Susan Hillera ja Espen Sommer Eide videoprošeavttat ovdanbuktet guorahallamiid vuođul daid uhkiduvvon ja ealáskahttojuvvon gielaid dili. Filmmat čájehuvvojit lávvordaga rájes buohtalagaid Sissel M. Bergha sierračájáhusain Okside rïhpesieh Sámi Dáiddaguovddážis.
Susan Hillera ja Espen Sommer Eide videoprošeavttat ovdanbuktet guorahallamiid vuođul daid uhkiduvvon ja ealáskahttojuvvon gielaid dili. Filmmat čájehuvvojit lávvordaga rájes buohtalagaid Sissel M. Bergha sierračájáhusain Okside rïhpesieh Sámi Dáiddaguovddážis.
Susan Hillera filmmain «Láhppon ja gávdnon» (2017) ja Maŋimuš jávohis ealligovva beasat gullat olbmuid hállamin gielaid mat leat jávkan, uhkiduvvon ja ealáskahttojuvvon.
Goappaš filmmain deaivvada olbmojienaiguin mat guoskkahit du iešguđetge láhkai; muhtimat lávlot, máinnastit, báibmet sániid, muittašit, dálkedieđuid muitalit dahje digaštallet biilaváttisvuođaid birra, čállá Sámi dáiddaguovddáš preassadieđáhusas.
Leat čadnon losses morašlašdovddut
Dáid oanehis muitalusaid, lávlagiid, digáštallamiid ja muittuid bokte, juogadit muitaleaddjit minguin juoga mas čađat lea gielas sáhka.
Gielaide leat čadnon losses morašlaš dovddut main leat referánssat kolonialismii dahje ođđaáigádeapmái, ja mat leat daid gielaid dagahan dan dillái masa dál leat šaddan.
Jietna čuodjá olbmo rupmaša čađa
Filmmain beassá čuovvut doarggisteaddji oscillográfa jietnasárgágovaid mat visuálalaččat čájehit mo jietna čuodjá olbmo rupmaša čađa.
Dát lea dakkár oppamáilmmálaš olbmovásáhus, beroškeahttá áiggis, báikkis dahje dan dilálašvuođas mas olmmoš lea.
Hástala vára váldit sániin
Nuortalašgillii báimmaduvvojit sánit ovttaid mielde guldaleaddjái, ja dát dáiddalašbargu hástala du, gii guldalat, váldit vára daid sániin.
Nuortalašgiella lea okta dain uhkiduvvon gielain máilmmis.
Odne hállet dušše gaskal 300 ja 400 olbmo nuortalašgiela Suomas ja Ruoššas. Norggas ii šat hállojuvvo dát giella.
Espen Sommer Eide Giellamuitu lea ealli giellavuorká mii hástala daid einnostemiid mat oaivvildit nuortalašgiela oalát jávkamin.
Duppalmearkkašumit
Giellavuorkkás gártet leat duppalmearkkašumit, ahte go giela čohkke, ja bidjá dan vuorkái, de lea ráhkkaneamen dasa ahte giella jávká boahtteáiggis.
Don, guldaleaddji, oaččot sániid main galggat vára váldit boahtteáigái.
Go guldaleaddji deaivvada Giellamuittuin, de šaddá son maiddái nuortalašgiela ealli giellavuorkán.
Giellamuitu lea ge bissovaš instalašuvdnan Nuortasámi museas, Njávdámis.
