Sámediggeráđđi lea juolludan oktiibuot 660 830 ruvnno mánáidgárddiid prošeakta- ja ovddidanbargguide. Mánáidgárddiin sávvat ovddidit ja nannet sámi giela ja kultuvrra.
Jerntoftsletta mánáidgárdi Bådådjo suohkanis oažžu 300 000 ruvnno doarjjan mánáidgárdesuorggis. Prošeavtta ulbmil lea mánáide oahpahit sámegiela, seammás bidjat stuorát fuomášumi sámi biebmoráhkadeapmái, dujiide, muitalanárbevirrui ja lundui. Mánáidgárdi háliida ahte váhnemat sámegielossodagas maid galget oažžut vejolašvuođa oahppat giela, ja danne fállet sámegielkurssa maiddái váhnemiidda.
Furua mánáidgárdi oažžu 243 000 ruvnno doarjjan sámi giela ja kultuvrra ovddideapmái. Mánáidgárdi háliida čatnat prošeavtta «Eallin lávus», olgoáibmoeallima, finnmárkkukultuvrra ja sámi kultuvrra oktii, dan sivas go oidnet daid lagas oktavuođas. Sii háliidit sáhttit ovddidit sámi giela ja kultuvrra olles jagi, buot mánáidgárddi mánáide.
– Lea dehálaš doarjut prošeavttaid ja ovddidanbargguid mánáidgárddiin, lea buorre go sámi giella ja kultuvra ovddiduvvo eanet. Dat prošeavttat galget leat ávkin mánáide, váhnemiidda ja mánáidgárddi bargiide, mii lea mávssolaš go eanebut sáhttet leat mielde geavaheamen giela beaivválaččat, dadjá sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen (NSR) preassadieđáhusas.
Nyland studeantamánáidgárdi oažžu 117 830 ruvnno doarjjan vai sáhttá loktet sámi giela ja kulturbarggu kvalitehta. Sii háliidit váldit atnui sámegielat resurssa vai mánát geain lea sámegiella ja sámi kultuvra besset deaivvadit eatnigielain. Mánáidgárdi háliida maiddái fállat vásáhusaid olggobealde mánáidgárddi beassan dihte deaivvadit sámi kultuvrrain, earret eará searvat njuovadeapmái.
– Dat ahte mánát geain lea sámi duogáš besset deaivvadit iežaset gielain ja kultuvrrain mánáidgárddis lea hirbmat buorre. Dat addá oadjebasvuođa gullat iežas eatnigiela mánáidgárddis, dadjá sámediggeráđđi Mikkelsen.
