– Golgadeami ferte oalát gieldit

Mannan vahkus lei NRK válgadebáhtta Deanus, gos sátnejođiheaddji evttohasat ožžo gažaldagaid deanočázádaga hálddašeamis ja luossanáli gáhttemis. Dasa ledje bellodagain iešguđet oaivilat.

Sivahallet

Vuosttažettiin oaivvildii Árjja sátnejođiheaddji evttohas Hartvik Hansen badjedeanu bivdiid sivvan, luossanáli jávkamii.

– Luossabivdithan Kárášjogas ja Iešjogas váldet buot gođđoluosaid, dajai Hansen válgadebáhtas Deanus mannan vahkus.

Ovddádusbellodaga evttohas Reidar Varsiges ii loga jáhkkit dutkiide ja logai báikkálaš bivdii sáhttit duođaštit ahte luossa gávdno jogas eambbo go doarvái.

– Dutkit fokuserejit dušše ovtta áššái, ahte gos bivdet eanemus ja ahte luossanálli lea jávkamin. Mii báikkálaččat sáhttit duođaštit ahte jogas duoldá luossa, oaivvildii Varsi, gii seammás cuiggodii Deanočázádaga Guolástanhálddahusa (DG) bargat heajos barggu hálddašeami ektui.

Ii leat ávki sivahallat

Kárášjoga Gurutbellodaga sátnejođiheaddji evttohas Nils Nilsen Gaup, gii maiddái čohkká DG stivrras, oaivvilda goittot ahte ii leat dušše ávki huikit ahte bivdit badjedeanus leat sivvan luossanáli jávkamii.

, deattuha son.

Gaup oaivvildage justa dien áigge luosa leat hui rašes dilis, erenomážit vuorru, mii galggašii merrii fas máhcat.

 – Golgadeaddjit váldet vuos dan ođđa luosa mii lea goargŋumin ja de váldet vuorru, mii galggašii merrii beassat. Vuorru lea nu dehálaš guolli ja lea nu rašes guolli, ahte ii gierdda finaditge fierpmis. Ja jus fal luoitáge Deatnulaš dan fas johkii, dat ii boađe ceavzit. Nu ahte golgadeapmi goddá guovttelágan luosaid, mat leat issoras dehálaččat olles čázádahkii, oaivvilda Gaup.

Álki gáržžidit

Nils Nilsen Gaup lohká deatnulaččaid maiddái huikit turistaguolásteami birra, man su mielas sáhttá álkidit gáržžidit.

– Bidjat nu ahte turistat eai beasa álgit bivdit ovdal go Jonssotáigge. Muhto golgadeapmi ferte eret, jus galgá ávkin, muittuha son.

Seammás dadjá Gaup jáhkkit iežas dutkiide, iige oainne maid dutkit vuoittášedje álbmoga dájuheamis. Ja su mielas ii leat ávki sivahallat Kárášjoga ja Iešjoga bivdiid.

 – Deatnulaš galgá diehtit dan, ahte Kárášjoga olbmot heite 15 jagi áigi nuohttuma, go fuobmájedje ahte luossanálli ii dan gierdda. Ja mii DG bealis leat jo gáržžidan fierbmebivddu Kárášjoga ja Iešjoga siste. Ja boahtte lávki lea ahte golgadeapmi galgá bissehuvvot, muitala son.

Ovddidedje Stuorradiggái

Dat mii guoská šiehtadussii Suomain, de lohká Nils Nilsen Gaup Kárášjoga Gurutbellodaga dán ášši ovddidan Stuorradikki gažadandiibmui.

– Šiehtadallan lei oalát nohkan Suoma ja Norgga gaskkas ja mii ovddideimmet dan ášši Stuorradiggái. De šattai Birasgáhttenministtar vástidit ja álggahedje fas šiehtadallama, čilge Gaup.

Nils Nilsen Gaup ii oaivvil Norgga galgat botket šiehtadusa, go dál lea politihkalaš dásis fas.

