-Almmuhus-
OĐĐASAT– Guovttegielat­vuohta eaktuda ovtta­gielat birra­siid 

– Guovttegielat­vuohta eaktuda ovtta­gielat birra­siid 

-

-

– Dás lea sáhka áitatvulošgiela birra ja lea dehálaš eaktu ahte gávdnojit áiggit ja sajit gos gullo dušše sámegiella, dan dihtii lea ovttagielatvuohta nu dehálaš, lohká Sámi allaskuvlla sosiolingvistihka professor Annika Pasanen.

Sámediggi nammadii «Sámi mánát ođđa searvelanjain» (SáMOS) prošeavtta oktavuođas bargojoavkku njukčamánu 2021. Bargojoavku galggai guorahallat sámiide heivvolaš, oktasaš gievrras giellamodeallaid man bokte hábmejuvvo nana struktuvra mánáid ja nuoraid sámegielalaš bajásgeassimii ja oahpahussii ja mii heivehuvvo mánáidgárddiid ja skuvllaid stivrendokumeanttaide. Ikte geigejuvvui raporta «Gievrras giellamodeallat».

– Dán áiggi ferte hui čielgasit vuoruhit sámegiela, danne leat válljen hupmat ovttagielatvuođa birra, iige guovttegielatvuođa birra go nubbi giella lea diehttelas. Dás lea sáhka áitatvulošgiela birra ja lea dehálaš eaktu ahte gávdnojit áiggit ja sajit gos gullo dušše sámegiella, dan dihtii lea ovttagielatvuohta nu dehálaš, lohká Sámi allaskuvlla sosiolingvistihka professor Annika Pasanen gii lea mielde SáMOS bargojoavkkus.

Son dadjá lea čielggas ahte dálá sámemánát šaddet guovtti- dahje máŋggagielagin, iige leat eaktu ahte mánát eai galgga oahppat riikkagiela. 

Mánáid giella hedjona

Pasanen muitala sii geavahit doahpaga giellaattrišuvnna, mii mearkkaša proseassa mii dáhpáhuvvá go mánná ii beasa gullat ja geavahit sámegiela, de dalle máná gielladáidu hedjonišgoahtá vaikko livččii sámegiella eadnigiella jus mánáidgárddis dahje skuvllas ii leat giellafálaldat.

– Joatkkevašvuohta lea hui dehálaš dás. Ii galgga fállat mánáide juoidá duollet dálle. Mánáide galgá fállat ollislaš giellabálgá mánáidgárddi álggu rajis gitta vuođđooahpahusa loahppa rádjái, lohká Sámi allaskuvlla sosiolingvistihka professor Annika Pasanen. 

Son deattuha ahte jus giellabálgás galgá leat ávki, de ferte dan čuovvut mánáidgárddi rájes gitta vuođđooahpahusa loahpa rádjái. Dadjá lea hui dehálaš ahte mánáid gielladáidu seailu, ovdána ja iige bisán, ahte ii šatta giella attrišuvdna.

Giellamodeallat mat doibmet

Sámi allaskuvlla sosiolingvistihka professor Annika Pasanen muitala ahte miehtá máilmmi gávdnojit gievrras giellamodeallat mat doibmet ja geahnohis giellamodeallat mat eai doaimma nu bures. 

SáMOS evttohus : Gievrras giellamodealla nannenmodealla maid bargojoavku evttoha ja oamastanmodealla mii lea seamma lágan earret gurut beale vuosttaš gurgadas mas čuožžu mánás lea riikkagiella. Govva: Astrid Helander
SáMOS evttohus : Gievrras giellamodealla nannenmodealla maid bargojoavku evttoha ja oamastanmodealla mii lea seamma lágan earret gurut beale vuosttaš gurgadas mas čuožžu mánás lea riikkagiella. Govva: Astrid Helander

– Jus háliidat ahte sámi mánát galget oahppat sámegiela bures, de lea bággu geavahit daid gievrras giellamodeallaid. Dan dihtii go čájehuvvo miehtá máilmmi ahte geahnohis giellamodeallat  eai dábálaččat olle dan dássái ahte mánát duođaid hupmagohtet ja čálligohtet iežaset gillii, lohká Pasanen.

Bargojoavku lea válljen guokte gievrras giellamodealla sámi mánáide. Nannenmodealla lea válljen sámi mánáide geain lea sámegiella ruovttugiellan ja oamastanmodealla fas sámi mánáide geain ii leat sámegiella ruovttugiella, muhto riikkagiella. 

