Goavvi jagis liekkusvuohta

Author

Categories

Share

Fránska nieida boazosámiid biigán – nubbi oassi mátkereivves

Dán mátkereivves beasat lohkat makkár dilálašvuohta lea, go goavvi jahki gáibida mu biebmobearrašis olu. Mu vuordámušat dákkár sevdnjes dillái lea ge oaidnit mo sidjiide čuohcá go luondu duođaid hástala. Muhto vásáhusat eai vástit álo vuordámušaide.

Illá mun ollen Levdnjii badjeolbmo, Ann Helen lusa, ovdal go fas lean jođus. Dán háve mii vuolgit duoddarii. Otná beaivve doaibma lea váldit gitta heajumus čearpmahiid, mat eai šat nagot čuovvut ealu, ja eai gávnna doarvái biepmu ieža. Dat galget geasehuvvot ruoktot viesu lusa, gos galget fas vuoimmi olahit. Vuojedettiin duoddarii ádden ahte reahka ii leat dušše mánáid nammii, nugo mun jáhkken, muhto ahte dat han lea geasehanreaidu váikko masa dal de. Maiddái mun šattan čohkkedit rehkii, vai njoarosteaddjis lea buorre sadji skohter alde go šlivge gitta čearpmahiid.

Garra dálvi

Vuosttaš beaivvi rájes muitaluvvo munnje ahte boazodilis lea garra, goavvi dálvi leamašan. Bohccot eai nagot čuollat čađa jiekŋagerddiid olu muohttagis, ja daid šaddá ge biebmat vai eai nealggo. Dákkár dálvvi eai loga leamašan 1968 rájes, ja badjeolbmot šaddet ge hutkat čovdosiid dáidda hástalusaide.

GOAVVI: Váikko dát govva orro ge vuosttaš geahčasteamis dušše románttalaš, de ii leat dat duohtavuohta, go ollugat leat vásihan goavvi dálvvi bohccuide. 
Govven: Ann Helen Guttorm Johansen
GOAVVI: Váikko dát govva orro ge vuosttaš geahčasteamis dušše románttalaš, de ii leat dat duohtavuohta, go ollugat leat vásihan goavvi dálvvi bohccuide. Govven: Ann Helen Guttorm Johansen

Ii leat munnje amas ahte luondu sáhttá hástalit sin geat elliiguin barget, go mis maid, Fránskkas, leat leamašan hástalusat ealihit sávzzaid go luondu čavge dili. Dieđán maid makkár váikkuhusaid dát sáhttá buktit. Áidna maid olmmoš dása veadjá lea dahkat maid nákce, eastadan dihte vahágiid.

Unna joráš, gárdde siste

Ruovttus, Leavnnjas, lea gárdi man sisa čearpmahiid luoitit. Gárdde siste lea maid joráš, gosa daid buot heajumus čearpmahiid bidjat álgo jándoriid. Joris lea álkit čuovvut mielde, ja dađi mielde go čearpmahat fallot ja vuoimmi fas ožžot, de luoitilat daid viiddis gárddi sisa.

DEHÁLAŠ OAHPPA: Biepmadettiin čearpmahiid gárdde siste, de ohppen olu bohcco láhttema birra, ja maid biebmama birra. Dát lea munnje dehálaš oahppa go galggan čuovvut Guttorm Johansen bearraša ealu luhtte. Govven: Lucie Pouget
DEHÁLAŠ OAHPPA: Biepmadettiin čearpmahiid gárdde siste, de ohppen olu bohcco láhttema birra, ja maid biebmama birra. Dát lea munnje dehálaš oahppa go galggan čuovvut Guttorm Johansen bearraša ealu luhtte. Govven: Lucie Pouget

Fuomášan jođánit maid dás ferte oahppat; mo čuolbmadit go verráhiid gidden, jeahkáliid ja fuođđariid addit, čuovvut mielde ahte buot čearpmahat borret, suoidneduhkuid deaddilit rissegaskkaide vai eai fierat eatnan alde, mo dálkkodit jus oktage buohccá, ja dárkilit čuovvut mielde mo juohke čearpmat láhtte – diehtin dihte besset go fas álššaid ala.

