Gurutbellodaga sátnejođiheaddjeevttohas lohká Kárášjogas lea čáhce- ja kloáhkkaheahti.
Gurutbellodaga sátnejođiheaddjeevttohas lohká Kárášjogas lea čáhce- ja kloáhkkaheahti.
– Mii vuoruhit Kárášjoga čáhce- ja kloáhkkarusttega ođasmahttima ja divvuma. Ášši lea dan mađe dehálaš, ja erenomážit Láhttošluohkás, gos dál ii leat doarvái čáhci, dadjá Gurutbellodaga sátnejođiheaddjeevttohas Nils Nilsen Gaup. Son lohká dili vearrán jus buolligoahtá.
– Dál ii sáhte šat diktit ođđa viesuid hukset Láhtošluohkkái ovdal go čáhcerusttet ođasmahtto ja guvlui boahtá eambbo čáhci, dadjá son.
Gávdnat ruhtadeami
Gaup muitala čáhce- ja kloáhkkarusttet lea sullii 50-60 jagi boaris, ja maŋemuš jagi čáhceváttisvuođat Kárášjoga guovddážis čájeha ahte lea dárbu ođasmahttit ja molsut čáhce- ja kloáhkkabohcciid.
– Dál ferte bargagoahtit oažžut ruhtadeami stáhtas, go gielda ieš ii nagot ruhtadit, muhto ferte háhkagoahtit ruhtadeami bargguide, lohká son.
Guovtti válggaáigodaga bargu
Nils Nilsen Gaup ii loga boahtte áigodagas geargat olles márkana ođasmahttimiin, muhto bargu ferte álggahuvvot.
– Dát bárgu váldá 5-6 jagi, muhto oainnán dili dan mađe duođalažžan Láhttošluohkás ahte guovllus ferte vuoruhuvvot čáhcebohcciid ođasmahttin. Dál ii leat doarvái čáhci viesuide mat leat jo doppe, lohká son ja čujuha maid ahte Kárášjoga čáhcebuhtistanrusttet ferte stuoriduvvot ja ođasmahttot.
– Čáhce- ja kloáhkkarusttet guovddáš márkanis lea juoidá man gielda ferte dál vuoruhit, lohká son ja lohpida iežas jienasteddjiide čuovvolit ášši boahtte válgaáigodagas.
Lohpádus
Nils Nilsen Gaup lohká eará áššit maid oaidná dehálažžan vuoruhit ja návccaid bidjat leat dearvvašvuođaossodat ja skuvla.
– Gielddastivrra njunnošat fertejit dan golbma ášši vuoruhit. Dearvvašvuođaossodagas leamašan ollu moivi ja nu ii sáhte leat, lohká son ja lohpida čuovvolit áššiid boahtte válgaáigodagas.
Ávžžuhus ássiide
Su ráva kárášjohkalaččaide lea áŋgirit čuovvut mii geavvá váldolávdegottiin ja ovddidit áššiid mat leat dehálaččat servodahkii.
– Vásihan unnán beroštumi álbmogis mii geavvá iešguđet lávdegottis, vaikko lea buorránan dilli, de ávžžuhan olbmuid váldit oktavuođa, lohká son.
Sihkkarastit buhtes čázi
Kárášjoga Sámeálbmot Bellodat lea válgaprográmmii čállán ahte háliidit sihkkarastit buhtes čázi.
– Sihkkarastit buhtes čázi, de lea maid sáhka ođasmahttit ja divodit čáhce- ja kloáhkarusttegiid. Mii oaidnit ahte lea stuorra dárbu álggahit barggu, muhto dás lea maid sáhka ruhtadeamis. Nu ferte vuos válggain geargat ja oaidnit makkár vuoruheamit gártet, lohká Sámeálbmot Bellodaga sátnejođiheaddjeevttohas John Nystad ja deattuha ahte oaidná dehálažžan sihkarvuođa čáhcehástalusaid vuoruhit.
Vuorkágovva/Anne Rasmus
Ii cakkadit ođđa huksemii
Son dattetge ii leat ovttaoaivilis Gurutbellodagain ahte gielda berre bissehit ođđa viesuhuksemiid Láhtošluohkás.
– Ođđa huksemat ja čáhci fertejit giehtalaga mannat. In jáhke lea riekta cakkadit huksema. Lea buorre go váikkuha ovdáneapmái, lohká John Nystad.
(Ášši lea almmuhuvvon báberaviissas 29.08.15)
