Luhkka lea máŋggabealat bivttas mii maiddái speadjalastojuvvui luhkkagoarrunkurssa oasseváldiin. Muhtimiidda lei luhkkagoarrun dehálaš oassin identitehta-
mátkkis, earát háliidedje oahpásmuvvat sámi kultuvrii ja soapmásat dáhtto oahppat duddjot iežaset čiŋaid.
Gáissi giellaguovddáš ja Tvibit nuoraiddeaivvadanbáiki lágidedje gieskat luhkkagoarrunkurssa Romssa gávpogis. Kursa geasuhii olu nuoraid geain lea iešguđetlágan duogáš.
Sámevuohta geasuha
Bådåddjolaš Tone Berg Kjøndahl (20) muitala ahte sus lea stuora beroštupmi sámi kultuvrii. Go fuomášii almmuhusa luhkkagoarrunkurssa birra sosiála mediain, de oinnii vejolašvuođa maiddái sámi duodjái oahpásmuvvat.
– Mun in leat dađi bahábut sápmelaš, muhto mus lea hui stuora beroštupmi sámi kultuvrii. Mis lea barta Finnmárkkus go áhččán lea eret Honnesvágis. Doppe mus badjánii beroštupmi maŋŋel go serven mearrasámi doaluide gos guossohedje sámi biepmu ja juige. Dát geasuhii mu, ja háliidan leat oassin sámi kultuvrras, čilge son.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Háliidivčče eadnái maid goarrut
Go Tone vuolgá čuoiganmátkái ja eará tuvrraide, de áigu coggat luhka man lea gorron.
– Mu mielas lea hui gelddolaš ieš hábmet luhka, go mu luhkas galget olu muoiddut. Luhkkagoarrumiin manná hui bures, iige dán leat beare váttis goarrut. Mun áinnas háliidivččen maiddái eadnásan goarrut luhka, mun jáhkán dat movttiidahtášii su, muitala Tone.
Seailluha kultuvrra
Deatnulačča Hannah Sire K. Noste (21) mielas lea hui somá go earát maid beroštit sámi duojis ja servet kursii.
– Mu mielas lea somá ahte lágidit kurssa, ja lea maid dehálaš ahte kultuvra eallá viidáset. Kurssas eai leat dušše sápmelaččat, ja lea ge hui somá go earát maid beroštit dás, lohká son.
Čiŋada Sámi álbmotbeaivvi
Guovvamánu 6. beaivvi áigu Hannah Sire čiŋadit luhkain maid lea gorron.
– Šaddá hui somá čiŋadit luhkain go in leat goassege ovdal gorron iežan čiŋaid. Munnje lea erenomáš dehálaš čiŋadit sámi dujiiguin Romssas čájehan dihtii ahte mis lea sámi kultuvra dáppe, lohká son.
Hannah Sire muitala maiddái ahte luhkkagoarrunkursa movttiidahttá su eanet duddjot.
– Dieđusge movttiidahttá dat mu maŋŋelaš maid goarrut, kánske sáhtán earáide maid goarrut luhkaid, árvala son.
Identitehtamátki
Helene Agejeva Jensen (20) mielas lea hui heivvolaš oahppat luhka goarrut dál go sápmelaččain lea 100 jagi ávvudeapmi.
– Mun gulan dáruiduvvan bearrašii, ja háliidivččen máhcahit sámevuođa bearrašii. Luhkka lea buorre álgolávki, go in leat vel áibbas gearggus geavahišgoahtit gávtti. Luhkain áiggun čiŋadit Sámi álbmotbeaivvi, čilge Helene.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Issoras oasálastit
Su bearaš vulggii Suomas ja johte Várggáide Nuorta-Finnmárkui. Helene muitala easka diibmá fuomášan ahte sis lea sámi duogáš.
– Várggáin ii leat sámevuohta oidnosis ja mu bearrašis leat iešguđetlágan oaivilat mu áŋgiruššamii. Mu mielas lea veahá issoras váldit oasi sámi kultuvrras go in dieđe lean go doarvái sápmelaš. Šattan hirbmat eahpesihkarin go dieđán olbmuin leat iešguđetlágan oaivilat dán birra. Mun árvvus anán sámi kultuvrra ja danin lean maiddái hirbmat várrogas, čilge son.
