Ođđajagemánu 28. beaivvi 2023 lea Sámi klinihkka leamaš 3 jagi klinihkkan. SÁNAG ja spesialistaguovddáš lea leamaš mihá guhkit. Guovvamánu 6. beaivvi ávvudeimmet mii Sámi álbmotbeaiavvi 30. geardde, čállá kronihkkačálli.
Dat ásahuvvo sierra klinihkka sámi dearvvašvuođabálvalusaide. Klinihkas galget leat Kárášjoga spesialistadoavtterguovddáš, SÁNAG, dulkabálvalus ja LMS-prošeakta. Spesialistadoavtterguovddáš- ja SÁNAG bargit jotket barggus. Nu lei evttohus dalle go Finnmárkku buohcceviesu HF stivra ovttajienalaččat doarjjui Sámi klinihkka ásaheami. Illu lei stuoris ja giehtadoaškumiin váldui mearrádus vuostá.
Mis Finnmárkku buohcceviesus lea aiddo leamaš sámi giellavahkku, ja mun sávan ahte sámi spesialistadearvvašvuođabálvalusat ain jotket fáttáin 2023:s. Davvi dearvvašvuođa RHF doaibmadokumeanta dearvvašvuođafitnodagaide geatnegahttá min dasa, ja dokumeantta «spesialistadearvvašvuođabálvalusat sámi álbmogii – raporta doaibmaplánaide 2022-2026» galgá čájehit midjiide luotta.
Spekulašuvnnat
Mun mearkkašan stuorra vuorjašuvvama sámi spesialistadearvvašvuođabálvalusa ektui, go oaidná Finnmárkku buohcceviesu dili.
Fitnodatjođiheaddji lea čállán ná Sámediggái. «Mii sáhttit oaidnit din vuorjašumi stivrejuvvon unnideami ja heaittiheami spesialisttadearvvašvuođabálvalusaid Sámi klinihkas, muhto sáhtán sihkkarastit didjiide ahte ii leat dakkár proseassa jođus».
Dat berre leat buorre ággan heaitit spekuleremis heaittiheames ja unnideames fálaldagaid.
Dat lea riekta ahte Finnmárkku buohcceviesus lea ođđa njuolggadusmearrádus mii addá válddi stivret Sámi klinihka ekonomalaš iešmearrideami mii guoská oastimii ja bálkábidjamii. Dat gal lea riekta ahte ahte lea doaibma ja opmodat mii hálddaša doaimma ja divodeami/áimmahuššama dáluin maid mii geavahit, ja lea riekta ahte klinihkas ii leat sierra investerenbudjeahta. Nu lea miehtá dearvvašvuođafitnodagas.
Klinihkas lea sierra virge -ja doaibmabudjeahtta. Mii leat mielde váikkuheame jođiheami spesialistadearvvašvuođabálvalusas miehtá Finnmárkku buohcceviesu danin go klinihka jođiheaddji lea mielde oaivejođiheamis. Klinihka jođiheaddji ovddida sámi dearvvašvuođa áššiid strategalaš jođihančoahkkimis, ja dat lea deaŧalaš guovlu fitnodatjođiheamis. Buot áššit mat gieđahallojit, galget čalmmustahttit váikkuhusaid sámegiela ja kultuvrra sámi spesialistabálvalusain.
Ovddasvástádus
Klinihkas leat máŋggalágan spesialistadearvvašvuođabálvalusat lassin dan earenoamáš ovddasvástádusa ovddidit ja fuolahit dásseárvosaš dearvvašvuođabálvalusaid sámi álbmogii. Movt mii dasto galgat geavahit sámi klinihka báikkálaččat ja našuvnnalaččat dieid doaibmadokumeanttaid vuođul?
Sámi klinihkka lea álggahuvvon klinihkkan spesialistadearvvašvuođabálvalussan sámiide. Klinihkas leat spesialistadoavtterguovddáš, SÁNAG ja SÁNAG DjO, dan vuolde vel sámi dulkabálvalus ja OHG. Klinihkka galgá ovddiduvvot sihkkarastin dihte dásseárvosaš spesialistadearvvašvuođabálvalusaid sámi álbmogii.
