-Almmuhus-
OĐĐASATGáibidit dikkis bissehit bággolohkama

Gáibidit dikkis bissehit bággolohkama

-

-

Guhtta siidaoasi Lágesduoddaris gesset stáhta diggái. 

Lágesduoddara eallu lea leamaš juo badjel mánu Romssa ja Finnmárkku Stáhtahálddašeaddji hálddus. Lea vel báhcán sullii 4000 eallobihttá mii ii leat lohkkon. Dál leat mearridan dan vuojehit eará gárdái, muhto muhtun boazoeaiggádat ráhkkanit dikkis bissehit bággolohkama go bohccot gillájit. 

Ávvir lea leamaš oktavuođas máŋggain Lágesduoddara boazosápmelaččain geaid mielas Norgga stáhta njuolggut biinnida 4000 bohcco mat eai leat vel lohkkon. Boazosápmelaččat muitalit Ávvirii ahte bohccot leat jámadišgoahtán juo ja čoavjjehat reitogoahtán, muhto stáhtahálddašeaddji ii mieđit bissehit lohkama. 

Eallobihttá, mii ii leat lohkkon, leat ge dálkkiid geažil ribahan davás jorggihit, ii ge leat ge šat lahka Lágesduoddara gárddi mii lea Sohpparvađas. Dat eallobihttá lea dál máŋga miilla davvelis gos galgá leat.  Mannan bearjadaga evttohii Lágesduoddara stivra  ahte eallobihtáin johtet Levsses gárdái maid leat luoikkahan Čorgaš orohagas. Dasa lea dáhtton boazodoallodirektevra Sunna Marie Pentha buot siidaosiid oaiviliid. 

Ávviris leat maid dieđut ahte stáhtahálddašeaddji reaŋggat ledje mannan vahkku juo čohkkeme eallobihtá mainna galge johtit dan gárdái gos dasto lohket daid.

Stuora veahka barggus

Stáhtahálddašeaddji lea ge bálkáhan eará boazosápmelaččaid sihke čohkket, guođohit ja lohkat Lágesduoddara bohccuid. Dasa lassin leat guovllus maiddái iežaset bargit. Leat maid geavahan helikoptera bággolohkamis. Boazopolitiijat maid čuvvot gárddástallama. Biebmobearráigeahču ovddasteaddjit leat leamaš geahččame bohccuid, muhto dat lea dahkkon dalle go álge gárddastallat.  Ii okta ge boazosápmelaččain, geaid mielas gillájit bohccot, hálit searvat vuos aviisii. 

RÁHKKANA ÁŠŠI DIGGÁI: Advokáhtta Per Arve Amundsen ovddasta siidaosiid eaiggádiid geat vigget bissehit bággolohkama. Vuorkágovva: Kila Anti
RÁHKKANA ÁŠŠI DIGGÁI: Advokáhtta Per Arve Amundsen ovddasta siidaosiid eaiggádiid geat vigget bissehit bággolohkama. Vuorkágovva: Kila Anti

Diggái bidjet ášši

Dál leat ge guhtta siidaoasi Lágesduoddaris mearridan stáhtahálddašeaddji stevdnet diggái go gáibidit bissehit bággolohkama elliidgáhttema dihte. Diggi galgá gaskavahkku, njukčamánu 16. beaivvi, meannudit Sis- ja Nuorta-Finnmárkku diggegottis, mii lea Čáhcesullos.

Siidaosiid advokáhtta Per Arve Amundsen lohká ahte duogáš stevdnemii lea go stáhta lei álgovuorus áigon čađahit bággolohkama guovtti orohagas, muhto nuppi orohagas maŋidedje lohkama go lea duođaštuvvon guohtunroassu guovllus. Das lea ge sáhka das, ahte Guovdageainnu oarjejohtolagas galget maid logahit ealu, muhto dan leat eiseválddit ieža bissehan go lea heajos ealáhat.

Dasa leat reageren guhtta siidaoasi Lágesduoddaris, go sin ealu gal bággejit gárdái.

