-Almmuhus-
Featured box1Stuora vuordá­mušat dán jagáš eanandoallo­šiehtadallamiidda: – Dál in birge šat dán ealá­husas, ja...

Stuora vuordá­mušat dán jagáš eanandoallo­šiehtadallamiidda: – Dál in birge šat dán ealá­husas, ja juoga ferte dahkkot

-

-

Go ii suitte šat gilvit fuođđariid iežas omiide ja lea stuora vuolláibáza su doalus, de lea boanda Dan Vidar Rasmus bákkus ferten árvvoštallat heaitit. 

Kárášjoga boanda Dan Vidar Rasmus lohká dál vuordit ahte stáhta juolluda lassáneami go golut leat hirbmadit lassánan boanddaide.

– Mii fertet oažžut lassáneami buot doarjagiidda, nu go doarjagat jáffuide, gilvagiidda, boaldámušaide ja visot. Buot han lea divron mielahis olu maŋemus jagiid. Dušše gilvagat leat golmmageardánit divron. Biergohaddi galggašii mannat maid golmmageardánit bajás dahje stáhta ferte loktet doarjjaortnegiid mealgat badjelii go dál lea, dadjá Dan Vidar Rasmus. 

Ii suitte gilvit 

Son lea leamaš mielkeboanda jagiid 1998- 2006 ja biergobuvttadeaddji 2015 rájes. Dál livččii geargan huksemis doalu fas bajás, muhto de goddá haddelassáneapmi visot. Rasmus ii  loga iežas suitit šat gilvit eatnamiid nu go livččii dárbu. Son lohká bákkus šaddan árvvoštallat heaitit ealáhusas. 

– Dál ii suitte olmmoš ii gilvit ge, ja de ii nagot biebmat ge buot omiid. Nu ahte ferte viehka olu geahpedit. Buoremus livččii heaitit eret ovdal go menddo olu velggiid sisa šaddá. Garra bákkus ferten árvvoštallat heaitit jus ii buorrán dilli dás ovddosguvlui. Muhto in háliidivčče gal, go dá lea min eallinvuohki, dadjá Rasmus. 

Sus ii leat dienas šat, baicca lohká leat miljonbeale vuolláibáhcaga jahkái. Su mielas lea ilgat vel oaidnit ahte gávpenjunnošiin lea hirbmadit lassánan dienas maŋemus jagiid, seammás go sii geat buvttadit gálvvu, galget gillát ekonomalaččat. 

– In mun birge šat, danne leat ge nu dehálaččat dat ođđa soahpamušat. Mii nu ferte dáhpáhuvvat, dadjá son. 

Gáibidan 11,5 miljárdda

Norgga boanddaidsearvi ja Norgga boanda- ja smávvadálolaččaid searvi adde odne oktasaš gáibádusa stáhtii dán jagáš eanandoallošiehtadallamin. 

Eanandoalu gáibádus ii leat goassege leamaš ná stuoris. 11,5 miljárdda ruvnno gáibidit sii oktiibuot, ja das galgá 2,4 miljárdda ruvnno liigegoluide mat ledje diibmá ja dán jagi.

Boanddaidsearvi gohčoda dáid šiehtadallamiid historjjálažžan, danne go ealáhus gillá earenoamáš stuora lassáneami goluid dáfus. Dál lohket leat duođalaš ekonomalaš dilis.

– Jus boanddat galget ain buvttadit biepmu, ferte loktet dietnasa. Seammás go Norga dárbbaša eanet iešbuvttaduvvon biepmu, orrot dál baicca njeaidime dan. Fertet dán mađe gáibidit vai gokčá liigegoluid, buorida boanddaid dietnasa ja nanne biebmosihkarvuođa, dajai jođiheaddji Bjørn Gimming preassakonferánssas gaskavahkku.

GÁIBIDIT LASSÁNEAMI: Šiehtadallanjođiheaddji ja Norgga boanddaidsearvvi jođiheaddji Bjørn Gimming ja Norgga boanda- ja smávvadálolaččaid searvvi Norsk Bonde- og Småbrukarlag jođiheaddji, Kjersti Hoff. Govva: Stian Lysberg Solum / NTB.
GÁIBIDIT LASSÁNEAMI: Šiehtadallanjođiheaddji ja Norgga boanddaidsearvvi jođiheaddji Bjørn Gimming ja Norgga boanda- ja smávvadálolaččaid searvvi Norsk Bonde- og Småbrukarlag jođiheaddji, Kjersti Hoff. Govva: Stian Lysberg Solum / NTB.

Diibmá gáibidedje 2,1 miljárdda ja 2019 ges 1,9 miljárdda. Boanddaidsearvi oaivvilda ahte oassi mávssus berre boahtit sierra ortnega bokte mii buhtada divrras gilvagiid.

– Šaddá váttes šiehtadallan

Stáhta bealis dadjá šiehtadallanjođiheaddji Viil Søyland ahte dán jagáš šiehtadallan šaddá váttis, ja lea stuora eahpesihkarvuohta loguid dáfus. 

– GÁIBIDEADDJI: Stáhta šiehtadallanlávdegotti jođiheaddji Viil Søyland lohká šaddat váttis šiehtadallama. Govva: Stian Lysberg Solum / NTB
– GÁIBIDEADDJI: Stáhta šiehtadallanlávdegotti jođiheaddji Viil Søyland lohká šaddat váttis šiehtadallama. Govva: Stian Lysberg Solum / NTB

– Mi leat earenoamáš dilis sihke našunála ja internašunála dásis. Leat leamaš guokte earenoamáš jagi, ja lea  váttis einnostit movt golut ja dietnasat rivdet. Danne lea maid hui dehálaš addit čielga dieđuid ovdagihtii movt šaddet biebmobuvttadeami rámmaeavttut, dadjá son. 

125 300 ruvnno juohke jahkebálkái

2023 gáibádusas lea rámma 9.16 miljárdda. 5,6 miljárdda galgá gokčat goluid, ja muđui galgá reasta loktet bálkkáid. Juohke jahkebargui galggašii gáibádusa mielde lassánit 125 300 ruvnno, ja čuođi duhát das galgá njulget erohusa mii lea eará dienasjoavkkuid ektui. 

Boanddaidsearvi deattuha ahte ferte bisuhit dálá boanddaid ealáhusas ja movttiidahttit nuoraid váldit badjelasaset doalu.  Muđui gáibidit maid earret eará ahte galget ásahuvvot ođđa doarjagat sávzadollui, ođđa doarjja gusaide main leat gálbbit guohtumiin, lasihit doaibmadoarjagiid, areáladoarjagiid ja doarjagiid guohtumii. Sii gáibidit maid nannet sadjásašbargiortnega buozalmasvuođa ja luomuid oktavuođas, ja viiddidit dan vai gokčá maid dalle go mánná lea buohcci. 

Miessemánu 4. beaivvi buktá stáhta iežas fálaldaga, ja šiehtadallamat galget gárvánitmiessemánu 06. beaivvi rádjái. 

-Almmuhus-