Sámi nuoraidorganisašuvdna Noereh lágida gáktebeaivvi čihččet geardde odne duorastaga. Koronadávdda geažil šadde maŋidit Gáktebeaivvi, muhto dal ávžžuha Noereh organisašuvdna olbmuid miehtá Sámi čiŋadit gávttiin dahje eará sámi biktasiiguin.
Koronadávdda geažil šadde maŋidit Gáktebeaivvi mii galggai leat giđđat, muhto odne, čakčamanu 10. beaivvi čiŋadit miehtá Sámi gávttiin.
Ávvir lea finadan Guovdageainnu márkanbáikkis, ja Sámi allaskuvllas geahččame oidnojit go gávttehasat.
Gávttehasat oidnojit
Nu go dilli lea dál koronadávdda dihte, de eai olbmot čoahkkan nu bearehaga. Muhto go Sámi allaskuvlii bođii, de gal oidnoje gávttehasat.
Njeallje nuora čohkkádit beavdde birra go Ávvir boahtá Diehtosiidii. Dán jagáš ofelaččat leat čiŋadan iežaset guovllu gávttiiguin.
Guovdageaidnulaš Elle Rávdná Näkkäläjärvi lea okta dán jagáš ofelaččain, ja son lea čiŋadan liidnegávttiin.
– Dábálaččat mis leat rivgobiktasat alde, lea hui suohtas go de lea gáktebeaivi ja beassá čiŋadit, dadjá Näkkäläjärvi.
Näkkäläjärvi mielas lokte gákti su iešdovddu, go son dovdá iežas fiinnisin ja čeavlán go gávttiin čiŋada.
Go ofelaččat dál álget mátkkoštit, de eai boađe geavahit gávtti nu olu.
– Oassi min doaimmas lea boares stereotyhpaid oažžut eret, nuvt danne mii válljet rivgobiktasiid coggat go vuolgit skuvllaide, muitala Näkkälajärvi.
Mirja Cicilia Andersson Renander lea čiŋadan lullisámi gávttiin. Su mielas lea Gáktebeaivi dehálaš, go de beassá čájehit gávtti servodagas.
– Gáktebeaivi lea fiinna vuohki čájehit min iešguđetlágan gávttit, dadjá Andersson Renander.
Vibeke Persen lea Deanus eret, ja son lea odne čiŋadan Buolbmát gávttiin.
– Mu gávttis eai leat árbevirolaš ivnnit, Buolbmát gávtti árbevirolaš ivnnit leat alit, fiskat ja ruoksat, muitala Persen.
Persen muitala ahte su mielas lea somá čájehit iežas gávtti olbmuide, erenoamážit go ieš lea gorron dan.
– Mis eai leat álo nu olu vejolašvuođat čiŋadit gávttiin, nu danne lea gáktebeaivi hui somá, dadjá Persen.
Vaikko Persena mielas lea gáktebeaivi somá, de son oaivvilda ahte gáktebeaivvi ii dárbbaš eará okte lágidit jagis.
– Gáktebeaivi galgá leat erenoamáš, nuvt de doallá dainna ahte okte jahkái lágiduvvo, dadjá Persen.
Lemet Johanas Nystad lea Kárášjogas eret, ja sus ii leat árbevirolaš Kárášjot gákti alde.
– Mus lea Kárášjot njunnesuorran gákti alde maid eadni lea gorron, muitala Nystad.
– Gákti galggašii leat oidnosis
Maia Hætta bargá Guovdageainnu suohkanis, ja son lei maid coggalan gávtti badjelassii. Su mielas lea somá ja dehálaš čiŋadit gávttiin, vaikko ii loga dan gávtti mii sus lea alde iežas čikŋagáktin.
– Mu mielas galggašii gákti šaddat eambbo dakkár árgabeaivválaš bivttas, nuvt mus ii leat odne juste čikŋagákti alde, muhto eambbo dakkár gákti mainna beaivválaččat sáhtášin vázzit, dadjá Maia.
Maia muitala ahte lea hui buorre go Gáktebeaivi lágiduvvo.
– Lea hui buorre bidjat fuomášumi ahte min gákti lea min bivttas, ja eat dušše čiŋat doaluide ja nie. Dan ahte gávtti sáhttá atnit árgabeaivválaš bivttasin, go dat ii leat nu guhkes áigái go gákti lei árgabeaivválaš bivttas Sámis, muitala Maia.
Sámi nuoraidorganisašuvdna Noereh!
Gáktebeaivi lea šaddan Noereh fásta lágideapmi dan rájes go vuosttaš geardde lágiduvvui 2014:s.
– Min mielas lea dát máilmmi buorre vejolašvuohta geavahit gávtti árgabeaibivttasin. Dat ii leat oainnat šat nu dábálaš, ii ge soaitte nu álki ge, earret eará dáruiduhttima geažil, muitala Noereh jođiheaddji Elen Ravna ja lasiha:
– Dasa lassin ráhkada vel oktasaš lágideapmi searvevuođa, beroškeahttá geográfalaš gullevašvuođas, ja dat soaitá leat erenoamáš dehálaš goit dán jagi. Lágideamit galget dagahit ahte olbmuide lea lunddolaš coggalit gávtti bargui, skuvlii dahje juo beare kaféai.
Elen Ravna muitala maid ahte sii oidnet ahte olbmot šaddet eambbo ja eambbo gabat čájehit iežaset identitehtaid.
– Dat lea hui buorre ovdáneapmi ja mii sávvat ahte dát beaivi lea mielde váikkuheame dasa, loahpaha Elen Ravna.
