Romssa universitehta lea dál geassádan prošeavttas, mas ledje bargame oažžut sámi buohccidivššároahpu Sámi allaskuvlii. Váilevaš ruhtadeapmi lea ágga.
Romssa universitehta lea dál geassádan prošeavttas, mas ledje bargame oažžut sámi buohccidivššároahpu Sámi allaskuvlii. Váilevaš ruhtadeapmi lea ágga.
Sámi allaskuvla ja Romssa universitehta ledje álggahan barggu oažžut sámi buohccidivššár oahpu Sámi allaskuvlii. Dan prošeavttas galggai Romssa universitehta leahkit eaiggát, ja Sámi allaskuvla verddet.
Dál lea Romssa universitehta geassádan barggus, váilevaš ruhtadeami dihte.
Álget ieža ohcat ruhtadeami
– Lea šallu go leat geassádan, leimmet vuordán sii váldet ovddasvástádusa, lohká Sámi allaskuvlla rektor Gunvor Guttorm Ávvirii.
– Mii eat lean ráhkkanan ahte Romssa universitehta geassáda, muhto nu šattai dál. Romssas livččii buot gelbbolašvuohta dearvvašvuođaoahpus, ja mis ii leat dat. Danne eat sáhte duššo álggahit oahpu, čilge son.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Sámi allaskuvla álgá dál ieš ohcat ruhtadeami Sámedikkis ođđa ovdaprošektii, gos isket lea go vuođđu ieža váldit badjelassi barggu.
– Mii oaidnit dan nu dehálažžan sámi servodahkii, ja mii leat ožžon signálaid servodagas ja Sámedikkis ahte dárbbašuvvo sámegielat dearvvašvuođa suorgi, ja danne váldit badjelassii.
Ovdaprošeavttas sii galget guorahallat lea go studeantavuođđu, lea go doarvái infrastruktuvra, gávdnojit go fágaolbmot geat sáhttet oahpahit, lea go ruhtadeapmi dakkár ohppui. Sii galget maid árvvoštallat galgá go sámegielat buohccidivššároahppu vai sámi buohccidivššároahppu.
Hilgo ruhtadeami
Buohccidivššároahppu galggai álggahuvvot ođđajagimánu 2018:s, ja galggai bistit njeallje jagi. Finnmárkku fylkkagielda lei áigon doarjut prošeavtta 440 000 ruvnnuin jahkái, mii govččašii sullii beali.
Fylkkasuohkanis lei eaktu ahte Sámediggi maid doarju, dan nuppi beali. Sámediggi ii sáhttán juolludit ruhtadeami eará go ovtta jahkái. Dat dagai ahte Romssa universitehta fertii hilgut juolludemiid, ja geassádit prošeavttas.
Romssa universitehta dearvvašvuođa- ja fuolahusfágaid instituhta jođiheaddji Nina Emaus lohká ahte livččii šaddan sidjiide beare olu risiko álggahit oahpu, ruhtadeami haga.
Emaus čilge ahte sin bealis lei eaktu, dalle go álggahedje prošeavtta, ahte ferte olgguldas ruhtadeapmi. Romssa universitehta ii sáhttán ruhtadit eambbo go maid leat dan maŋemuš guokte jagi dahkan, plánemii.
– Mii leat bargan hirbmat olu, ja mii leat atnán olu návccaid geahččalit oažžut ruhtadeami. Go eat ožžon dan, de eat sáhtán joatkit go šattai nu eahpesihkkaris dilli.
Emaus lohká ahte sii sávvet ahte Sámi allaskuvla dál lihkostuvvá gávdnat ruhtadeami ja ahte Romssa universitehta áigu ovttasbargat Sámi allaskuvllain jus oahppu álggahuvvo.
Stuora dárbu buohccidivššáriidda
Guovdageainnu suohkan lea leamaš mielde ovdaprošeavttajoavkkus, gos sii leat muitalan makkár dárbbut suohkanis leat, ja bohtet leahkit boahtteáiggis.
– Lea hui vahát go prošeakta lea heaittihuvvon, mis livččii ovddasguvlui stuora buohccidivššárdárbu, vaikko dál vuos birget bures, lohká Guovdageainnu ráđđeolmmái Kent Valio.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Valio atná hui árvvus go Sámi allaskuvla leat ieža álgán bargat oažžut oahpu johtui, go boahtteáiggis boahtá stuora dárbu leahkit buohccidivššáriidda. Son sávvá ahte lihkostuvaše.
– Jus oahppu ii boađe johtui, de šaddá váddát rekrutteret sámi buohccidivššáriid, ii duššo Guovdageainnus, muhto olles sámis. Ii leat duššo guovddáš sámis gos dárbbašit sámi buohccidivššáriid, muhto dáruiduvvon báikkiin maid, gos boares olbmot fas sámástišgohtet, go muittohuvvet. Norggas boarásnuvvá álbmot, ja ovddasguvlui dárbbašit eambbosiid geain lea dat oahppu.
