Oaiveskálžžu maid gávdne Guovdageainnu boares hávdesajis Jámetmiellis jagi 1993, hávdáduvvo ođđasit golggotmánu goalmmát beaivvi Guovdageainnu hávdeeatnamii, dieđiha Sámediggi.
Oaiveskálžžu maid gávdne Guovdageainnu boares hávdesajis Jámetmiellis jagi 1993, hávdáduvvo ođđasit golggotmánu goalmmát beaivvi Guovdageainnu hávdeeatnamii, dieđiha Sámediggi.
Iskkadeamit čájehit ahte almmái lei 50-60 jahkásaš dievdu dalle go jámii birrasii 1650-logu. Meanut leat Guovdageainnu kirkus ja loahpahuvvo kirku hávdeeatnamis.
Sámedikki presideanta Aili Keskitalo ja Guovdageainnu sátnejođiheaddji Johan Vasara oassálastiba meanuide. Meanut leat oaneheappot go dábálaš hávdádeapmi.
Dalle eai háliidan šat bargit dan vurkkodit, ja bivde Sámedikkis veahki oažžut dan girkoeatnamii.
– Ii leat sámi árbevierru vurkkodit olbmo bázahusaid, eat ge mii leat anatomalaš musea, muhto dávvirvuorká, logai Riddoduottarmusea konsuleanta Johan Aslak Hætta.
Hávdesadji dárkilit válljejuvvon
Dál galgá oaiveskálžu hávdáduvvot ja Sámedikki fágajođiheaddji Andreas Stångberg dieđiha ahte dákterikki eará osiid eai leat gávdnan.
– Hávdesadji dálá girkogárddis lea válljejuvvon nu ahte das galgá oaidnit álgo hávdesaji Jámetmiellis. Čálalaš gálduid mielde ásahii Johannes Tornæus hávdesaji ja čoahkkananvisttáža 1640-jagiin. Son lei báhppa vuolit Durdnosis 1640- 1681.
Rahpasat buohkaide
Boares siida dahje dálveorohat dálá kirkobáikkis lei várra Goahtedievá guovllus. Ruoŧa vearrorehketdoaluin lea namuhuvvon ahte dolle márkaniid dás nu árrat go 1669.
Guovdageainnu vuosttaš girku ásahuvvui Girkodievvái birrasii 1701-03, ja dalle várra váldui Jámetmielli hávdesadji eret anus ja sirdojuvvui dohko gokko dálá girku/girkogárdi lea.
1944:s bolde duiskalaččat girku.
Oaiveskálžu hávdáduvvo gietkamii. Meanut leat rahpasat buohkaide, lohká fágajođiheaddji Andreas Stångberg.
Prográmma álggahuvvo sálmmain nr. 153 ja loahpahansálbma lea nr 739 ja njeallját vearsa go gistogeres luitojuvvo.
