Álttá nammamánni meannudii bearjadaga ahte galgá go bákkus lonistit eatnamiid mat gullet Fálá, Fieddara, Válgenjárgga ja Lákkonjárgga orohagaide. Statnett dat lei stevdnen orohagaid nammamánneriektái, go áiggošii ráhkadišgoahtit ođđa el-fápmolinjá Báhccavuonas Skáidái. Mearrádus celko moatti beaivve geahčen.
Álttá nammamánni meannudii bearjadaga ahte galgá go bákkus lonistit eatnamiid mat gullet Fálá, Fieddara, Válgenjárgga ja Lákkonjárgga orohagaide. Statnett dat lei stevdnen orohagaid nammamánneriektái, go áiggošii ráhkadišgoahtit ođđa el-fápmolinjá Báhccavuonas Skáidái. Mearrádus celko moatti beaivve geahčen.
– Dál galgá ášši meannuduvvot, ja jus orohagat vásihit ekonomalaš vahágiid de riekti buhtada daid. Mii hukset vaikke mo de leaš, lohká Statnett advokáhtta Pål Martin Abell.
Statnett dat lei stevdnen Fálá, Fieddara, Válgenjárgga ja Lákkonjárgga orohagaid Nammamánneriektái, vai dahkkošii bággolonisteapmi dieid orohagaid eatnamiin ja vuoigatvuođain, nu ahte Statnett beassá huksegoahtit ođđa el-fápmolinjjá Báhccavuonas Skáidái.
– Mii fertiimet stevdnet daid go leat vuosttaldan huksema, vaikke mis lea konsešuvdna, čilge Abell.
Videoáššis bajimusas oainnát ahte Hans Ole Eira, guhte ovddastii Lákkonjárgga, ii addán gal gieđa Statnett ovddasteddjiide.
– Mun in sáhte gal sin váldit gihtii, go leat munno bággen dál boahtet deike dušše danne go ean vuolláičále báhpiriid ja atte rivttiid, čilge son.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Govven: Alice Balto
Duogáš
Cuoŋománu 30. beaivvi diibmá mearridii Oljo- ja energiijadepartemeantta addit lobi álggahit barggu ja bággolonistemiid. Prošeakta guoskkaha 30 orohahkii. Muhtimat dain eai leat háliidan miehtat dasa ahte Statnett álggaha barggus.
Álggus ledje čieža orohaga mat eai lean vuolláičállán šiehtadusa Statnettain, mannan vahkkus golmmas dain goittot ge vuolláičálle šiehtadussii ja nu báhce ge njeallje orohaga, maid Statnett stevdnii Nammamánnái.
Lákkonjárgga ja Válgenjárgga, ovddasteigga Hans Ole Eira ja Nils M. Gaup bearjadaga Álttá Nammamánnerievttis. Dan guovtti eará orohagas, ii boahtán oktage.
Ii sáhte vuolláičállit
11 orohaga geaidda el-fápmolinjá guoskkaha, leat vuolláičállán šiehtadusa Statnettain das mo barggut galget čađahuvvot ja mo dat galget buhtaduvvot. Muđuid eai leat dahkkon šiehtadusat daid eará orohagaiguin.
Hans Ole Eira ii lohkan gal iežas sáhttit vuolláičállit šiehtadusa ja addit vuoigatvuođaid Statnettii.
– Dat gal álget bargat, dan gal lean ipmirdan, muhto de álget goit bargat min lobi haga. De váldet daid eatnamiid, eat mii leat addán daid, lohká Eira.
Statnett bealis eai dieđe gal manne dát orohagat eai leat vuolláičállán.
– Dan gal fertet sis jearrat, muhto mii eat oainne gal makkárge erohusa sin ja daid orohagaid gaskka geat leat vuolláičállán, lohká Statnett advokáhtta Pål Martin Abell.
Son muitala ahte daid orohagain gos linnjá manná johtingeainnuid dahje dehálaš eatnamiid čađa, de leat sii plánen bissehit bargguid daid áiggiid go boazodoallu dárbbaša daid.
– Linnjá váldoguottetbáikki čađa
Boazodoalli muitala ahte linnjá ceggejuvvo njuolga čađa sin guottetbáikki.
– Vearrámus váikkuhus mas mun balan lea ahte dalle šaddat mii luohpat eret dien guottetbáikkis, mii lea Lákkonjárgga váldoguottetbáiki leamaš maŋimuš čieža-gávcci buolvvas, muitala son.
– Gosa mii de galgat mannat guottehit, dalle fertet gávdnat eará báikki. Nu mo logan ahte diet lea váldoguottetbáiki, eai ge dološ áddját leat duššiid dihte dien válljen. Dat mearkkaša ahte jus šaddat eará sadjái de šaddat heajut guottetbáikái, čilge Eira.
Nammamánni cealká áššebáhpiriiguin ahte jus orohagat dál dohkkehit bággolonistemiid, de Statnett gokčá áššegoluid. Jus eai dohkket, de áššegolut gahččet orohagaide.
Nammamánni loahpalaš mearrádus boahtá vuordimis moatti beaivve geahčen.
