Sámedikki boahtte jagi bušeahttaevttohusas leat golbma váldovuoruheami, váibmogiela čuovvuleapmi, oahppoplánaid ođasmahttin ja kulturmuitosuodjalus.
Dán áigodagas deattuhuvvo Norgga almmolaš čielggadeamit (NAČ) 2016:18 Váibmogiela čielggadusa čuovvuleapmi. Čielggadus lea ožžon ollu fuomášumi ja čuovvulanbargui leat čadnojuvvon stuorra vuordámušat. Čielggadus deattuha mánáid ja nuoraid vuoigatvuođa ja vejolašvuođa beassat oahppat sámegiela, juoidá maid Sámediggi áigu vuorihit čuovvulanbarggus. Dasa lassin gullá bargui sierra giellaođastus, mii galgá loktet giela ja nannet sámegiela geavaheami buot servodatdásiin, čállá Sámediggi preassadieđáhusastis.
Várre 4,3 miljon ruvnno
– Mii bargat oktilaččat dainna ahte sihkkarastit ja ovddidit sámegielaid boahtteáiggi. Váibmogiela čuovvuleapmi lea dán barggu guovddážis.
Mii leat várren 4,3 miljon ruvnnu čuovvulanbargui. Sámediggi lea maid álggahan prošeavtta «Mánáid váibmogiella».
Prošeakta galgá loktet sámi mánáidgárdefálaldagaid ja pedagogalaš vugiid kvalitehta vai dat guorrasit sámi árvvuide ja min kultuvrii.
Dasa lassin bargá Sámediggi giellaođastusain, mii vurdojuvvo bistit máŋga jagi. Ođastus lea muđui sierra áššin dievasčoahkkimis árrat 2018:s, dadjá sámediggeráđđi Henrik Olsen.
Ođasmahttet oahppoplánaid
Sámedikkis lea lága bokte váldi ráhkadit oahppoplánaid sámegielas ja sámi fágain vuođđo- ja joatkkaskuvllas.
Oahppu ja máhttu leat hui deaŧalaččat dasa ahte servodat galgá ovddiduvvot ja ovdánit.
– Mii háliidit buoridit čiekŋudanfálaldaga ja fágaid kvalitehta ohppiid várás. Danne mii vuoruhit dál ođasmahttit oahppoplánaid.
Lea maid deaŧalaš ahte fágaolbmot leat mielde dán barggus ja árvvoštallamiin. Dat sihkkarastá ahte mii oažžut guoskevaš ja ođasmahttojuvvon sisdoalu, mii fas lokte min fágaplánaid kvalitehta, dadjá Olsen.
Ráfáiduvvon kulturmuittuide várren ruđa
Sámediggi lea 2017:s válmmastan vistesuodjalanprošeavtta riikaantikvára ovddas, mii lea dagahan ahte automáhtalaččat ráfáidahttojuvvon kulturmuittuid lohku lea lassánan 60 rájes 900 rádjái.
– Mis lea ovddasvástádus das ahte áimmahuššat ja oažžut ovdan daid áidnalunddot historjjáid maid dát kulturmuittut ovddastit.
Riikaantikvára lea addán midjiide ruđaid dán barggu čuovvuleapmái. Dat ruđat maid mii várret, galget láhčit doarjagiidda daidda ráfáidahttojuvvon kulturmuittuide maid priváhta olbmot eaiggáduššet ja čuovvulit dan hálddašanplána maid Sámedikki dievasčoahkkin lea mearridan, dadjá Sámedikki ráđđelahttu Henrik Olsen.
10 miljon ruvnno unnit
Eanaš oassi bušeahttalassáneamis, mii lea 5,8 proseantta, leat merkejuvvon ruđat.
Henrik Olsen namuha ahte lassáneapmi illudahttá ja ahte dát leat ruđat maid Sámediggi lea jearahan.
– Heajos bealli lea ahte min iešmearridanvejolašvuohta iežamet bušeahta ektui, lei uhccon.
Dasa lassin lea ráđđehus vállje bissehit daid ruđaid maid oaččuimet Stoltenberg II kulturloktema bokte.
– Leat 10 miljon ruvnnu mat leat jávkan, juoga mii dieđusge boahtá oidnosii min bušeahtas. Mii leat ferten ođđasis vuoruhit kulturdoaibmabijuin daidda doaibmabijuide maidda ráđđehus lea addán ruđaid. Mii čuovvulit dattetge iežamet geatnegasvuođaid muhtun eaŋkil ásahusaid ektui nu go Sámi viessu Oslos, Várdobáiki ja Samien sijte, loahpaha Olsen.
