Gaskavahku geassemánu 19. beaivvi vuolláičállojuvvui historjjálaš šiehtadus mas oamastanvuoigatvuohta dávviriidda sirdojuvvo sámi museaide.
Šiehtadusa vuolláičálle sámediggepresideanta Aili Keskitalo, Norgga Álbmotmusea direktevra Olav Aaraas, Kulturhistorjjálaš musea sadjásaš direktevra Karl Kallhovd ja Norgga sámi museaid ovddasteaddjit.
Bååstede – sámi dávviriid máhcaheapmi Sápmái prošeavtta olis máhcahuvvojit 1639 dávvira guđa sámi museii Norggas.
RiddoDuottarMuseaid stivrajođiheaddji Johan Ailo Kalstad lohká čilgemeahttumin muitalit makkár dovdu sus lea dál go šiehtadus lea vuolláičállojuvvon.
– Lea oba stuora dáhpáhus, ja easkka go čohkkedin beavdegurrii vuolláičállit báhpira, de dorggiidišgohten go jurddašin makkár árbbi mii oažžut ruovttoluotta min iežamet lusa.
Stuora árvu dávviriin
RDM Guovdageaidnu oažžu badjelas 730 dávvira. Kalstad lohká dávviriin eambbo árvvu go dan maid oba ipmirdit ge.
– Lea guhká bargon ahte oažžut máhcahuvvot deike. Lea leamašan moalkás geaidnu, lea ollu mii lea dahkkon ja mii ain galgá dahkkot.
Áddet sámi kulturárbbi ruovttoluotta Sápmái
Norgga Álbmotmusea ja Kulturhistorjjálaš musea muitalit ahte Bååstede lea leamaš hui dehálaš sidjiide, go dovdo riekta addit sámi kulturárbbi ruovttoluotta Sápmái. Lassin dat rahpá uvssaid mávssolaš ovttasbargui.
Okta stuora hástalus museii
Muhto lea okta stuora hástalus RDM Guovdageainnus go galget viežžat dávviriid. Sis ii leat museavisti mii lea dakkár stánddas ahte sáhttet buori ládje váldit vuostá dávviriid.
– Dát gáibida eambbo ruhtadeami nu ahte mii sáhttit ođasmahttit ja viiddidit vistti. Dasto dárbbašit mii eambbo bargiid. Muhto dá lea stuora lávki dan guvlui. Ii galggaše nu máŋga jagi mannat ovdal go dat ollašuvvá, lohká Kalstad.
Čieža jagi áigi álggahuvvui bargu
Sámediggepresideanta Aili Keskitalo muitala ahte dát proseassabargu máhcahit dávviriid sámi museaide álggii čieža jagi áigi.
– Dát lea hui stuora mearkkašupmi midjiide. Nu stuora oassi min kulturárbbis jávkkai nuppi máilmmisoađi oktavuođas, goit dáppe Finnmárkkus ja Davvi-Romssas. Mis ii leat báljo mihkke báhcán maid mii sáhttit oaidnit ja doallat gieđas.
Dát lea hui dehálaš midjiide. Sámi servvodat ferte hálddašit sámi kulturárbbi, ja odne mii leat álggahan dan historjjálaš proseassa.
Geigii sámi dávvira
Šiehtadusa vuolláičállima oktavuođas Gilišiljus buvttii Norgga Álbmotmusea ossodatdirektevra Inger Jensen ovtta sámi dávvira RDM Guovdageainnu Gilišilljui. Ládjogahpira man ožžo lea vižžon Finnmárkkus 1800-logus.
– Go válljejedje geiget Ládjogahpira dego symbolan Guovdageainnu Gilišilljui, lei mu mielas hui earenoamáš. Dan dihte go dat symbolisere duodjeárbevieru, nissonolbmo barggu ja kolonialismma oktavuođas. Dat lea báhcán dego symbolan dološ máilmmis man mii geahččalit dokumenteret ja ipmirdit otná dan beaivvi.
Dát lei hui bures jurddašuvvon álbmotmusea bealis go válljejedje dan vuosttaš dávvirin, lohká Keskitalo.
Sámi kulturhistorja ain oidnosis
Norgga Álbmotmuseas ja Kulturhistorjjálaš museas galgá ain leat sámi kulturhistorjjálaš dávvirčoakkáldat mii gaskkustuvvo sihke sápmelaččaide, dáččaide ja olgoriikka gussiide.
Dat guhtta sámi musea mat ožžot máhcahuvvot dávviriid iežaset lusa leat Deanu ja Várjját Museasiida, RiddoDuottarMuseat, Várdobáiki Museasiida, Árran
– Julevsámi guovddáš, Saemien Sijte – Lullisámi musea ja kulturguovddáš ja Davvi álbmogiid guovddáš.