Sámegiella galgá vuoruhuvvot

– Mánáin geain lea sámegiella ruovttugiella, sin gielladáiddu ferte nannet, ovdánahttit ja fállat sidjiide máŋggabealat giela ja nannet sin giela válljema sámegiela buorrin. Oamastanmodeallas fas vuoruhuvvo ahte mánát áddegohtet sámegiela ja áiggi mielde hupmagohtet sámegiela. Goappáge modeallas lea dehálaš ahte sámegiella ferte leat dan olles gulahallama ja oahpahusa reaidun, lohká Pasanen.

Son deattuha guktot modeallain galgá sámegiella vuoruhuvvot, iige dušše várrejuvvot dihto áigái duollet dálle. 

– Ferte leat olles doaimmaid giella, dahje jus ii leat vejolaš olles doaimmaid čađahit sámegillii, dalle ferte plánet  doaimmaid gielladiđolaččat bures. Sámegiella ja dárogiella eai galgga geavahuvvot bálddalagaid dahje seahkalagaid miehtá beaivvi. Lea hui dehálaš mánnái fállat ovttagielat sámegielat birrasa. Dat lea hirbmat dehálaš, lohká Pasanen.

Sámi mánáidgárdestruktuvrra rievdadeapmi

SáMOS-prošeavtta bargojoavkkus lea mielde Sámi allaskuvlla sosiolingvistihka professor Annika Pasanen, bajit inšenevra ja gielladutki Inga Lill Sigga Mikkelsen, vuosttašlektor Berit Anne Bals Baal ja sámi mánáidgárdeoahpaheaddji ja SáMOS prošeaktabargi Anne-Márge Päiviö. Viđa jagis galgá sámi mánáidgárdestruktuvrra, mii vuolgá sámi filosofiijas ja árbevirolaš máhtus, rievdaduvvot. Ulbmil lea ahte sámi mánáidgárddit galget sáhttit bargat sámi pedagogalaš vugiid mielde man vuođđu lea sámegiella, kultuvra ja árbevirolaš máhtu mii lea heivehuvvon dálá sámi servodahkii. 

 – Barggan Sámi mánáid ođđa searvelanjain (SáMOS) mii lea hui stuorra prošeakta maid Sámediggi lea bidjan johtui. Dá lea vuosttaš oassi «gievrras giellamodeallas». Čakčat almmuhat nuppi čielggadeami mii lea sámi mánáidgárdde pedagogihkka. Mii ráhkadat giehtagirjji mii galgá leat vuođđun rámmaplánii, lohká Sámos-prošeavtta jođiheaddji Ol Johan Sikku..

Min bargu lea oahpahit sámegiela

Sikku muitala dálá sámegiela oahpahanvuogi ferte čavget go ii doaimma. Su mielas lea dehálaš čielggadit manin ii doaimma. Dadjá sámi mánáidgárddit ja skuvllat fertejit maid oahpahit mánáide riikkagielaid.

– Dat ii leat min bargu. Stuorra servodat lea hui čeahppi iežas giela oahpahit. Min bargu lea oahpahit sámegiela, deattuha Ol Johan Sikku.

Lohká dutkan čájeha sámegiella manná maŋosguvlui ja dan ferte bissehit. Seammás lea lassánan beroštupmi sámegiela oahppat Sámi doaresbeal guovlluin nu go julevsámiguovlluin ja máttasámiguovlluin. Lea dehálaš buot sámi guovlluid nannet go dalle ovdána olles servodat gielalaččat.

–  Dáža servodagas oahpahit dárogiela oppa áiggi vaikko lea dárogiella váldogiella. Mii fertet maid dan dahkat, deattuha Sikku.

Mánná ferte dovdat ahte sámegiella lea dehálaš

Ol Johan Sikku doarju Annika Pasanen dehálaš sániid ahte mánná ferte dovdat sámegiella lea dehálaš iežas birrasis, go dalle mánná vásiha ahte lea dárbu máhttit sámegiela ja lea buorre go dan oahppá. Lohká go buot sámi guovlluid nanne, de dalle ovdána olles servodat gielalaččat. Dál lea raporta gárvvis ja das lea buorit ávžžuhusat. Dál álgá bargu geavahišgoahtit raportta bohtosiid miehtá Sámi, háhkat oahppogirjjiid, loktet oahpaheaddjiid gelbbolašvuođa ja háhkat ođđa bargiid. Loahpas Ol Johan Sikku evttoha Sámedikki giellavahkkui evttohit fáddán gievrras giellamodealla.

-Almmuhus-