Odne geige Sámi Giellalávdegoddi «Váibmogiella» rapporta Sámediggái ja Gielda- ja ođasmahttindepartementii. Sámediggepresideanta lohká ahte árvalusat addet buori vejolašvuođaid loktet sámegiela árvvu ja ahte ferte dakkaviđe bargagoahtit sámegielaid boahtte áiggiin.
Odne geige Sámi Giellalávdegoddi «Váibmogiella» rapporta Sámediggái ja Gielda- ja ođasmahttindepartementii. Sámediggepresideanta lohká ahte árvalusat addet buori vejolašvuođaid loktet sámegiela árvvu ja ahte ferte dakkaviđe bargagoahtit sámegielaid boahtte áiggiin.
Sámi Giellalávdegoddi geigii iežas čielggadeami Gieldda- ja ođasmahttinministarii Jan Tore Sanner:i ja Sámediggepresidentii Aili Keskitalo:i vuossárgga golggotmánu 10.b. Troanddimis.
– Sámi Giellalávdegottis leat ollu buorit árvalusat mat leat mielde nannemin ja ovddideamen sámegielaid, ja háliidan dákko bokte maid giiti giellalávdegotti lahtuid ja čállingotti dan buori barggu ovddas maid sii leat bargan, lohká Sámedikki presideanta Aili Keskitalo preassadieđáhusas.
Árvalusat
Lávdegotti bargu lea leamaš čielggadit gustojeaddji ortnegiid, doaimmaid ja njuolggadusaid mat leat čatnasan sámegielaide, ja árvvoštallat movt dát sáhttet heivehuvvot almmolaš suorggi otná organiseremii ja sihkkarastit doaibmi ja ovttadássásaš almmolaš bálvalusaid sámegillii.
Sii leat guokte jagi bargan dáinna, ja rapportii leat almmuhan olu árvalusaid mo sámegiela galggašii gáhttet ja ovddidit boahtte áiggis.
Sámi giellaresursaguovddážat
Giellalávdegoddi evttoha earret eará ásahit golbma sámi giellaresursaguovddáža; okta julevsámi, okta máttasámi ja okta davvisámi resursaguovddáš.
– Dál váilot dákkár guovddážat mat sáhttet veahkehit suohkaniid ja ovttaskasolbmuid ollašuhttimis sámegielat bálvalusfálaldagaid, erenomážit dulkomiid, jorgaleami, diehtojuohkima ja gáiddusoahpahusa ektui, lohká Sámediggepresideanta Aili Keskitalo.
Mánát ja nuorat
Okta eará árvalus mainna Sámediggepresideanta Aili Keskitalo lea duđavaš leago lávdegoddi árvala ahte buot suohkaniin galgá leat geatnegasvuohta fállat mánáide sámegielat mánáidgárdefálaldaga jus váhnemat dan sávvet.
Keskitalo lea maid duđavaš go lávdegoddi lea oaidnán ahte oahpahus sámegillii olggobealde dálá halddašanguovllu ferte nannejuvvot, ja evttohit ahte ohppiidlohku, mii gáibiduvvo geahpiiduvvo logi oahppis golmma oahppái.
– Lea maid buorre go árvalit ahte oahppu sámegielas joatkkaskuvllain berre viiddiduvvot nu ahte dat guoská buot ohppiide geain lea leamašan oahppu sámegielas ja sámegillii vuođđoskuvllas ja ahte dáin ohppiin galgá leat vuoigatvuohta oažžut sámegiela oahpu nana giellamodeallaid bakte beroškeahttá lea go sápmelaš vuoi ii, lohká Keskitalo.
Sierra giellaáittardeaddji
Sámi Giellalávdegoddi cealká ahte davvisámegiella lea áigojuvvon, ja ahte sihke julev- ja máttasámegiella leaba hui áitojuvvon.
Lávdegoddi árvala ásahit sierra sámi giellaáittardeaddji.
– Dát orro hui miellagiddevaš evttohus, giellaáittardeaddji galggašii earret eará gozihit ahte giellanjuolggadusat čuovvoluvvojit. Dát lea juoga masa mii leat áigá juo oaidnán dárbbu, ja mus lea doaivva ahte dát ásahuvvo, lasiha Keskitalo.
Stuorra lávki ovddasguvlui
Sámediggepresideanta Aili Keskitalo lohká Sámi Giellalávdegotti árvalusat leat stuorra lávki ovddasguvlui sámegielaid boahtteáiggi ektui ja son ávžžuha ráđđehusa jođánit čuovvollit dan dehálaš barggu mii dál lea álggahuvvon.
– Mun vuorddán ahte čielggadeapmi sáddejuvvo gulaskuddamii nu jođánit go vejolaš vuoi láhkarievdadanproseassat bohtet johtui farggamusat, lohká Keskitalo.
