhusaid ja ohcan dieđuid sihke áhči ja eatni beale váhnenváhnemiid birra. Mearkalávdegoddi čállá historjjálaš arkiivvain eai gávdno čálalaš dieđut mat duođaštit ahte sis lea boazodoallu leamašan váldoealáhussan nu go 1933 boazodoalloláhka gáibida ja leat dan bidjan vuođđun go leat meannudan ášši.
Mearkalávddegotti mearrádus lea ahte eai dohkket Susanne Vars Buljo mearkaohcama, ii ge son oaččo sirdit ádjá, Mikkel Mikkelsen Buljo mearkka alcces. Ágga lea ahte Vars Buljos ii leat alddis leamašan boazodoallu váldoealáhussan, iige goappáge váhnemis, iige váhnenváhnemiin nu go boazodoalloláhka gáibida.
Mearkalávdegoddi ráhkadan lassi gáibádusa
Susanne Vars Buljo imašta mearkalávdegotti mearrádusa go sihke su áddjárohkis ja áhkus leamaš boazodoallu váldoealáhussan.
– Mearkalávdegoddi dáhttu čálalaš duođaštusaid, dákko bokte sisasáddejuvvon boazodoallodieđáhusaid, ahte mu váhnenváhnemiin leamaš boazodoallu váldoealáhussan. Dáđibahábut ii leat mu áddjárohkki, gean mearkka ozan alccan, máhttán čállit ja danin ii leat sádden makkárge dieđáhusaid eiseválddiide. Mii guoská mu áhkkui, de gávdno čálalaš duođaštus ahte sus leamaš boazodoallu váldoealáhussan ovdal go náitalii. Áhku namma lea namuhuvvon vieljas boazodoallodieđáhusas sisasáddejuvvon 1951:s. Dás boahtá ovdan ahte áhkku lea bargan bohccuiguin. Dán dieđáhusa lea mearkalávdegoddi ieš gávdnan historjjálaš arkiivvain, muhto oaivvilda aŋkke ahte dát ii leat nohkka duođaštus. Lávdegoddi čállá ahte áhkku ferte leat namuhuvvon váhnemiiddis boazodoallodieđáhusas jus galggan deavdit gustojeaddji boazodoallolága eavttuid, muitala Vars Buljo.
Váidalan mearrádusa
Susanne Vars Buljo čujuha váidagii maid lea čállán, gos čállá ahte son lea lohkan gustojeaddji boazodoallolága- ja 1933 ja 1978 boazodoallolágaid ovdabargguid geahččan dihte biddjo go doppe gáibádus ahte deavdin dihte gustojeaddji boazodoallolága § 32 vuosttaš lađđasa nr 2 galgá leat boazodoallu leamaš váldoealáhussan, de ferte leat namuhuvvon váhnemiiddis boazodoallodieđáhusas, ja dušše váhnemiiddis.
– Ii boađe ovdan gostege ahte dákkár gáibádus biddjo. Dát máksá áhte mearkalávdegoddi duohtavuođas lea ráhkadan lassigáibádusa gustojeaddji boazodoalloláhkii, ahte lassin dasa ahte boazodoallis lea leamaš boazodoallu váldoealáhussan, de ferte boazodoalli namma namuhuvvon váhnemiin boazodoallodieđáhusas, jus ii leat ieš sádden dieđáhusa. Jus namma lea čállojuvvon oappáid dahje vieljaid boazodoallodieđáhusaide, de ii leat boazodoallis leamaš boazodoallu váldoealáhussan, nu lohká Vars Buljo ádden mearkkalávdegotti ákka.
– Jus nu lea ášši, de rihkku mearkalávdegoddi dáinna mearrádusain lága. Mearkalávdegottis ii leat lohpi ráhkadit ođđa eavttuid, muhto leat geatnegahtton čuovvut lága nu go lea čállojuvvon. Duođaštusárvvoštallanáššiin lea mearkalávdegoddi geatnegahtton čuovvut dan oppalaš njuolggadusa hálddašeamis, namalassii dábálaš jáhkehahttivuohta njuolggadusa mii máksá ahte dat eanemus jahkeháhttii deavisvuohta biddjo vuođđun. Mu mielas eai leat dan dahkan dán ášši, lohká Susanne Vars Buljo.
– Ii leat eahpečielggas
Son lohká dán áššis ii leat deavisuohta eahpesihkar, namalassii ahte Vars Buljo áhkus lea rávisolmmožin leamaš boazodoallu váldoealáhussan.
– Dan čájeha Inguna Issáha, Isak Aslak M. Hætta boazodoallodieđáhus sisasáddejuvvon 1951:s, gos mu áhku Berit Susanne M. Hætta Vars, gii dan áiggi lei rávisolbmo agis, lea namuhuvvon, ja dán dieđáhusas boahtá maiddai ovdan ahte áhkku lea eaiggáduššan bohccuid.
– Áhkku sáhttá dasa lassin ieš maid muitalit mainna son barggai ovdal náitalii ja fárrii Láhpoluobbalii. Dát ášši ii leat eahpečielggas, ja danin ii leat ge eahpečielggas ahte mun deavddan gustojeaddji boazodoallolága, lohká Susanne Vars Buljo.
