Čuoiganmátki, taekwondo, gizzun, njoarosteapmi, gárddástallan, dráma, áibarassan ja ijastallanmátki lea beare oasáš das man Várdobáiki sámi guovddáš fállá mánáide ja nuoraide dán jagi.
Čuoiganmátki, taekwondo, gizzun, njoarosteapmi, gárddástallan, dráma, áibarassan ja ijastallanmátki lea beare oasáš das man Várdobáiki sámi guovddáš fállá mánáide ja nuoraide dán jagi.
Várdobáiki sámi guovddážis leat máŋga jagi leamaš fálaldagat sámi mánáide ja nuoraide. Diibmá lei earret eará dearvvašvuohta, identitehta ja seksualitehta fáddán. Dán vuoru vuoruhit fysalaš doaimmaid ja luonddugeavaheami seamma ahkásaččaide. Ulbmil lea addit eará vuolggasaji buoridit psykososiála dearvvašvuođa.
– Mii eat guođe diimmá fáttá, muhto joatkit rabasvuođain fáttá ektui man birra sáhttá leat váttis hállat. Dat lea min mielas erenoamáš dehálaš go leat ollu sámi nuorat ja mánát min guovlluin geat vásihit leat minoritehtan árgabeaivvis. Mii leat maiddái vásihan ahte sámi mánát dárbbašit dakkár arena gos sii besset leat eanetlogus, arenas gos eai dárbbaš čielggadit iežaset identitehta, dadjá Tone Elvebakk, guhte lea Várdobáikki prošeaktajođiheaddji ja dearvvašvuođa jođiheaddji.
Addit vejolašvuođa searvat
Fálaldat lea organiserejuvvon dan láhkai ahte leat deaivvadeamit oktii mánus, ja lea sidjiide geat leat nuppi luohkás ja gitta 18-jahkásaččaide, juhkkojuvvon mánáidjovkui ja nuoraidjovkui.
Várdobáiki háliida addit mánáide ja nuoraide dan ilu maid fysalaš doaimmat addet, almmá deattuhit dihto valáštallansurggiid ja gilvvuid. Sii háliidit vuoruhit doaimmaid mat eai gáibit nu ollu dávviriid dahje ráhkkanemiid. Dasa lassin háliidit sii addit sidjiide vejolašvuođa máisttašit oasi buot dain organiserejuvvon doaimmain mat gávdnojit. Dáinna lágiin sávvet sii ahte lassá váldit aktiiva válljejumiid alcces njiedjá.
Álget boahtte vahkku
Mánáidjoavkku vuosttaš deaivvadeapmi lágiduvvo guovvamánu vuosttaš beaivvi dii. 17:30, ja nuorat deaivvadit seamma áiggi guovvamánu nuppi beaivvi, Stuornjárgga sámi duoji lanjain Vuopmegeažis. Dalle galget buohkat duddjot alcceseaset niibeboahkána.
– Ii olmmoš dárbbaš olus eanet go niibeboahkána vai birge olgun, lasihastá vel Tone.
Mánát ja nuorat besset oahppat
Dasa lassin besset mánát ja nuorat leat mielde reidemis biepmu luonddušattuin, duddjot, fanasmátkái, bivdit meara ja alitmátkái.
– Lulli-Romssa ja Davvi-Nordlándda guovllus leat ollu sámi kulturmuittut ja sámi báikenamat, juoga mii lea erenoamáš ja oahpaha midjiide geavaheami ja dábiid birra. Muitalusat ja guovlluid geavaheapmi riggodahttá doaimmaid, dadjá Tone.
Buohkat besset searvat
Fálaldat lea buot mánáide ja nuoraide, iige gáibiduvvo ahte máhttá sámegiela searvat.
– Buohkain ožžot vejolašvuođa oahppat sániid ja dadjanvugiid sámegillii mat gullet doaimmaide. Muđui lea midjiide lunddolaš geavahit nu ollu sámegiela go vejolaš.
Earret Tone Elvebakk, leaba maiddái Beatrice Fløystad ja Janne Olsby mielde prošeavttas.
– Buot mánáide ja nuoraide lea váimmolaš bures boahtin, loahpaha Tone Elvebakk, ja čujuha neahttasiidduide gos leat eanet dieđut.
