– Lean issoras ilus ja giitevaš dál, sihke ruđain ja ánssuin mii čuovvu mávssolaš stipeanddas, dadjá Rawdna Carita Eira.
Son lea maŋemus viđa jagis juohke jagi ohcan stáda dáiddárstipeandda. Dál lea Rawdna Carita Eira ožžon jagi ovddas dán dáiddárbálkká dramaturgiijain bargat. Stipeanda lea 210 000 ruvnno jahkái.
– Lea nu dehálaš oažžut vejolašvuođa bargat ja beassat dušše dan bargui bidjat návccaid, dadjá Eira gii dál lea barggus Beaivváš Sámi našunálateáhteris diehtojuohkinbarggus lassin iežas prošeavttaide. Dat dahká goit unnimusat 200 proseantta virggi, lohká ieš
Čavčča rájes ollesáiggis
Son lohká álggos áigut gárvvistit opera libretto man lea ráhkadeame Britta Byströmain, mainna galget vel Torontoi geassemánus. Čavčča rájes beassá de bidjat návccaid ođđa prošeavttaide.
– In áiggo nu olu dadjat daid ođđa bihtáid birra maiguin lean bargame, muhto dat leat goit sámi muitalusat maiguin lean bargame. Ferte oaidnit mii dáhpáhuvvái, muhto beasan goit boahtte jagi dainna bargat, dadjá Eira.
Lullisámi dáiddárii badjel miljovdna
Stáda dáiddárstipeanda lea juhkkon dál 894 dáiddárii. Lullisámi govvadáiddár Sissel Bergh Lulli-Trøndelágas lea ožžon viđa jahkái dáiddárstipeandda. Viđa jagis šaddá stipeanda oktiibuot 1 050 000 ruvno. Bergh lea ovttas Frode Fjellheim ráhkadan Dalvedh dáiddaprošeavtta mas lea sihke video, skulptuvra, jietna, čuovga ja performance.
Govvadáiddár Joar Nango lea ges ožžon golmma jagi ovddas dáiddárstipeandda.
Guovdageaidnulaš dánsunneavttár Elle Sofe Henriksen oažžu ges 60.000 ruvnno stipeandan.
Máŋgga suorggis
Kulturstipeandda juolludeaddjit leat duhtavaččat go nu viidát leat nagodan juohkit stipeanddaid.
– Juolludeamit čájehit man girjái norgga dáiddaeallin lea dál. Dat juolludeamit maid sihkkarastejit seammás dáiddalaš valljodaga boahtteáigái, dadjá Alfhild Skaardal gii lea jođiheaddji stáda dáiddastipeanddaid lávdegottis preassadieđus.
