– Gal áiggit leat nuppástuvvan

Mearrasámegilis Jáhkovuonas Fálesnuori suohkanis orrot badjelaš čuođi mearrasápmelačča.

Amalie Mikalsen lea riegádan 1930:s, ja lea oaidnán movt mearrasámi gilli, Jáhkovuotna, lea rievddadan áiggiid čađa.

Stuorámus rievdan lei sámegiela jávkan, mii ovdal lei gili olbmuid váldogiella.

Jáhko­vuotna lea okta dain mearrasámi giliin gos sámegiella cevzzii guhkimusat, muhto soađi maŋŋel šattai hirbmat garra dárui­duhttináigi ja nu heite olbmot sámásteames ja atnimis gávtti. Dál lea gili váldogiella dárogiella.

Measta áidna sámegielat

Dušše moattis sis leat báhcán mat vel hupmet sámegiel Jáhkovuona suopmana. Boarráseamos sis lea 88-jahkásaš Amalie, gean eatnigiella lea sámegiella​

– Don it šat gula sámegiela go manat krámbuvdii dál. In jáhke oktage šat dan máhttá. Mun human dušše iežan vieljain sámegiela, muitala Amalie, gili boarráseamos olmmoš ja okta dain áidna gii vel hupmá Jáhkovuona suopmana. 

– Leat go dus eará oahppásat geaiguin humat sámegiela?

– Eai leat, dat leat buohkat jápmán. Mun jáhkán mun lean okta dain áidna olbmuin gii vel human sámegiela. Ovdal ledje dušše sápmelaččat dáin smávva báikkiin. Dál ii leat oktage ge šat gii sámegiela máhttá. 

Su ságat mannet njuovžilit go beassá eatnigiela hupmat. Su ja su isitrohki maŋisbohttiin ii huma šat oktage sámegiela, nu movt gili ássit muđui ge eai daga. 

– Lea bures dahkkon go mun máhtán dán mađe sámegiela, go náitalin dáčča isidiin. 

Dološ muittut

Amalie lea eallenagi orron Jáhkovuonas, gos sus leat ollu fearánat gártan.

Buoremusat muittus leat soađi áiggi dáhpá­husat, go su bearaš sáddejuvvui Helgelándii eváhkkoáiggi, gos šadde beannot jagi leat oktiibuot.

Go máhcce fas Jáhkovutnii, de lei buot boldojuvvon, vel fatnasat nai maiguin olbmot bivde guliid.

– Mii leimmet čiehkádan muhtun njárgii dás lahkosis, oktan gusain, muhto duiskalaččat gáv­dne min. Sii báhčaledje ja geahč­čaledje min baldit. Sáddejedje min Hámmárfestii, ja šattaimet Romsii muhtun áigái. Gusa nai válde mis.

Doppe sii orro duopmogirkus, ođđe garra láhttiid alde omman­guoras. Son muitá ahte mánát duhkoradde áltarrieggás, ja doppe oinnii nai vuohččan go nieiddat vuoiddadedje čalbmeguolggaid ja baksamiid, juoga mii lei hui imaš su mielas.

Dasto sáddejuvvojedje sii Helgelándii, gos ledje badjel jagi, ovdal go soahti nogai ja besse fas ruoktot mannat.

– Duiskalaččat ledje oba garra olbmot. Go mii bođiimet fas Jáhko­vutnii, de ii lean šat mihk­kege dáppe. Buot ledje duiska­laččat boaldán. Muhto dalá olbmuin ledje goansttat birgenlági guvlui. In jáhke dálá olbmot gal livčče birgen, sii gal livčče jápmán, árvvoštallá son. 

– Dat lei garra dilli. Ledje jallas áiggit.

Dan rájes lei ge buot rievdan gilis, ja gielladilli ii ge šaddan goasse seammalágánin.

Skuvllas dárustišgohte

Go Amanda álggii skuvlii, de son ii máhttán báljo sáni ge dárogiela.

Dan beaivvi go soahti bođii Norgii, lei skuvlaolmmái ohppiide muitalan ahte soahti lea dál boahtime Norgii, muhto eai dárbbaš ballat go Amerihká ja Englánda leat lohpidan sin bealde leat.

De Amalie manai eadnásis muitalit ahte soahti lea boahtán, muhto eai dárbbaš ballat go sii besset návehii čiehkadit.

Son doaivvui ahte dárogielsátni lohpidit, «love», mearkkaša «låve», návet. Dat lea juoga mii lea sus bisánan muitui. 

– Skuvlaolmmái humai dušše dárogiela, sus lei gal oaivil ahte galggašeimmet máhttit sámegiela, muhto ii das gal šaddan mihkkege. Nu mii álggiimet goit de dárustit. Bártnážat ledje jálubut eai ge vuollánan dárustit, sii gal hupme sámegiela liikká. Muhto nieid­dažat gal ripme buohkat dárustit.

Biilaluotta rahpan

Okta dáhpáhus mii nai lea čielgasit Amalie muittus, lea go Jáhkovutnii ráhkadedje biilaluotta 1938:s. Dalle ožžo buot skuvlamánát friddja vai besset biillaid oaidnit vuosttaš háve.

– Mun ledjen unnimus, ja lohke ahte unnimus galgá boahtit biilii ja gieđa bidjat stivrrana ala. Eará mánáid gohččo mannat biilla ovddabeallai. Mun diehttelasat bidjen de gieđa dasa, ja de fáhkka njurggádii biila. Dat mánát suorganedje ja ravge dasa, boagusta Amalie.

Son beasai vel leat mielde vuodjimis biillain dan oanehis luoddaráigge.

– Nu hal lea. Dát leat fearánat ja áiggit maid ii oktage šat muitte, dadjá son ja geahčada jávohaga láseráigge olggos.

Eai oahpahan mánáide

Báikkálaš museabargit Annelise Josefsen ja Viktoria Johansen diehtiba ollu Jáhkovuona mearra­sámi historjjá birra.

Annelise lea vuosttaš jagiid bajásšaddan ránnjá­gielddas Áhpenjárggas, gos buohkat hupme sámegiela, muhto eai oahpahan mánáide dan.

21-jahkásaš Viktoria ii ge leat de dan oahppan, ja skuvllas ii lean sámegielfáladat su ge skuvlaáiggis.

– Ii ovttasge leat sámegiella leamaš skuvllas dáppe. De han nohká ge giella visot, dadjá Anne­lise.

Son muitala ahte eai leat šat nuorat olbmot mat dan hupmet, ja vaikko leat ge muhtumat váldán kurssaid, de dat ii hubmojuvvo árgabeaivvis. 

Mearra- ja návetgiella

– Giella cevzzii guhkimusat meara alde ja návehis. Lei eahpelunddolaš dárustit doppe. Viesuin gal jávk­kai, go olbmot dárustedje mánáid­easetguin. Ii oktage hálii­dan ahte mánná galggai skuvlii álgit nu ahte ii máhttán dárogiela, muitala Annelise.

– Mii geahččalit goit dáppe museas áimmahuššat dán sáme­vuođa mii lea, vaikko livččii sávahahtti ahte mis livččii eanet áimmuin ovdalaš áiggi rájes. 

– Ovdal ledje olbmuin gávttit fatnasiin, ja buot bargobiktasat ledje gávttit, sistebiktasat ja háhtta vel lávii oaivvis mearra­sápmelaččain. Muhto dađistaga go šattai eanet gulahallan gávpogiiguin meara bokte, de nogai diet árbevierru go dat seaguhuvvui buot kultuvrraiguin.