– Orohat 13:s lea maid duođaštuvvon guohtonroassu, muhto dattetge lea stáhta mearridan čađahit lohkama ealus. Nuppi orohagas mearridedje bissehit lohkama dainna sivain ahte lea guohtonruossu, buohtastahttá  Amundsen.

Elliidčálgu

Per Arve Amundsen lohká ahte lassin das lea vel sáhka eallisuodjalusas.

– Mii oaivvildit ahte eai leat áimmahuššan bohccuid dán áššis ja gáibidit bissehit lohkama elliidčálggu dihtii, dadjá son.  Amundsen muitala iežas mannan duorastaga háleštan ovttain boazosápmelaččain gii muitalii gávdnan 12 ráppi.

– Vuojedettiin vulos váris galgá son gávdnan 12 bohcco jápmán. Nu čájehuvvo ahte bohccot jápmet dál go lea unnán borramuš, lohká orohaga advokáhtta Amundsen.

Eallu geassá dál davás

Advokáhtta muitala ahte birrasii badjelaš bealli Lágesduoddara ealus lea lohkkon, ja dál leat vel báhcán birrasii 4000 bohcco. Son lohká dál leat geavahan badjelaš mánu lohkat ja lea eahpesihkar man guhká geavahit reastabargguide.

– Dál geahččalit stáhta bargit johttát nuorttas ealuin, go eai nagot oažžut daid máttás go eallu dál jorggihan davás. Nuorttas lea maid duođaštuvvon heahteguohtun. Lean ožžon dieđu ahte leat báhcán 4000 heakka vel, muhto in dieđe makkár áigge meari leat bidjan ja goas lea jurddašuvvon geargat, lohká Per Arve Amundsen.

Eat ožžon ságaide

Ávvir lea geahččalan oažžut ságaide Lágesduoddara ovdaolbmo Geir Ánde Gaup ságaide, muhto son ii háliit kommenteret ášši.

Ávvir lea maid geahččalan oažžut ságaide ráđđehusadvokáhta Erlend Baldersheima, muhto eat leat lihkostuvvan.

Ii sáhte kommenteret diggeášši

Boazodoallodirektevra Sunna Marie Pentha ii loga sáhttit kommenteret diggeášši.  Son dattetge duođašta dál, ahte sii leat johttámin Levsse gárdái ealuin mii ii leat vel lohkkon.

– Lea boazofágalaš árvvoštallan duogážin go mii dál áigut geavahit Levsse gárddi.  Mii leat dál johttámin ja addit dieđu go joavdat gárdái, lohká Sunna Marie Pentha.

II MIEĐIT: Boazodoallodirektevra Sunna Marie Pentha lohká dábálažžan ahte muhtun njiŋŋelasat reitojit ja soames čearpmat jápmá dán mutto áiggis jagis. Vuorkágovva: Inga Marie Guttorm 
II MIEĐIT: Boazodoallodirektevra Sunna Marie Pentha lohká dábálažžan ahte muhtun njiŋŋelasat reitojit ja soames čearpmat jápmá dán mutto áiggis jagis. Vuorkágovva: Inga Marie Guttorm 

– Ii eahpedábálaš ahte boazu dál jápmá

Čuoččuhussii ahte bohccot jámadit ja reitojit, lohká Sunna Marie Pentha dábálažžan dán áigge jagis.

– Mii leat dál jo ollen njukčamánnui ja bohccot, mat leat heajos vuoimmis hedjonit vel eambbo. Ii leat eahpedábálaš ahte vuonjal ja njiŋŋelas boazu reito ja ahte čearpmahat jápmet, vástida Sunna Marie Pentha čuoččuhussii ahte bohccot dál jápmet. 

– Mii leat ožžon dieđuid muhtun boazosápmelaččain ahte jámadit bohccot ja ahte reitojit, muhto nu go mun dadjen, de ii leat eahpedábalaš dáhpáhus áigodagas mas mii dál leat. Ealus mainna mii dál leat johttámin eai leat jámadan bohccot, čuoččuha Pentha. 

Diggái

Njukčamánu 16. beaivvi deaivvadit bealit Sis- ja Nuorta-Finnmárkku diggegottis.

-Almmuhus-