Sámediggeráđđi juolluda doarjaga Várdobáiki sámi guovddážii giellaprošeavtta Giellabáiki joatkimii – sámi giella- ja deaivvadanbáiki Viestterállasis ja Lofuohtas.
Várdobáiki ásahii Giellabáikki 2019 čavčča giellaprošeaktaruđaiguin maid oaččui earret eará Sámedikkis. Mihttomearrin lei čađahit gielladoaibmabijuid ja sámegielkurssa guovllu sámi álbmogii. Doarjja lea gitta 300 000 ruvdnui.
– Giellabáiki lea organiserejuvvon Várdobáikki vuolde, ja lea miellagiddevaš oaidnit movt giellaguovddáš lávdaduvvon málliin doaibmá áiggi mielde, ja guđe láhkai dat lea mielde buorideamen Várdobáikki regionála doaimma, dadjá sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen.
Dáruiduhttin
Vaikko Viestterállasis ja Lofuohtas leat viehka ollu sámit, de lea dáruiduhttinproseassa dagahan dan ahte sámegielat leat leamaš čihkosis guhkes áiggi. Maŋimuš logi jagi bokte lea sámevuohta dattetge várrugasat fas lieđđugoahtán. Lea lassánan beroštupmi sámi gillii, kultuvrii, kulturmuittuide ja sámi historjái, ja maiddái sámi báikenamat guovllus leat lassánan.
Gielladoaibmabijut
Giellabáikki bokte lea guovllu sámi álbmot sáhttán deaivvadit ja earret eará mannat giellakáffádahkii, giellakurssaide ja vásihit sámi filmmaid, sáhkavuoruid ja ávvudit Sámi álbmotbeaivvi.
– Giellabáiki lea čađahan máŋggalágan ja buriid gielladoaibmabijuid sihke stuorra ja smávva mánáide, nuoraide ja rávisolbmuide, main leat leamaš máŋggalágan fáttát ja ollugat leat searvan, ja dáid deaŧalaš doaibmabijuid mii háliidat doarjut viidáseappot, dadjá Mikkelsen.
Ovttasbargu sámeservviin
Maŋŋá go giellaprošeakta ásahuvvui Viestterállasii ja Lofuhttii de lea Giellabáiki dál ásahuvvon giellaarenan mii ovttasbargá eará sámeservviiguin. Áiggi mielde háliidit sii maiddái sáhttit fátmmastit sihke mánáidgárddiid, skuvllaid ja eará arenaid.
– Deaŧalaš lea ahte Viestterállasa ja Lofuohta sámi álbmogis lea sámi giella- ja deaivvadanbáiki. Dieinna lágiin sáhttit mii duođaštit ja oainnusmahttit dan ahte guovllus ásset sámit, seammás go ollašuhttit dárbbu buorebut oahpásmuvvat gielain ja kultuvrrain, mat eai šat galgga čiegaduvvot, muhto loktejuvvot oidnosii, dadjá sámediggeráđđi.
