-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASAT Gávnnai moarsis anašeamen earáin – dubmehalai giddagassii

Gávnnai moarsis anašeamen earáin – dubmehalai giddagassii

-

-

Dievdu riejáskii Maras Pubas diibmá, ja doaruhii máŋgasa, dál lea dubmehallan giddagassii.

Cuoŋománus 2015:s dat almmái ráhkadii rigeara Maras Pubas Guovdageainnus.

Sis-Finnmárkku diggegoddi lea cealkán duomu áššis man meannudedje guovvamánu 11. ja 12. beaivvi. Duomus boahtá ovdan ahte almmái lea birrasiid guovtti áigge ihkku doarrán muhtin vuolleahkásaš gánddain. Dát dáhpáhuvai maŋŋil go albmá moarsi ja vuolleahkásaš gánda, gávnnahalaiga anašeamen puba hivssegis.

Doarrun jotkkii olgun, loahpas dolvojuvvoi huškkohallan almmái ruoktot, dalle lei varran. Áššáskuhtton almmái čuoččuhii gándda álggahan doarruma, muhto dasa ii jáhkkán diggi.

 

Fáippui gollečeabetbáttiin

Maŋŋil go vuolleahkásaš gánda dolvojuvvui ruoktot, de geahččalii áššáskuhtton almmái beassat fas pubii sisa. Uksagaskkas ledje golmmas, geat bissehedje su. Dán dáfus lea diggi dubmen su go rohttii gollečeabetbátti eret dan ovtta albmás ja huškkui su dainna.

Dikkis čilgii áššáskuhtton ahte son ieš fallehuvvui, muhto diggi ii jáhkkán dasa go eará vihtanat eai čilgen seamma ládje. Diggeáššái gulle maiddái eará smávit veahkaválddálaš dáhpáhusa dakka maŋŋil, go almmái earret eará cuvkii glásaid ja bálkestii stuolu muhtin pubaguossi čielggi njeaiga.

 

Loga maid: Áššáskuhtton doarruma ovddas

 

Oaččui fuomášumi

Ávvir čálii ášši birra vuosttaš geardde cuoŋománus diibmá. Dát ášši oaččui olu fuomášumi diibmá, go dan vahkkoloahpa go doarrun dáhpáhuvai, eai lean Guovdageainnus politiijat barggus. Nu šadde Álttás vuoddját politiijat Guovdageidnui, geat ádjánedje beannot diimmu joavdat báikái.

Guovdageainnus ledje olusat suorganan dáinna go politiijat ná guhká sáhtte ádjánit boahtit veahkkin dákkár duođalaš dáhpáhusas, seammás go aste loddejeddjiid fáktet jámma.

 

Ovdal dubmejuvvon

Ášši lei Sis-Finnmárkku diggegotti meannudeamis guovvamánus, muhto duopmu ii celkon ovdal go miessemánu 4. beaivvi, sivvan dasa ledje earret eará buozalmasvuođat diggegottis.

Duopmu lea jagi ja guokte mánu giddagasas, mas ferte gávcci mánu čohkkát.

Almmái ferte maid earret eará buhtadit gollečeabetbátti, mas árvu lea 15 000 ruvnno. Almmái lea ovdal dubmejuvvon sullasaš áššiin, danne dát ráŋggáštus lea garraseabbo go dábálaččat.

 

– Ii lean mielde das

Dikkis čuoččuhii áššáskuhtton almmái ahte son jáhkii ahte moarsi ii lean iešmielat anašeamen. Nisu ii vihtanastán dikkis, ja diggi ii leat dán čuolmma gieđahallan viidásat duomus. Bealušteaddji oaivvildii albmá doarrán vuoiggalaš suhtuin.

Diggi ii lean ovttaoaivilis dása.

– Áššáskuhtton almmái dáiddii leat erenoamáš mielladilis, muhto eai dáidán gillájeaddjit dagahan albmá dán dillái, čállá duopmár Hans Arne Nysæter duomus.

 

Guoddala

Albmá bealušteaddji, Trond Pedersen Biti, muitala iežas klieantta áigut guoddalit ášši Lágamánneriektái.

– Son oaivvilda ahte diggi ii leat rivttes dieđuid vuođul dubmen su ja de lea Lágamánnerievtti duohken mearredit mii dás lea rivttes duopmu, lohká Biti.

- Advertisement -
-Almmuhus-