Ráđđehus lea aiddo almmuhan nationála doaibmaplána veahkaválddi vuostá lagaš oktavuođain: «Friddjavuohta veahkaválddis». Dán kronihkas čilge Alternativ til Vold eambbo dan birra.
Alternativ til Vold
Veahkaválddálašvuohta váikkuha sihke fysalaš ja psyhkalaš dearvvašvuhtii. Doaibmaplánas leat máŋga doaibmabiju movt eastadit ja jávkadit veahkaválddálašvuođa sámi servodagas. Mii dárbbašit eambbo dieđuid veahkaválddálašvuođa birra, buoret ovttasbarggu instánssaid gaskka, ja buoret veahki sutnje gii láhtte veahkaválddálaččat ja sutnje gii lea vásihan veahkaválddálašvuođa.
Mii lea veahkaválddálašvuohta?
Veahkaválddálašvuohta lea dat dahku nuppi olbmo vuostá mii dagaha ahte vahágahttá, baldá dahje loavkašuhttá, dahje dagaha ahte nubbi dahká juoga iežas dáhtu vuostá dahje heaitá dahkamis juoga maid háliida dahkat. Leat iešguđetge vuogit leat veahkaválddálažžan: Fysalaš, psyhkalaš, seksuála, ávnnaslaš ja čihkkon veahkaválddálašvuohta. Čihkkon veahkaválddálašvuohta lea uhkki/ballu ahte veahkaválddálašvuohta fas geavvá ja čađat viggat váruhit ahte ii suhttat dahje provosere guoimmi. Psyhkalaš veahkaválddálašvuohta lea ovdamearkka dihte vuortnuhit, cielahit, viggat stivret dahje badjelgeahččat, ja heaitit hupmamis guimmiin.
Psykalaš veahkaválddálašvuohta lea dábáleabbo go fysalaš veahkaválddálašvuohta ja sáhttá dáhpáhuvvat beaivválaččat. Son gii vásiha dakkár veahkaválddálašvuođa sáhttá nu hárjánit dasa ahte ii šat oainne man vearrás dilis lea, iige arvva jurddašit nu olu iežas dili birra.
ATV FINNMARK
• Váldokantuvra Álttás.
• 5 bargi, okta dain sámegielat.
• Galledankantuvrrat Guovdageainnus, Girkonjárggas ja Kárášjogas.
• ATV fállá dikšofálaldaga olbmuide geat geavahit dahje vásihit veahkaválddálašvuođa lagašoktavuođain ja sin bearrašis.
• Lea maiddai vejolaš oažžut dikšofálaldaga neahta bokte.
• Fálaldat lea nuvttá, iige leat dárbu čujuhussii. Sáhtát ieš váldit oktavuođa.
Movt veahkaválddálašvuohta bilida bearrašiid
Go gullat sáni veahkaválddálašvuohta, de mii dávjá jurddašit fysalaš veahkaválddálašvuođa birra, muhto juohkelágan veahkaválddálašvuohta bilida bearrašiid. Olu dutkan čájeha ahte veahkaválddálašvuohta bearrašis váikkuha sihke mánáide ja rávisolbmuide. Mánáide lea váralaš vásihit veahkaválddálašvuođa, muhto lea maiddái hui vahátlaš oaidnit váhnema vásihit veahkaválddálašvuođa. Veahkaválddálašvuohta maid sáhttá dahkat ahte mánná ferte ieš birget jus váhnen gii vásiha veahkaválddálašvuođa stirdu iige nagot máná jeđđet ja čilget mii dáhpáhuvvá.
Heahpat
Lea dávjá váttis jearrat veahki olbmui geas leat váttut aggrešuvnnain. Máŋggas sáhttet ballat navdot psykopatan dahje vearredahkkin jus muitalit sin váttisvuođaid birra. Mii geat bargat Alternativ til Voldas, diehtit ahte sii geat rahčet aggrešuvnnain leat eanas áigge «dábálaš» olbmot geain leat váttisvuođat gierdat garra dovdduid ja riidduid. Dávjá dáhpáhuvvá veahkaválddálašvuohta danin go sis váilot konstruktiivvalaš vuogit čoavdit riidduid.
… sii geat rahčet aggrešuvnnain leat eanas áigge «dábálaš» olbmot geain leat váttisvuođat gierdat garra dovdduid ja riidduid.
Son gii lea vásihan veahkaválddálašvuođa massá iešdovddu ja sáhttá maiddái heahpanit. Sii leat dávjá nannosit čadnon sutnje gii geavaha veahkaválddálašvuođa. Máŋggas eai hálit ahte earát galget diehtit makkár dilis sii leat ruovttus. Sii sáhttet maid heahpanit go eai nagot guođđit su gii láhtte veahkaválddálaččat.
Sivahallan
Sidjiide geat láhttejit veahkaválddálaččat lea unohis jurddašit ahte sii vahágahttet iežaset lagamusaid. Máŋggas sivahallet guoimmi – «Son han suhttadii mu», dahje duššin dahket mii dáhpáhuvai. Muhtin gii lea čorbman ja buvihan guoimmi, soaitá maŋŋel muitalit ahte «son doaškalii ja dollii nuppi veaháš». Son gii vásiha veahkaválddálašvuođa sáhttá šaddat eahpesihkar das mii duođaid dáhpáhuvai, ja loahpas jáhkká ahte son ieš lea sivalaš.
Son gii lea vásihan veahkaválddálašvuođa massá iešdovddu ja sáhttá maiddái heahpanit. Sii leat dávjá nannosit čadnon sutnje gii geavaha veahkaválddálašvuođa
Sii geat leat vásihan veahkaválddálašvuođa dárbbašit veahki fuobmát man vearrái sin dilálašvuohta lea, ja veahki ipmirdit ahte sii eai galgga gierddahallat dakkár dilis eallit. Sii geat čađahit veahkaválddi ges dárbbašit veahki oaidnit man duođalaš veahkaválddálašvuohta lea. Sii dárbbašit veahki váldit ovddasvástádusa movt sii láhttejit, ja ii duššin dahkat dahje sivahallat earáid. Sii maid dárbbašit veahki oahppat eará ja buoret vugiid čoavdit riidduid.
Veahkaválddálašvuohta Sámi servodagas
Okta kapihtal dan nationála doaibmaplánas lea movt veahkaválddálašvuohta váikkuha sámi servodahkii. Dutkan čájeha ahte sápmelaččat vásihit eambbo veahkaválddálašvuođa go dáččat. Sámi nissonat vásihit olu eambbo veahkaválddálašvuođa go dáža nissonat. Sámediggi ja sámi politihkkárat leat máŋga jagi árvvoštallan ja bargan dan ovdii vai veahkaválddálašvuohta unno min servodagas.
Alternativ til vold háliida addit ovttaárvosaš veahki olles Finnmárkui. Midjiide lea dehálaš ipmirdit sámi kultuvrra ja servodaga, ja mis lea sámegielat bargi min kantuvrras. Mii sávvat ahte sii geat láhttejit veahkaválddálaččat dahje sii geat leat vásihan veahkaválddálašvuođa váldet oktavuođa. Mii sáhttit veahkehit.