Klinihkas lea erenoamáš ovddasvástádus fállat ja ovdánahttit heivehuvvon spesialistadearvvašvuođabálvalusaid sámi álbmogii. Klinihkas leat fállojuvvon somatihkka, gárrenmirko ja psyhkalaš dearvvašvuođa bálvalusat. Dasa lassin leat klinihkas nationála gelbbolašvuođabálvalusat, oahppan- ja hálddašanbálvalusat ja dulkabálvalus.
Finnmárkku buohcceviesus lea gáibádus ahte sámi pasieanttaid riekti ja dárbu heivehuvvon bálvalusaide ferte jerrojuvvot ja čalmmustahttojuvvot sihke plánen-, guorahallan- ja mearridan dásis. (ILO 169 art 25, ON julggaštus álgoálbmogiid vuoigatvuođaid, PRL §3-5, sámelága §3-5, dearvvašvuođafidnolága §35,3). Erenoamáš deaŧalaš lea namuhit ILO 169 art 25 (bálvalusaid hábmen ja čađaheapmi galgá dahkkot álgoálbmogiid iežaset ovddasvástádusa ja dárkkisteami vuođul).
Dat lea mearriduvvon ja dat geatnegahttá. Dat galgá láhččojuvvot nu ahte sáhttá čađahuvvot. Dán rádjái lea Finnmárkku buohcceviessu Davvi Dearvvašvuođas mii lea ožžon dan ovddasvástádusa ja dat váldá dan ovddasvástádusa.
Sámegiella galgá dearvvašvuođaoktavuođas sáhttit geavahuvvot miehtá riikka.
Amund Peder Teigmo
Dásseárvu
Mii lea sámi spesialistadearvvašvuođabálvalusaid klinihkka?
Mis leat njeallje hástalusa mat leat čadnon sámi pasieanttaide:
1) spesialiserejuvvon bálvalusat olles álbmogii
2) spesialiserejuvvon bálvalusat sámi álbmogii
3) dearvvašvuođabálvalusat sámegillii sámi álbmogii
4) kultuvrralaš heivehuvvon dearvvašvuođabálvalusat sámi pasieanttaide.
Mii galgat addit dieid osiid – muhtin dáid osiin leat addon Sámi klinihkkii, ja reastta addo daid eará klinihkain Finnmárkku buohcceviesus. Sámegiella galgá dearvvašvuođaoktavuođas geavahuvvot miehtá riikka, seamma ládje go lea áibbas diehttelas ahte Norggas hupmet dárogiela. Sápmelaš galgá beassat boahtit nu movt lea, čilgetkeahttá mii lea sápmelaš ja maid bargá.
Mii eat leat ollen dohko dearvvašvuođalágádusas. Dassážii go dohko ollet, de dárbbašit mii Sámi klinihka gos dat leat diehttelas. Dat lea sihkkarasten dihte ahte dásseárvosaš dearvvašvuođabálvalusat leat olámuttos sámi pasieanttaide. Dásseárvu dán oktavuođas ii mearkkaš dan ahte galget juste seammalágan dearvvašvuođabálvalusat. Dat mearkkaša spesialiserejuvvon dearvvašvuođabálvalusat.
Sámi klinihka málle
Sámi klinihka málle lea nana guovddáš sámi birrasis, dasa lassin lea mis fágaolbmot iešguđet sámi guovlluin. Dat lea ágga manin mii leat ceggen nana fágabirrasa Kárášjohkii ja mis leat deaŧalaš satelihtat sámi váldoguovlluin.
Go galgá olggos guvlui gelbbolašvuođa doaimmahit de ferte vuos sihkkarastit ahte gelbbolašvuohta lea ruovttus.
Finnmárkku buohcceviesu strategalašplánas lea mearriduvvon: dat reviderejuvvon ovdánahttinplána nanne deaŧalašvuođa ahte sámi klinihkka viidáseappot ovdánahttá klinihkalaš bálvalusaid, ovddida ja jođiha dutkan- ja ovdánahttenbarggu. Plána doarju ahte klinihkka fállá spesialistaoahpu, hárjehallansajiid ja hospiterema, ja fállá oahpu ja bagadallama. Dasa lassin deattuhuvvo ahte lea
deaŧalaš juohkit máhtu sámi dearvvašvuođa ja dearvvašvuođasuodjalusa birra pasieanttaide, oapmahaččaide, ovttasbargiide ja almmolašvuhtii. Finnmárkku buohcceviesu HF áigu ain bargat spesialistadearvvašvuođabálvalusa strategiijadokumeanttain sámi álbmogii.