LOJIMUS: Dá lea lojimus, čearpmahiin maid ruovttus biepmaimet, návddašeamen jeahkáliid ja fuođđariid. Lei maiddái dat čearpmat masa mun ledjen eanemusat čatnon, go álo bođii ovddal ja vurddii mu. Govven: Lucie Pouget
LOJIMUS: Dá lea lojimus, čearpmahiin maid ruovttus biepmaimet, návddašeamen jeahkáliid ja fuođđariid. Lei maiddái dat čearpmat masa mun ledjen eanemusat čatnon, go álo bođii ovddal ja vurddii mu. Govven: Lucie Pouget

Ja juoidá maid in livčče goassige áddet ieš jurddašit, boazu han dárbbaša buhttes muohttaga borrat go ii han dálvit oččošii muđui čázi!

Jeahkála erenoamášvuođat

Juohke iđida ja eahkeda mii biebmat maid jeahkáliin čearpmahiid. Oahpan man dehálaš jeagil lea bohccuide, earret eará ahte jeahkála bokte eastada bohccuid buohccámis fuođđariiguin, go jeahkáliid han boazu livčče ieš ge guohtut luonddus. Jeagil lea duođaid ávkkálaš!

BIELLU: Čorragis maid ruovttus biepmaimet, lei okta bielluboazu. Dábálaččat eai heŋgešivčče čearpmahii biellu, muhto ulbmil dainna lei ahte bielluskálas sáhttet gullat maid bohccot barge, maiddái jus juoidá sin vuorjjai ja ruohtahii. Govven: Lucie Pouget
BIELLU: Čorragis maid ruovttus biepmaimet, lei okta bielluboazu. Dábálaččat eai heŋgešivčče čearpmahii biellu, muhto ulbmil dainna lei ahte bielluskálas sáhttet gullat maid bohccot barge, maiddái jus juoidá sin vuorjjai ja ruohtahii. Govven: Lucie Pouget

Dan guovllus gos mun lean bajásšaddan Fránskkas, lea valljis jeagil. Midjiide mearkkaša jeagil ahte luondu ja biras lea buhtis, muhto in lean goassige jáhkkit ahte das lea dađi eanet ávki, ja guhkkin eret ahte bohccot dainna ellet. Dás duohko go oainnán jeagelváriid čeaskámin min guovlluin, de árvidan ahte jurdagiidda maid boahtá man divrras ja dehálaš dát šaddu lea bohccuide.

Beroštupmi ja fuolaheapmi

Váikko goavvi lea ain bistimin ja badjeolbmuin lea hušša bargguin mat gáibidit olu návccaid, de buohkat geaid deaivvan leat nu siivut muinna. Sii duođaid beroštit mus ja fuolahit mo muinna manná, váikko ieža soitet ge bealleheggii váiban. Juohkehaš váldá áiggi čilget boazobargguid birra, ja čájehit munnje mo mun sáhtán ávkin ja veahkkin sidjiide. Sii maiddái váldet áiggi vástidit buot mu rájatkeahtes, ja muhtumiin vel jallas gažaldagaid. Visot dát olmmošlaš bealit maid biebmobearraša luhtte vásihan, addá duođaid buori dovddu munnje. Váikko lea hástaleaddji dilli goavvejagi geažil, de dat ii bastte. Ii beasa váikkuhit sin liekkusvuhtii.

Bottoš boazobargguin

Gaskkohagaid mus lea bottoš čearpmahiin ja iežan mánáidgirjjiid bargguiguin. Muhto bargguid haga gal in dette leat. Veahkehalan mu biebmobearraša vivvasása, Robert, su návehis.

