Marit Aune Buljo lei 28-jahkásaš go čájehuvvui ahte sus lea genaváddu mii dagaha sutnje stuorit riskka oažžut čižžeborasdávdda. Vaikko dárbbašii máŋga jagi jurddašanáiggi, de lea ilus go aŋkke válljii čuohpahit eret čiččiid ja monnerávssá.
Jahki lei 2006 go Marit Aune Buljo gulai ahte sus lea genaváddu, BRCA2, mii dagaha ahte sus lea 40-80 proseantta stuorát riska oažžut čižžeborasdávdda go eará nissoniin geain ii leat dát genaváddu. Son lei 28-jahkásaš, ii ge lean goasse gullan dan genaváttu birra. Soaittáhagas gulastii ahte Oslos isket olbmuid dan geažil. Go su sogas leat leamaš iešguđetlágan borasdávddat, de mearridii son maid iskat lea go sus dát genaváddu – ja nu lei.
Geahččalii vajálduhttit bohtosii
Dá ii lean makkárge buorre ođas, go ávžžuhus lei ahte go lea ožžon daid mánáid maid háliida, áinnas ovdal go deavdá 35 jagi, de berre čuohpahit sihke čiččiid ja monnerávssá eret. Go oanehis áigi manai, válljii geahččalit veahá vajálduhttit dán. Ii lean vel jurddašan ge ahte áigu mánáid vel.
Golbma jagi maŋŋel go dát váivves diehtu bođii, de riegádedje sudnuide jumežat. Guokte bártnaža geat jođánit stuorruleigga. Čiččeborasdávdda jurdda bođii fas ruovttoluotta njeallje jagi maŋŋel go jumežat riegádeigga.
De álge jurdagat jorrat dan guvlui mii de dáhpáhuvvá jus duođai buohccá, ja ahte bártnážat ferteba šaddat bajás su haga. Dát jurdda balddii 35-jáhkásaš eadneolbmo.
– Dan dillái IN áigon gártat
Galgá go duođas čuohpahit dearvvaš rupmaša? Naba maŋit áiggi? Naba jus eambbo mánáid háliida? Man jáhkehahtti lea ahte buohccá? Goas buohccá? Vaikko man olu gažaldagat ledje maidda ii gávdnon vástádus.
– Dat mii dagahii ahte mearridin čađahit dán, lei go oidnen olbmuid geain lea borasdávda. Dien dillái IN áigon mun gártat. Dasa lassin lei munnje deháleabbo oaidnit iežan mánáid bajásšaddama dearvvašin, go oažžut eambbo mánáid maŋit áiggi.
Guokte čuohpaheami čađahan
Gávcci jagi maŋŋel go diehtu genaváttu birra bođii, čađahii son čižžečuohpaheami. Mannan dálvvi čađahii fas dan nuppi čuohpaheami, ja opererii monneáksáid eret.
– Maŋit operašuvdnii lei olu losit ráhkkanit. Dán háve livčče liigeváikkuhusat sáhttit leat olu vearrát. Ollugat vásihit ahkemolsuma árabut go dábálaččat. Dat diehttelas ii leat juoga man sávvá 30-jahkásažžan, go oallugat vásihit heajut eallinárvvu ja váibet jođáneappot go ovdal. Lean álo leamaš hui aktiiva ja liikon hárjehallat, nu ahte jurdda ahte in beasa šat bissut aktiivan iežan mánáiguin ja irggiin balddii mu. Lihkus mus lei doarjja nuppi eará nissonis gii lea čađahan dan seamma operašuvnna man mun galgen čađahit, ja son oaččui mu mearridit čađahit.
Lihkolaš go bures lea mannan
Dál lea Aune Buljo geargan operašuvnnaiguin, ja lea lihkolaš go manai nu bures go manai. Ii leat gal čuođi proseantta sihkar ahte ii oaččo dan dávdda, muhto lea dál seamma jáhkehahtti oažžut dán go earát geain ii leat dát genaváddu.
Golggotmánnu lea čuvgesrukses mánnu, go de čájehuvvo solidaritehta sidjiide geat gillájit čižžeborasdávddain, diehtojuohkin čižžeborasdávdda birra ja čižžeborasdávdadutkama doarjun. Dál go ieš diehtá nu olu dán borasdávdda birra, lea hui ilus go golggotmánu čalmmustahttojuvvo čiččeborasdávda. Dieđut ja máhttu lea dehálaš. Leat ain dušše golmmas logi olbmos geain lea dát genaváddu, geat dihtet dan birra.
Ávžžuha iskkahit
– Danne ávžžuhan buohkaid iskat lea go sis dát genaváddu. Lea go du bearašhistorjjás olu borasdávda, iskkat iežat. Vaikko lea golggotmánnu čuvgesrukses mánnu, de lea munnje áibbas eará fokus dán mánu. Go munno mánáin lea riegádanbeaivi dalle. Illubeaivi golggotmánus juohke jagi, loahpaha Marit Aune Buljo.
