Luobbal Sámmol Sámmol, Samuli Aikio, lea guhká bargan sámi báikenamaiguin, ja dál almmuha girjji masa lea čohkken badjel 1500 Davvi-Sámi báikenama, main čilge namaid mearkkašumi.
Luobbal Sámmol Sámmol, Samuli Aikio, lea guhká bargan sámi báikenamaiguin, ja dál almmuha girjji masa lea čohkken badjel 1500 Davvi-Sámi báikenama, main čilge namaid mearkkašumi.
ČálliidLágádus almmuha Samuli Aikio girjji, Davvisámi báikenamat miessemánu 13. beaivvi, Ohcejogas. Girjái lea čálli čohkken eambbo go 1500 Davvi-Sámi báikenama, ja oanehaččat čilgen namaid vuođu ja bohciideami.
Erenoamáš diehtogáldu
ČálliidLágádus lea rámis go dál beassá almmuhit su dehálaš barggu girjin.
– Girji muitala davvisámeguovllu báikkiin ja daid namain. Dás čálli govvida báikkiid oanehaččat ja seammás čielggada namaid vuođu ja bohciideami. Válljejuvvon govat čájehit gal dušše oasi válddáhallon báikkiin, dattege ovttas gártagovaiguin ja čálli báikenamaid čielggademiiguin, girji lea šaddan erenoamáš diehtogáldun, čállá lágádus preassadieđáhusastis.
Sámegiella seailluhan
Muhtun ovdamearka girjjis lea Nuorri Nuoremuotki, dárogillii ožžon nama Hopseidet.
– Báiki lea seakka muotki Čorgašnjárggas Nuorevuonaid gaskkas. Jagi 1694 eanagirjjis daddjo, ahte «jávttat leat dolin borjjastan dokko čađa gokko dál gesset fatnasiid badjel ja gokko lea vuovdi» (Finnmark omkring 1700). Ná lea sámegiella seailluhan báikki namas dan dološ dili go dálá guotkku lei velá nuorri, muhto dárogielas báiki gohčoduvvo beare guotkkun, eid.
Girji almmuheapmi lea miessemánu 13. beaivvi dii. 16.00 (suomaáigge), Deatnu restoráŋŋas Áitesavvona gáttis Ohcejogas. ČálliidLágádus fállá káfe ja gáhkuid. Čálli lea seamma áiggi ávvudeamen iežas 80-jagi riegádan beaivvi. Dan oktavuođas son fállá sierranas prográmma.
