-Almmuhus-
KULTUVRAHáliida hárdimiin 
ja čavggahemiin 
čalmmustahttit 
máttasámi historjjá

Háliida hárdimiin 
ja čavggahemiin 
čalmmustahttit 
máttasámi historjjá

-

-

Dáiddár Sissel Bergh háliida iežas «Okside rïhpesieh» máttasápmelaččaid historjjá dáiddačájáhusain hárdit ja čavggahit eanetlogu olbmuid vai molsot jurddašanvuogi ja čalmmustahttigohtet fas čihkkon máttasámi historjjá.

Sámi Dáiddaguovddážis (SDG) Kárášjogas rabai mannan lávvardaga dáiddár Sissel Bergh čájáhusa «Okside rïhpesieh».

– Lean beali eallimis ássan olgoriikkas ja go bohten Norgii, ruovttubáikái Fosenii Trøndeláhkii, de mus lei amas olbmo čalbmi guvlui ja mun in diehtán olus iežan báikki birra. In loga iežan máttasápmelažžan, muhto muhtumat min bearrašis leat čanastumit máttasápmelaččaide. Ja de fuomášin ahte máttasápmelaččat eai namuhuvvo guovllu historjjás ja mun imaštišgohten manin nu lea. Fertejin iskat manin nu lea šaddan, muitala dáiddár Sissel Bergh.

Nu su čájáhus «Okside rïhpesieh» riegádii ja son lea geavahan iešguđetlágan dáiddalaš vugiid čájehit ahte máttasápmelaččat leat ássan viidásat guovllus Norggas go dál dahket.

– Mun háliidan hárdit ja čavggahit olbmuid vai máttasámi vuolggasaji bokte dutkagohtet ođđasit ja jurddašišgohtet ođđasit, čilge dáiddár Sissel Bergh.


GUOSSIT BOAHTÁN čájáhus rahpamii. Birrasii 45 olbmo. SDG direktevra Jan-Erik Lundström rabai čájáhusa.
Govva: Anita Bjørnback / SDG

Čalmmustahttit muitalkeahtes historjjá

Sissel Bergh čilge ahte jus galgá sáhttit muitalit muitalkeahtes historjjá ja dan duođaštit, de ferte dahkat dan iešguđetlágan vugiiguin.

– Ferten vuos gávnnahit manin máttasápmelaččaid historjá lea jávkan Norgga historjjás, go ii leat mielde almmolaš historjjás. Lean ovttasbargan ednologaiguin, historihkkáriiguin, gielladutkiiguin ja báikkálaš historihkkáriiguin. Dasa manai guhkes áigi. Lean geahččan dárkilabbot Møre ja Romsdal fylkka ja Trøndelága fylkka rittuid historjái ja guvlui. Mađe eanet mun lean snuoggan, dađe eanet lean mun gávdnan. Juohke guovllus leat olu muitalusat, muhto eai leat beassan mielde Norgga almmolaš historjjás, lohká Sissel Bergh.

SDG stuorra lanjas lea hirbmat stuorra kárta mii čájeha Møre ja Romsdal fylkka eatnama rittus gitta duoddarii. Das čájeha dáiddár báikenamaid vuođu.

Ođđa diehtu buktá rievdademiid

Gielladutkit ges čujuhit mo sámegiella lea báidnán troandinlaččaid suopmanšuoŋa ja sámegiella lea báidnán norrøna dárogiela.

– Munnje lea dehálaš, ain ge dáppe máddin, ahte máttasápmelaččat mat leat unnitlogu álbmoga unnitlogu álbmot, ahte sii leat bázahus hirbmat stuorra govas. Ii ge leat vássán nu guhkes áigi dassái. Danin lea dán áiggi historjá hirbmat boastut. Jus diehtá dan árbbi birra, de ferte dat dagahit rievdadusaid, jurddašan mun, lohká dáiddár Sissel Bergh.


GOLBMA VIDEOFILMMA. OLBMOT MUITALIT IEŽAS VÁSÁHUSAID JA DUTKAMA BIRRA. Govva: Astrid Helander

Eamiálbmogiid vuohki

Ovdasáni doalai Harald Gaski ja bargá girjjálašvuođadutkin Romssa universitehtas.

– Dáiddár Sissel Berghas lea hui rasttildeaddji šáŋŋer ja geavaha máŋga dáiddasuorggi. Son lea maid dutkan hirbmat olu ja das lea kárttat mat heivejit dasa mii dáhpáhuvvá eará álgoálbmogiid gaskkas. Lea okta vuohki mo váldit ruovttoluotta eatnama, deavdit kártta sámi báikenamaiguin. Sápmi viidána ovtta láhkái. Nordmøre sániin duhkoraddá ahte lea Nuortameara sátni go Nuorta lea davvi máttasámegillii. Dáidda lea friija ja sáhttá dahkat diekkáriid. Kárta dies lea su stuorámus bargu, lohká Harald Gaski.

Čilge buot maid oaidná čájáhusas lea dáiddár ain bargamin go ii leat geargan iežas áigumušain.


BÁIKENAMAT SÁMEGIELAS VUOLGÁN. Dás čilge dáiddár ahte várri Oksbåsen vuolgá sámegielas: Uksa ja boaššu ja dan duođašta luondu ieš. Govva: Astrid Helander

Hirpmástahtti bargu

SDG direktevra Jan-Erik Lundström čájeha SDG čájáhuslanjain.

– Duo lea golbma kanála video gos čájehat golbma filmma oktanaga. Dat gullá maid dán dáiddariggái mii čájeha muora mii lea vulosoivviid. Dát videofilmmat bistet 26 minuhta ja muitala man láhkai máttasámi kultuvra, historjá ja giella lea jávkaduvvon eret Norgga ja norrøna (dološ dáro) historjjás, mo máttasámi historjá lea jávistuvvon eret muitalusas. Dán dáidaga namma lea dálveth mii máttasámegillii mearkkaša ruovttubáiki, dálvadas, gosa olbmot máhccet juohke jagi. Lea sihke ráhkaduvvon dráma, ođđa filmmat, historjá, muhto muitala čielgasit mo máttasápmelaččaid historjá lea čihkkon, čilge SDG direktevra Jan-Erik Lundström.

Lohká dáiddár Sissel Bergh lea bargan hirpmástahtti barggu go lea ná olu čohkken ja nákcen dan barggu čájehit áddehahtti dáiddalaš vugiin.


LAP JAKOP REIVVE «LAPPEFOGDII». Máttasápmelaš reivve sundái go áigu su gevret eret guovllus. 
Govva: Astrid Helander
-Almmuhus-