BEASKIDUVVON SÁVZZAT: In lean goassige jáhkkit ahte gaskkal boazobargguid Sámis de fáhkkestaga geavan oahpes bargguid sisa, namalassii sávzzaid beaskidit. Dát leat ge muhtun aitto beaskiduvvon sávzzat. Govven: Lucie Pouget
BEASKIDUVVON SÁVZZAT: In lean goassige jáhkkit ahte gaskkal boazobargguid Sámis de fáhkkestaga geavan oahpes bargguid sisa, namalassii sávzzaid beaskidit. Dát leat ge muhtun aitto beaskiduvvon sávzzat. Govven: Lucie Pouget

Son lea beaskidišgoahtán sávzzaid ovdal guotteha. Son beaskida sullii 30 sávzza juohke beaivvi, ja mu bargu lea ge rádjat ulluid seahkaide dađi mielde go son beaskida. Sávzaboanddaid nieidan in lean gal jáhkkit ahte geavan ulluid rádjat Norggas maid, nu go ruovttus lávejin mánnán dahkat. Eallin lea girjái!

Duoddaris borramušlihttái

Badjeolbmuid luhtte orrut mearkkaša maid borrat. Bohccobierggu. Juohke beaivve. In lean in niegadit ge ahte sáhttá bohccobierggu borrat nu máŋgga iešguđet hámis! Suovastuhtton biergu, cáhppon biergu, málli, gumposat ja márffit, biđus, njuokčamat, obba bassojuvvon čoarbbealli, goikebiergu, vuššojuvvon biergu ja liepma. Oalle lihkku gal go in gáibit vegetára borramuša (borramuš bierggu haga), go de gal varra livččen mun ges návccahuvvat ja váibat. Lean baicce gávnnahan ahte bohccobierggu mun gal duođaid návddašan borrat, ja juohke hámis fal.

Njoarosteapmi

Muhtun vahkkuid mannjel lea áigi luoitit čearpmahiid ellui fas. Mu álgo jurdda lei ahte dáid han gal mun maid njoarostan veahkkin. Fuomášin jođánit ahte dása gustto gáibiduvvo eanet hárjehallan go mii mus lea. Ii lean go addit suohpana oahppan suohpangieđaide. Njoarostit lea duođaid juoidá maid háliidivččen oahppat ja hálddašit, vai mun ge sáhtášin njoarostit, gurpat ja geasehit. Go lea vuos sáhka geaseheamis, de ferten gal mes muitalit ahte čáhkkehit eambbo bohccuid rehkii oktanis, lei oalle vásáhus munnje, go lei han dušše okta reahka!

Ellui fas

Dál nogai dát somá. Muhtun čearpmat jámi, váikko vikkaimet buoremus lágiin ealihit buot čearpmahiid. Muhto de ledje maid olu čearpmahat mat máhce fas ellui.

ČAĐAHUVVON: Dál lea dát bargu čađahuvvon, namalassii biebmat čearpmahiid vai álššaid ala besset. Govas leat ge muhtun čearpmahat gergosat ellui fas máhcat. Dás maiddái fuomášin ahte reahka geavahuvvo geaseheapmái, ii leat dušše mánáid váste nugo mun jáhkken. Govven: Lucie Pouget
ČAĐAHUVVON: Dál lea dát bargu čađahuvvon, namalassii biebmat čearpmahiid vai álššaid ala besset. Govas leat ge muhtun čearpmahat gergosat ellui fas máhcat. Dás maiddái fuomášin ahte reahka geavahuvvo geaseheapmái, ii leat dušše mánáid váste nugo mun jáhkken. Govven: Lucie Pouget

Váibmu bávččaga sákka go dieđán ahte in šat galgga lihkkat juohke iđida biebmamii, in ge šat beasa diibmoviissaid olgun čohkkát áican dihte čearpmahiid. Muhto dan seammás mun maid illudan, go čearpmahat leat beassan álššaid ala ja nu maid luitojuvvojit dohko gosa leat sivdniduvvon leat, namalassii lundui.

Ráidučálus – Mii vel geavvá?

Ávvira lohkkin beasat don čuovvut mu árgabeivviid boazosámi bearraša fárus ráidočállosa bokte. Boahtte čállosis beasat lohkat dan birra ahte mun lean fárren Leavnnjas Sávgŋojávrái, gos galggan ge orrut ja čuovvut ealu muhtun vahkuid. Earret eará beasat maid lohkat mu vásáhusaid gárvvuid birra, ja ahte dan oktavuođas maid ii leat goassige heajos dálkki birra sáhka go barggut vurdet.

Čállán: Lucie Pouget Jorgalan: Ann Helen Guttorm Johansen