Dehálaš doalahit mearkka sogas
– Mu mielas lea dehálaš doalahit mearka min sogas, vai ii vilvva eará sádjái. Jus mun in oaččo dan mearka, de ii leat min sogas dat mearka šat. Hui váivi go galgá leat nu váttis, loahpaha Susanne Vars Buljo.
Ii kommentere
Oarje-Finnmárkku mearkkalávdegoddi Per Andersen Bals guhte jođihii ášši, go jođiheaddji Anders A. Sara lei dieđihan bealálašvuođa áššis, ii hálit kommenteret ášši.
– Mun in hálit kommenteret, lohká Bals oanehaččat.
Ii leamašan vel čoahkkin
Váiddalávdegotti jođiheaddji Leif Anders Somby ii loga Susanne Vars Buljo váidaga vel leamašan meannudeames.
– Mis galgá čoahkkin leat giđa mielde, lohká Somby
– Mearka áššit leat váddásat
Finnmárkku Fylkkamánni Oarje-Finnmárkku boazodoalloossodaga vuolit direktevra Adam K. Hætta ii loga Susanne Vars Buljo mearkaohcama vel loahpahuvvon, ášši galgá váiddalávdegoddái meannudeapmái.
– Váiddalávdegoddi galgá dál mearridit lea go vejolašvuohta ahte Susanne Vars Buljo ožžo mearka alcces, lohká Hætta.
Čuvvon váiddalávdegotti prinsihpaid
Adam K. Hætta lohká iežaset čuvvon váldoprinsihpaid maid váiddalávdegoddi lea bidjan.
– Lea oalle moalkás prinsihppa mii guoská mearkaohcamii. Lea hui váttis, muhto mii leat dán ášši vuđolaččat gieđahallan, ohcan dieđuid muhto go eai gávdno čálalaš duođaštusat de ferte ášši mis meannuduvvot ná mo leat dahkan, lohká Hætta.
Eai vikka cakkadit
Váiddalávdegoddi lea bajimus orgána ja ášši loahpahuvvo das, muitala Hætta ja lasiha ahte sáhttá ášši vuojehit diggái.
– Mearkaáššit leat hui váddásat. Ii leat nu ahte mii bátnegáskki viggat cakkadit addimis mearkkaid. Mii fertet čuovvot seammá bálgáid ja geahččat maid lága go meannudat mearkaohcamiid. Lea dieđusge hui miellagiddevaš oaidnit dán ášši bohtosa ja rievdá go geaidnu mo galgat meannudišgoahtit sullasaš áššiid, lohká son, iige loga duođi eambbo sáhttit kommenteret go ášši ii leat loahpahuvvon.
Vuorkágovva/Nils Johan Vars
Váhnemiid mearka galgá leat vuođđun mánáid merkii
Susanne Vars Buljo ohcá sirdit áddjárohkis, Mikkel Mikkelsen Buljo mearkka alcces ja ohcá mearkka sirdit Ábboráššii. Mearkalávdegoddi čállá Fylkkamánni dieđuid mielde lea Mikkel Mikkelsen Buljo mearka leamaš Spalccas 1978 rájes gitta 1984 rádjái. Sus ledje bohccot bártni, Mikkel M. M. Buljo ja manji Sara Bæhr Buljo siidaoasi vuolde.
Susanne Vars áhči (Johan Henrik Buljo) mearka lea maid leamaš Spalccas 1978 – 1990 rádjái seamma siidaoasi vuolde. Su mearka lea sirdojuvvon Ábboráššii jagis 2013, Ole Thomas Gaup siidaoasi vuollái.
Stuora erohus olgešbealjis
Mearkalávddegoddi čállá čilgehusa mearkkaid birra: Ádjá mearkkas lea gurutbeallji seamma go áhči mearkkas, muhto olgešbealjis lea stuora erohus. Ádjá mearkkas leat guokte luddestaga skivnnji sisa ja dasa lassin leat sánit sihke ovddal ja maŋil.
Váhnema mearka lea vuođđun mánáid mearkkaide
Mearkalávdegotti váldonjuolggadus lea ahte váhnema mearka galgá leat vuođđun mánáid mearkkaide. Mearkalávdegoddi lea doallan das gitta vai doalahuvvo sogaid árbevirolaš mearkaoalli. De bisuhuvvo čorges mearkasystema nu ahte mearkka gullevašvuohta lea čielggas ja nanus. Mearkalávdegoddi lea maid dadjan ahte jus váhnema mearka lea dievva nu ahte eai čága eambbo rievdadusat, de sáhttá ohcat rievdadusa eará mearkkas mii gullá sin jovkui, ovdamearka dihtii áhku dahje ádjá mearkkas.
Dáid beliid lea mearkalávdegoddi váldán vuođđun go leat árvvoštallan mearkkaohcama oktan mearkavuoigatvuođain.
Boazodoallolága §:s 38 daddjo mearkkaid sisačáliheami birra earret eará ná:
“Mearka galgá leat dakkár ahte ii sáhte seahkanit dahje boastut geavahuvvot. Mearkalávdegoddi galgá, dohkálaš boazodoalu vuhtii válddidettiin, doalahit mearkkaid árbevirolaš hámis ja geavaheamis, earret eará doalahit soga árbevirolaš mearkaoali.”
