-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASAT– Ii dáidde boahtit biegga­fápmu min orohahkii

– Ii dáidde boahtit biegga­fápmu min orohahkii

-

-

Ii son jáhke bieggafápmohuksema gal boahtit Seainnavárrái ja sin orohahkii, ráđđehusa signálaid dáfus. – Oaččuimet šohka go áigot hukset bieggafápmoindustriija min orohahkii, lohká Eira.

– Dál dáidet šaddat heaittihit bieggaindustriija huksema Seainnavárrái ja min orohahkii, lohká duhtavaš Nils Ante Eira go gullá ráđđehusa signálaid ahte sámi beroštumit galget deattuhuvvot go bieggafápmohuksema konsešuvnnaid galget meannudit.

– Maŋŋel go ráđđehus álggaha bieggafámu  ođđa konsešuvdnameannudemiid maŋŋel golmma jagi bottu, de galgá suohkan maid miehtat dasa, čállá Kommunal Rapport.

– Sámi beroštumit galget nannejuvvot go meannudit bieggafápmoáššiid. Man olu boazodoalu gierdá galgá deattuhuvvot konsešuvdnameannudeamis, lohká Oljo- ja energiijadepartemeantta stáhtačálli Elisabeth Sæther (Bb).

Fosen-duopmu duogážis

Nils Ante Eira mielas lea čielggas ahte Fovsen-duomu dihte dat  celket nu ráđđehusa bealis. 

– Duomus han čuožžu ahte galget váldit vuhtii man olu leat váikkuhusat ollislaččat ealáhussii, iige dušše ohccojuvvon huksenbáikkis. Mii leat vásihan ahte sii dadjet olu, muhto dál beassat oaidnit váldet go dan vuhtii, lohká Eira, gii lea duhtavaš go ráđđehus váldá vuhtii sámi beroštumiid.

Dárbbašit viiddis guovlluid

Son lea vásihan ahte ii váldojuvvo vuhtii das man stuora noađđi lea ollislaččat ealáhussii, ja ahte sii masset bihtáid mielde guohtuneatnamiid.

– Mii eat sáhte šat massit guohtuneatnamiid. Dán jagi lea guohtunroassu ja de fertet mii gávdnat molssaevttolaš guohtumiid bohccuide, mii dakkár dilis lávdá viiddis guovlluide gos olbmot eai leat leamaš bohccot máŋgga jahkái. Jus galgá doaimmahit ceavzilis ealáhusa ekonomalaččat ja ekologalaččat, de ferte min ealáhusas leat fleksibilitehta ja várra váldit atnui eará guovlluid go daid maid mii dábálaččat atnit. Go bohccot leat guhton seamma guovllus guhkes áiggi, de fertet mii várra gávdnat eará guovllu, čilge Eira.

SISABAHKKEMIID HAGA: Boazosápmelaš Nils Ante Eira sávvá guohtuneatnamiid bállet ráfis huksemiin boahtteáiggis ja earenoamážit bieggaindustriijas. Govva: Priváhta
SISABAHKKEMIID HAGA: Boazosápmelaš Nils Ante Eira sávvá guohtuneatnamiid bállet ráfis huksemiin boahtteáiggis ja earenoamážit bieggaindustriijas. Govva: Priváhta

Dan dihte leage boazodoalus dárbu stuorát guovlluide go olggobeale olbmot jáhkket, čujuha son.

Guovdu guottetbáikki

Seainnavárrái ja Rahka váriide ja Bonjovárrái, mat leat gielas orohagas, lea Nordkraft plánen hukset bieggaindustriija, nu go Eira dan gohčoda. Earenoamážit Seainnavárri Loabágis ja Siellagis lea guovddáš guottetbáiki ja lea dehálaš boazodollui.

– Mii oaččuimet šohka go gulaimet bieggaindustriija plánaid min orohahkii, dadjá Eira.

Son lea maid hui duhtavaš go Áhkánjárggas lea politihkalaš mearrádus ahte eai sáva bieggafámu suohkanii.

– Loabága sátnejođiheaddji lohká iežas hui vuostá huksema boazodoalu dihte. Maid don dasa logat?

– Lean hui ilus go mis leat báikkálaš politihkkárat geain lea čielga oaivil eaige fuola bieggafámu Loabágii, lohká Eira.

Vásáhus bieggamilluiguin

Ovdalaččas leat juo 14 bieggaturbiinna huksejuvvon Nygårdsfjellet báikái, mii lea orohagas, E-10 guoras Bonjováris.

– Mis leat vásihan ahte bieggamillut leat caggin boares johtingeainnuide čakčat ja nu dagahit váttisvuođaid min dollui. Boazu garvá dan báikki ja caggá dan johtimis lunddolaš johtingeainnu. Sávan sakka ahte eai boađe ođđa konsešuvdnavuorut maidda mii šaddat golahit eanet áiggi ja návccaid, lohká Nils Ante Eira.

Dál galget Gielas orohaga olbmot fargga vuojehit ealu johtingeainnuid mielde guottet- ja guohtuneatnamiidda mat leat Loabágis ja birrasis. Dán jagi lea maid guohtunroassu go guottet lea jikŋon. Dál sávvá son ahte ii dárbbat šat bargat stuora sisabahkkemiid vuostá.

– Sávan ahte ii goassege šatta mihkke bieggaindustriijas min orohagas, dadjá son.

-Almmuhus-