-Almmuhus-

OAIVILAT

Dát lea oaivilčálus, cealkámuš, kommentára dahje kronihkka maid ekstearna čálli lea čállán. Čállosis ovddiduvvojit čálli oainnut, guottut ja oaivilat. 

Eanet geavahit sámi álgoálbmot­máhtu min guovlluid hálddašeamis

-

-

– Jus eat searvvat máhttoguddiid, de eat nagot ollásit ávkkástallat dahje áddet ollisvuođa, oktavuođaid ja árvvuid mat čatnasit luonddugeavaheapmái, čállá sámediggeráđđi Maja Kristine Jåma. 

Dan geažil go luonddušláddjivuođa manaheapmi ja dálkkádatrievdan dáhpáhuvvá jođáneappot, ja areálasisabahkkemat lassánit, de ii leat mis ráđđi biehttalit váldimis vuhtii ja deattuheames sámi vásihusvuđot máhtu sámi guovlluid areálaid ja resurssaid hálddašeamis ovddasguvlui. Mii dárbbašit rievdadusaid sihke lágain ja geavahusas.

Maja Kristina Jåma.  Govven: Ørjan Marakatt Bertelsen (preassagovva).
Maja Kristina Jåma. Govven: Ørjan Marakatt Bertelsen (preassagovva).

Sámi álgoálbmotmáhttu lea ealli, dynamalaš ja ollislaš máhttovuogádat, mii ođasmahttojuvvo ja geahččaluvvo dađistaga sámi ealáhusaid doaimmaheamis ja meahcásteami oktavuođas. Dát diehtoortnet lea lávga čadnon gillii ja árvvuide, ja dat sirdása lunddolaččat geavaheami bokte sohkabuolvvas nubbái.

Sámi álgoálbmotmáhttu lea ealli, dynamalaš ja ollislaš máhttovuogádat, mii ođasmahttojuvvo ja geahččaluvvo dađistaga sámi ealáhusaid doaimmaheamis ja meahcásteami oktavuođas.


Muhto sámi eamiálbmotdiehtu lea relevánta nu guhká go kultuvra lea ealli, ja nu guhká go lea vejolaš doaimmahit ealáhusaid ja kultuvrralaš praksisaid, leaš dal sáhka boazodoalus, eanandoalus, bivddus, guolásteamis dahje meahcásteamis. Luonddušiehtadusas boahtá čielgasit ovdan ahte jus galgá sáhttit joksat mihttomeari ahte eanet suodjalit luonddušláddjivuođa, de lea mearrideaddjin ahte álgoálbmotmáhttu árvvusadnojuvvo, duođaštuvvo ja seailluhuvvo.

Vaikko Luonddušláddjivuođaláhka lea 15 jagi gáibidan ahte vásihusvuđot máhttu galgá deattuhuvvot mearrádusain mat gusket luonddu geavaheapmái ja suodjaleapmái, de lea sámi álgoálbmotmáhttu ain hui unnán mielde mearrádusain.

Vaikko Luonddušláddjivuođaláhka lea 15 jagi gáibidan ahte vásihusvuđot máhttu galgá deattuhuvvot mearrádusain mat gusket luonddu geavaheapmái ja suodjaleapmái, de lea sámi álgoálbmotmáhttu ain hui unnán mielde mearrádusain.


Danne oaivvilda sámediggeráđđi ahte lea dárbu rievdadit sihke njuolggadusaid ja geavahusa, jos sámi álgoálbmotmáhtus galggašii leat rolla ovddasguvlui. Ráđđehus berre dál oaidnit man mávssolaš lea geavahit daid dieđuid mat juo gávdnojit ávkin luonddušláddjivuođa seailluheapmái, ja givrodahkan luonddu roasuid oktavuođas.

Danne berre ráđđehus láhčit dilálašvuođaid nu ahte nanne sámi servodaga, sámi organisašuvnnaid ja máhttoguddiid návccaid seailluhit, duođaštit ja gaskkustit sámi álgoálbmotmáhtu, vai dasto sáhttet searvat areálaid ja resurssaid geavaheami ja suodjaleami mearridanproseassaide iežaset máhtuin ulbmillaš vugiin.

Ráđđehus berre dál oaidnit man mávssolaš lea geavahit daid dieđuid mat juo gávdnojit ávkin luonddušláddjivuođa seailluheapmái, ja givrodahkan luonddu roasuid oktavuođas.


Jus eat searvvat máhttoguddiid, de eat nagot ollásit ávkkástallat dahje áddet ollisvuođa, oktavuođaid ja árvvuid mat čatnasit luonddugeavaheapmái.

Sámediggi lea ovdal meannudan vuordámušaid Luonddušiehtadusa nationála čađaheapmái ja luonddušláddjivuođa seailluheapmái ja lea ovddidan ollu evttohusaid mat sáhttet leat veahkkin čoavdimin dan luondduroasu mas mii leat. Guovddážis lea dárbu eanet geavahit álgoálbmotmáhtu areála- ja birashálddašeamis, man Sámedikki dievasčoahkkin galgá digaštallat lagabuidda sierra áššis geassemánus.

-Almmuhus-