Álttá giellaguovddáža bealis leat olles leavttuin ráhkkaneamen álgoálbmotgiellajagi giellavahkkui. Sámegiella galgá oidnosis miehtá Álttá.
– Leat sámegiel sániiguin čiŋaheamen Álttá gávpoga. Govaid heaŋgume gávpogis mas leat sámi sánit sihke sámegillii ja dárogillii. Mis galget mállásat boradanbáikkiin, juoigankurssat ja catwalk. Dát lea dušše uhca oasáš min plánas, dadjá prošeaktajođiheaddji Marit Hætta Øverli.
Vuosttašceahkkefálaldat
Sámi giellavahkku álgá golggotmánu 21. beaivvi ja bistá vahkku.
Ulbmilin lea buoridit sámegielaid stáhtusa, ja buoridit máhtu sámi giela ja kultuvrra birra olles servodagas.
Juste dán vahkus galget sámegielat gullot ja oidnot juohke sajis.
– Háliidan rahpat iežamet váimmu. Galgá leat vuosttašceahkkefálaldat. Eai dušše sidjiide geat hupmet sámegiela, muhto sidjiide maid geat eai máhte, dadjá Marit Hætta Øverli.
Stuorra beroštupmi servodagas
Sámi giellavahkus sii ovttas oainnusmahttit ja buoridit máhtu sámegielaid birra olles servodagas.
Hætta rámida priváhta ja almmolaš ásahusaid, ealáhuseallin, priváhta olbmuid Álttás go leat searvan oainnusmahttit sámegielaid dán vahkus.
– Mis leat olu ovttasbargoguoimmit, dovddan ahte Álttás váldet min bures vuostá, álot nu positiivvalaččat, sii háliidit veahkkin loktet min giela, dadjá Hætta Øverli.