Festiválabivttas
Maiddái Nora Selnes Opdal (24) lea sullasaš identitehtamátkkis go Helene. Son lea eret Romssas, ja muitala iežas áhkus sámi duogáža.
– Mun dovddan gullevašvuođa sámi kultuvrii ja danin háliidan čalmmustahttit dan. Beaivválaččat geavahan sámi silbbaid ja ulloliinni. Mus leat maiddái bievssut ja luhka áiggun geavahit Riddu Riđu festiválas gos láven bargat, muitala Nora.
Smávva lávkkážat
24-jahkásaš lea golbma maŋimuš jagi vuollegašvuođain oahpahallan sámi kultuvrra birra. Sus lea maid dáhttu oahppat sámegiela boahtteáiggis.
– Luhkkakursa lea ođđa lávki sámi kultuvrii, muhto geaidnu lea ain guhkki. Mun in leat ovdal geavahan luhka, muhto áhkku skeŋkii munnje luhka vahkku áigi. Dovden hirbmat ilu go lei goaruhan munnje luhka. Dál mus leat guokte luhka ja illudan daid geavahit, muitala Nora.
Nuvttá kulturoahppu
Arthur Schei Nørve (21) lea bajásšaddan bearrašis mas duodji leamaš guovddážis, muhto sámi duoji ii dovdda ovdalaččas.
– Mun fuomášin luhkkagoarrunkursa Facebookas. Ledjen aiddobáliid máhccan juovlaluomus Duiskkas go iskagohten mii dál dáhpáhuvvá Romssa gávpogis ovddasguvlui. Mus lea beroštupmi duodjái, ja lei han vel erenomáš buorre go bessen oahpásmuvvat eará kultuvrii dán kurssas, lohká son.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Kula bivttas
Su mielas lea somá goarrut luhka ja dadjá iežas birget bures.
– Mun jáhkken ahte lea hirbmat váttis goarrut luhka, muhto nu ii lean. Luhkka lea hui kula bivttas, nu ahte dán gal sáhtán vaikke gos geavahit. Ásan Romssa gávpotguovddážis ja sáhtán nahkehastit luhka badjelii go finadan buvddas. Dalle in dárbbaš dušše t-báiddiin viehkat, mojohallá Arthur.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Unnán kulturmáhttu
Son lea eret Suorttain Nordlánddas ja muitala ahte ruovttubáikkis oahpai unnán sámiid birra.
– Go Hársttaid gávpogii fárrejin, de oahpásmuvven eanebuš sámi kultuvrii. Lean maiddái eatnis gullan ahte min bearrašis lea sámi duogáš, čilge Arthur.
Stuora beroštupmi
Gáissi giellaguovddáža giellamielbargi Sárelle Hætta rámida oasseváldiid ja dadjá iežaset lihkostuvvan kurssain.
– Oahppit leat hui čeahpit, sii barget garrasit ja bohtosat leat buorit. Luhkkakursii leamaš stuora beroštupmi. Guovtti beaivvis dievai kursa ja vuordinlisttus leat máŋgganuppelogis, dadjá son.
(Ášši joatká gova vuolábealde)
Ođđa kursa
Luhkkagoarrunkurssas ledje guokte joavkku ja oasseváldit goarostedje luhka beaivvis. Logis besse dán vuoru searvat, muhto giellaguovddáža bargi lohpida fas lágidit kurssa.
– Dieđusge eat bisán dása. Letne jo mu jođiheddjiin hupman lágidit ođđa kurssa farggamusat. Lea hui somá go lea stuora beroštupmi. Soaitá danin go kursa ii leat dušše sámiid várás, buohkat besset searvat, árvvoštallá Hætta.
Buohkat sáhttet geavahit luhka
Son muitala ahte leat válljen lágidit luhkkakurssa danin go dan lea álki goarrut ja buohkat sáhttet dan geavahit.
– Luhkka ii leat čadnon nu ahte dušše sámit sáhttet dan geavahit. Olbmot leat maid nu hárjánan oaidnit luhka. Olbmot sihke čiŋadit dainna ja geavahit dan váris. Luhkka orru ain hui bivnnuhis bivttas, lohká Gáissi giellaguovddáža giellamielbargi Sárelle Hætta.
