Norgga doaktáriid dálkkasgirjjis gohčoduvvojit sápmelaččat ain «lappan». Dan atná Kárášjoga gielddadoavttir hui unohassan.
Doaktáriid váldogirjjis, mas leat dieđut dálkasiid birra, lea čállon ahte pasieanttat geain lea hárvves árbejuvvon laktaseváili (Lapp-laktasemangel), eai berre geavahit dán dálkasa go das lea mielkesohkar. Ollu sámit eai gierdda ge mielkesohkkara dahje laktosa.
Sápmelaš ja Kárášjoga gielddadoavttir, Amund Peder Teigmo, reagere dasa go 2015:s ain gohčodit sápmelaččaid «lappan». Teigmo ii astan searvat jearahallamii, muhto čállá SMS bokte Ávvirii čuovvovaččat:
«Mu mielas lea vearrái go sápmelaččaid gohčodit «lappan» ain 2015:s. Váldogirji lea doaktáriid almmolaš girji, mas vižžet dieđuid dávddaid ja dálkasiid birra, ja diekkár sánit eai berre adnot doppe».
Ávvira vuorkágovva
Doarju sámi doaktára moaitaga
Sámedikki seniorráđđeaddi giellaáššiin, Nils Øyvind Helander, lea seamma oainnus go Kárášjoga gielddadoavttir. Son ii loga dan dohkálažžan ahte almmolaš doavttergirjjis lea ain giellageavaheapmi mii ii gula dán áigái.
Helander lohká imašin go diekkár sátni geavahuvvo, go eai han dat leat dušše sápmelaččat geat eai gierdda laktosa. Son lohká su dieđu mielde de leat olu olbmot geat eai gierdda laktosa, ja danin ii oro su mielas vuogas almmolaš girjjiin ain ovddiduvvojit sánit mat eai gula šat dán áigái.
– Livččen ipmirdan jus dat galgá muitalit dávdda dahje buozalmasvuođa mii dušše sápmelaččain lea, muhto dalle atnet «same laktasemangel». Mu mielas ii leat giellageavaheapmi dohkálaš, go adno dakkár sátni čilget mii lea negatiivvalaš sámiid ektui, lohká son.
Rievdadit «lapp» namahusa
Helander lohká ahte ii hal dat galggaše mihkke váttisvuođaid rievdadit nama váldogirjjis.
– Girji lea čállon dárogillii, ja dalle han berre leat dárogillii dat sátni. Jus livččii latiinna namma buozalmasvuođas mas diekkár namma lea, dalle livččii váddáset dan rievdadit. Go lea dárogillii, dalle galggašii maid rievdadit nu ahte lea riekta, lohká son.
Ii ášši midjiide
Sámi Doaktáriid searvvi ovdaolmmoš, Ole Mathis Hetta, lágidii doavttersearvvi jahkečoahkkima Kárášjogas. Čoahkkin lei maŋŋel go Ávvir deaddiluvvui. Son ii loga gal dien sidjiide áššin jahkečoahkkimis.
– Ii die gal leat midjiide nu stuora ášši. In jáhke dá lea ášši maid mii ságastit eahkes, lohká Hetta.
Eŋgelasgielas
Hætta čilge ahte sátni jáhkkimis boahtá eŋgelasgielas, gos gohčodit ain sápmelaččaid «LAP», ja danin son jáhkká lea maid šaddan nu dan Norgga girjái.
– Rievdadit gal dieđus sáhttá, muhto dalle ferte loktet ášši ovdan. In jáhke dan lea nu váttis rievdadit, muhto go lea váldogirjjis dalle sáhttá leat veahá hástalus, lohká son.
Ii lonut sáni
Felleskatalogen, dahje váldogirjji redaktevra Bente Cecilie By Jansen, ii loga alddis ovddasvástádusa mii girjjis čuožžu mas son lea redaktevra. Son čujuha ahte lea Stáhta dálkkasguovddáš dat leat geat sutnje sáddejit daid namahusaid buozanvuođain ja dávddain, ja dán oktavuođas lea Lapp-laktasemangel namahus mii lea dohkkehuvvon.
– Mun in ge sáhte dálkasiin ja dávddain lonuhit nama, go máinnusnjuolggadusaid mielde de fertejit namahusat leat dat seamma go Stáhta dálkkasguovddáš geavaha. Mii lea duogáš dasa go sii atnet dakkár namahusa, dan in sáhte mun vástidit, lohká son.