Mis lea nappo plána ovddidit klinihkalaš dearvvašvuođabálvalusaid – ja dat geatnegahttá.
Nana gelbbolašvuohta – man ferte fuolahit
Lea erenoamáš deaŧalaš čalmmustahttit ahte mii fállat bálvalusaid maid Supmii ja Ruŧŧii. Klinihkas lea gelbbolašvuohta mii ii leat gostege eará sajiin davviguovlluin. Mii maid namuhit ahte unnán klinihkalaš veahkkeneavvut sámegillii mat leat heivehuvvon sámi kultuvrii. Klinihkas leat bargamin heivehit dieid veahkkeneavvuid sámegillii ja kultuvrii. Suopma lea háliidan searvat dan bargui go sis eai leat ávdnasat eaige fágalaš návccat bargat okto dan barggu. Dat geatnegahttá min veahkehit ovddidit ovdánahttinbargu maid riikkaidgaskasaččat. Klinihkas leat erenoamáš buorit vejolašvuođat go DjO ja klinihkalaš doaimmat leat ovtta sajis, ja leat nana čanastagat. Dat ii leat leamašan lohpi čatnat dearvvašvuođadieđuid čearddalašvuhtii, ja dat lea dagahan issoras stuora máŋganeami máhttoráhkadeamis.
Dearvvašvuođabargiidkommišuvdna lea gieskat almmuhan iežaset ávžžuhusaid. Earret eará ávžžuhit sii ahte fertejit leat sierra háhkan– ja bisuhanortnegat sihkkarastin dihte bargiid geain lea sámegiella- ja kulturgelbbolašvuohta dearvvašvuođabálvalusaide sámegiela hálddašanguovlluide. Dan oktavuođas namuhuvvo erenoamážit Sámi klinihkka. Dat geatnegahttá daid geat ruhtadit sámi dearvvašvuođabálvalusaid.
Moatti mánu geahčen mii oažžut duohtavuođa- ja seanadankommišuvnna raportta. Sámi klinihkka, SÁNAG lea čuvvon kommišuvnna barggu ja mii leat oaidnán ahte kommišuvnna jođiheaddji, Dagfinn Høybråten, muitala ahte sámiid vealaheapmi dáhpáhuvvá otná dan beaivve. Dát lea dálááiggi muitalus ja dat čállo dál. Dat geatnegahttá min sihkkarastit ja ovdánahttit ávnnaslaš vuođu sámi dearvvašvuođabálvalusaide. Dat ii leat doarvái dušše hállat čábbát sámi dearvvašvuođabálvalusaid birra – daid ferte máksit, dat ii leat salderenpoasta.
Hástalusat
Mun háliidan loahpahit listtuin mas čalmmustahtán hástalusaid maid mun oainnán, mat gusket sámi dearvvašvuođabálvalusaide. Sámi sánit čilgejit dán buorebut go dárogielsánit:
1. ii gullot/ii oidnot – underkommunikasjon
2. vuoruhuvvot – ikke prioritet/øke prioritet
3. pasieanta johtin – pasientstrøm
4. fálaldatunnideapmi – fortynning av tilbud
5. ruhtadeapmi – finansiering og nedprioritering
6. oktiisuddadeapmi – harmonisering/assimilering
7. gelbbolašvuohta beaivválaččat ja guhkit áigái – kompetanse – i det daglige, i det lange løp
8. nannet siskkáldas giela/kultuvrra/birasmáhtu – styrke intern språk/kultur/samfunnslivskompetanse
9. háhkat – rekruttering
10. bisuhit – stabilisering
11. čájehit – vise det spesielle
12. bidjat sámevuođa guovddážii – sette det samiske i sentrum
13. mállerievdadeapmi – strukturendring/oidnut
14. rivttes láhkái oaidnit – validering
15. nannet máhtu – styrke fagkunnskap
16. bissut/birget/stuorrut – bli/klare seg/vokse.
