Snåase suohkandoavttir muitala muhtin áhččeolbmo oktan bártniin buohcamin bárkodávddain Snåases. Son ávžžuha olbmuid boahkuhit iežaset dán dávdda vuostá jus eai leat jo dahkan dan.
Snåase suohkandoavttir muitala muhtin áhččeolbmo oktan bártniin buohcamin bárkodávddain Snåases. Son ávžžuha olbmuid boahkuhit iežaset dán dávdda vuostá jus eai leat jo dahkan dan.
– Okta bearaš lea gieskat leamaš lullinuorta Asias mátkkošteamen, ja go bohte ruovttoluotta de buohccái gánda birrasiid cuoŋománu 15. beaivvi. Maiddái gándda áhčis lea čájehuvvon leat dát dávda, čilge Snåase suohkandoavttir Ulf Seljelid.
Ii lean boahkuhuvvon
Ikte dieđihii nubbi suohkandoavttir Nina Kjenstadbakk ahte dát dávda lea gávdnon Snåases.
– Mii dearvvašvuođabargit atnit dán dávdda goasii ollásit jávkan. Dan eat leat oaidnán guhkes áigái. Easka go fuomášeimmet ahte gánda ii leat ožžon MMR-vaksiinna dán dávdda vuostá, de fuobmáimet ahte bárkodávda sus lea, čilge suohkandoavttir Seljelid Ávvirii.
Doavttir muitala ahte gándda áhčči maid ii leat eará go belohahkii boahkuhuvvon dán dávdda vuostá.
– Váralaš ja njoammu
Seljelid ii loga háliidit iežaset baldit olbmuid, muhto liikká dadjá dávdda leat hui njoammun ja váralažžan.
– Dat geain lea leamaš dát dávda ovdal, dahje geat leat boahkuhuvvon dan vuostá eai dárbbaš gal ballat ja sáhttet dovdat iežaset oadjebassan. Muhto olbmot berrejit fuomášit ahte dávda ii leat jávkaduvvon, dat sáhttá njoammut ja lea oalle váralaš, čilge son.
Doavttir árvvoštallá suohkanis leat birrasiid 20 máná ja ollesolbmo geat eai leat boahkuhuvvon dávdda vuostá.
– De lea sáhka dakkáriin geat iešmielat eai leat háliidan searvan boahkuhanprográmmii, ja mu mielas dat ii leat jierpmálaš mearrádus, muitala son.
Eai sáhte bágget
Norggas biddjui MMR-vaksiidna bárkodávdda vuostá, oassin mánáidboahkuhanprográmmii 1969:s, das rájes lea dávda goasii oalát jávkan. Maŋimuš jagiid leat dattege máŋggas vuosttaldišgoahtán boahkuheami iešguđet sivaid geažil. Olusat dain geat eai boahkut mánáideaset, eahpidit vaksiinnas leat dárbbašmeahttumis váikkuhusaid rupmašii.
– Mii eat sáhte bágget olbmuid boahkuhit mánáideaset, muhto go mii diehtit ná olu dan dávdda birra go maid dahkat de ii leat jierpmálaš orrut boahkutkeahttá, dadjá Seljelid.
Mánát eai oaččo MMR-vaksiinna ovdal go leat 15 mánnosaččat, nu lea dávda váralaš nuorat mánáide.
– Jus navdit mánáid leat bárkodávdabuhcciiguin leamaš oktavuođas, de sáhttit ovccemánnosaččaid boahkuhit, muhto dáppe eat leat árvvoštallan dan dahkat go ii oro dárbu, čilge doavttir.
Ávžžuha boahkuhit
– Mii sáddet dál čálalaš diehtojuohkima dili birra. Mii dáhttut erenoamážit váhnemiid smiehttat leat go mánát boahkuhuvvon ja jus eai leat de ávžžuhat sin váldit minguin oktavuođa vai sáhttit vaksineret mánáid, muitala Seljelid.