– Mun sávan ahte boađus boahtá leat soabalašvuohta ja mii gáržžidit bivddu, erenomážit golgadeami. Ii leat ávki dušše lohkat ahte turistat bivdet menddo ollu, go buot statistihkat čájehit ahte leat fierpmit mat váldet buot eanemus, deattuha son.

Dološ niehku

Ávvir jearrá ahte iigo Gurutbellodat bala báikkálaččaid riejáskit, jus golgadeami gildet oalát.

– Ii leat ávki huikit árbevieruid, jus visot buot nohká. Ja diet árbevierru lea šaddan otná dilis dán láhkai; – Jus mat boahtá muhtin duiskalaš ja oastá boares eanadoallodálu, de oažžu son seamma vuoigatvuođaid, čilge son ja lasihastá vel; – Nu ahte dien niegu siste galget heaitit eret huikimin, go diet ii leat earágo dološ niehku, loahpaha Gaup.

Gearggus botket

Kárášjoga sátnejođiheaddji ja Guovddášbellodaga evttohas Anne Toril E. Balto, oaivvilda ain galgat botket šiehtadusa Suomain, jus ovttaoaivilvuohta ii gávdno.

Guovddášbellodaga sátnejođiheaddji evttohas ja dálá sátnejođiheaddji Anne Toril Eriksen Balto oaivvilda Norgga galgat botket šiehtadusa Suomain guovtteoaivilvuođa geažil.

Ain mielas botket

Balto lohká ollu áššiid váikkuhit gáhttemiid, earret eará duhtameahttunvuohta šiehtadusain Suomain.

– Dálá šiehtadallamiin ii leat seamma oaivil, ahte mo hálddašit deanočázádaga, dadjá son.

Árat lea Kárášjoga sátnejođiheaddji leamaš mielas ovttas Deanu sátnejođiheaddjin Frank Martin Ingilæn, botket šiehtadusa Suomain.

Guovddášbellodat oaivvilda sin galgat gáhttet ja hálddašit deanočázádaga nu ahte luossanálli bissu ja seailu boahtte buolvvaide.

– Dehálaš ­ovttas bargat

Kárášjoga Bargiidbellodaga sátnejođiheaddji evttohas Svein Atle Somby oaivvilda dehálažžan joatkit ovttasbarggu Suomain Deanočázádaga hálddašeami ektui ja lohká leat buohkaid ovddasvástádus gáhttet deanu luosa. 

Bargiidbellodaga sátnejođiheaddji evttohas Svein Atle Somby lohká sin bellodaga oaivila leat ahte fertejit álgit guldalit dutkiid ja ahte juoga ferte dahkkot deanu luosa gáhttema oktavuođas.

Buohkaid ovddasvástádus

Svein Atle Somby dadjá leat dehálažžan ahte Norgga bealde maiddái bidjet doaimmaid johtui luossanáli gáhttemii.

oaivvilda son.

Somby lohká fertet guorahallat gos lea eanemus bivdin ja geahčadit lobiid.

 – Nugo golgadanlobiid ja fierbmuma ja buođđumiid. Ferte geahččat sáhttá go dainna dahkat maidige, oaivvilda son.

Doalahit buori gulahallama

Bargiidbellodaga mielas ii leat riekta botket ovttasbarggu Suomain ja heaittihit ovttasbarggu. Sii oidnet baicce dehálažžan doalahit buori gulahallama.

– Lea váttis lohkat, go in leat sihkar makkár ovttasbargu leamaš. Muhto jáhkán leat hui dehálaš, ahte joatkit ságastallamiid ovttas ja geahččalit gávdnat oktasaš čovdosiid, dadjá Somby.

Váttis einnostit

Somby mielas lea dieđus váttis einnostit váikkuhusaid šiehtadusa botkemis, muhto ii jáhke dan buoridit maidige.

– Dalle gal ii ovdán mihkkige. Gulahallan lea hui dehálaš, justa dan ektui, ahte mo sáhttit buorebut hálddašit deanočázádaga ovttas, deattuha son.

Son oaidnáge ahte ferte oktasaš mihtomearri goappát riikkas.

– Mii fertet álgit guldalit dutkiid ja buohkat váldit ovddasvástádusa, loahpaha son.