-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASATDrámá válgadigaštallamis: Ávvira ja NRK Sámi árvvoštallan lea ahte ii sáhte čiehkat...

Drámá válgadigaštallamis: Ávvira ja NRK Sámi árvvoštallan lea ahte ii sáhte čiehkat mii daddjui

-

-

Presideantadigaštallamis čuožžilii garra digaštallan NSR ja NKF presideantaevttohasaid gaskka. Ávvir ja NRK Sápmi leat árvvoštallan sáddet digaštallama nu go lea, eai ge čuohpa eret dan mii dáhpáhuvai.

Ávvir ja NRK Sápmi lágidedje ovttas presideantadigaštallama Kárášjogas ikte. Sámediggeválggaid válgadigaštallamii serve golbma presideantaevttohasa, Silje Karine Muotka (NSR), Ronny Wilhelmsen (Bb) ja Toril Bakken Kåven (NKF). 

Muhtunmuttus debáhtas de čuožžilii Nordkalottfolket Toril Bakken Kåvenis ja Norgga Sámiid Riikkasearvvi Silje Karine Muotkas nággu, mas boađus lei ahte Silje Karine Muotka gáibidii ahte NRK Sápmi ja Ávvir báddejit ođđasit dan oasi gokko nággu šattai.

Juste dalle mieđai prográmmajođiheaddji ahte dat oassi digaštallamis sihkkojuvvo ja dahká ođđa jearahallama seamma fáttás. Dál lea sihke NRK Sápmi ja Ávvir maŋŋel árvvoštallan ahte ii leat riekta čuohppat eret osiid sáddagis ja almmuhit dan oasi mii ođđasit filbmejuvvui, dahje ovttaládje sensureret mii daddjui digaštallamis.

Loga maid:
Čuovo dás presideanta­evttohasaid debáhta

– Eat sensurere

Ávvira váldoredaktevra, Kari Lisbeth Hermansen, čilge movt Ávvir lea árvvoštallan ášši ja manin leat válljen ahte eai sensurere dan mii daddjui digaštallamis.

– Min mielas lea váttis gávdnat ákkaid manne eat galggaše sáddet debáhta čuohpatkeahttá. «Sensureret» politihkalaš debáhta mas leat mielde presideantakandidáhtat šaddá boastut ja čiehká duohtavuođa.

– Vuođđun min árvvoštallamis leat dát bealit: Debáhtas leat mielde golbma debutánta geain lea nanu mediahárjáneapmi. Ovdal báddemiid leat čielggaduvvon eavttut, earret eará ahte dat lea nu gohčoduvvon «live on tape» debáhtta. Min árvvoštallan lea ahte šattašii boastut čuohppat eret osiid debáhtas mas leat mielde golbma kandidáhta geat gilvalit beassat dan mađe dehálaš ámmáhii go sámediggepresideanta lea, čilge Kari Lisbeth Hermansen.

– Debáhtta soaitá maid govvidit man guvlui debáhttavuoigŋa sámepolitihkkáriid gaskkas leat rievdame. Min mielas galget jienasteaddjit beassat oaidnit ja ieža árvvoštallat mii daddjui ja dáhpáhuvai, lohká Hermansen.

Ávvira váldoredaktevra, Kari Lisbeth Hermansen. Govven: Nils Johan Vars
Ávvira váldoredaktevra, Kari Lisbeth Hermansen. Govven: Nils Johan Vars

Miehtan 

NRK Sámi ođasredaktevra, Jan Roger Østby, muitala ahte sii ledje šiehttan ovdagihtii presideantaevttohasaiguin ahte digaštallan báddejuvvo, ja dasto almmuhuvvo nu go lea báddejuvvon, nu gohčoduvvon «live on tape»,  iige čuhppo moktege maŋŋel šat. Go de maŋŋel livččii áigumuš ovtta digaštallis ahte oassi, mas nággu čuožžila, báddejuvvo ođđasit ja de nu almmuhuvvo gehččiide, dat lea sin mielas sensureret politihkalaš digaštallamis. 

– Buohkat dihte mii lei vuolggasadji. Go de čuožžila dilli mii ovtta digaštalli mielas berre báddejuvvot ođđasit, de ii šat doala das mii lei vuolggasadji ovdal digaštallama ja masa buohkat ledje miehtan. Vaikke juste dalle dahkkui ođđa bádden, de leat mii árvvoštallan maŋŋel ahte ii leat riekta čuohppat dahje sensureret dan mii duođaid daddjui digaštallama álgobáddemis. Danin leat mii árvvoštallan ahte bádden sáddejuvvo nu go lea šihtton ovdagihtii, lohká Østby.

GÁIBIDII OĐĐÁ BÁDDEJUMI: NSR presideantaevttohas, Silje Karine Muotka, goasii guođđá digaštallama. NSR preassagovva
GÁIBIDII OĐĐÁ BÁDDEJUMI: NSR presideantaevttohas, Silje Karine Muotka, goasii guođđá digaštallama. NSR preassagovva

Váldá ovddasvástádusa

Go Ávvir hupmá NSR presideantaevttohasain Silje Karine Muotkain maŋŋel debáhta, de lea son ain dan ipmárdusas ahte dat oassi mii báddejuvvui ođđasit, mii almmuhuvvo Ávviris ja NRK Sámis. Muotká gohčoda dan dušše buorren ja miellagiddevaš digaštallamin. Go Ávvira mielbargi muitala sutnje ahte sátta sáddejuvvo ollislaččat nu go lei álggos báddejuvvon, oktan nákkuin mii čuožžilii digaštallamis, de Muotká šálloša dan mii čuožžilii digaštallamis.

– Mun válddan ovddasvástádusa go nie geavai, diehttelasat go ledjen ieš doppe digaštallamis. Mun dieđusge in lean dárbbahit nie čielggas leat. Nu mun ipmirdan ahte eai sensurere go dat lea dilli mii boktá beroštumi, nu gal de geahččit besset oaidnit ja ieža árvvoštallat go gehččet sáddaga, ja várra ipmirdit ahte politihkkarat leat maid dušše olbmot ja lea rádji das maid lea ortnegis čuoččuhit ja maid ii leat, lohká Muotká.

– Lea go dohkálaš ahte sámi stuorámus bellodaga presideantaevttohas ii nagot doalahit ja ribaha nie láhttet?

– Diehttelasat dan galgá nagodit, ja dan mun goit geahččalan čađat. Ferten maid dadjat ahte jus mu mielas orru juoga mii ii leat riekta ja vuoiggalaš, de mun dajan dan, lohká son.

BEAHTAHALLAN: Nordkalottfolket presideantaevttohas Toril Bakken Kåven lohká iežas suorganan das mii dáhpáhuvvá digaštallamis. Priváhtagovva.
BEAHTAHALLAN: Nordkalottfolket presideantaevttohas Toril Bakken Kåven lohká iežas suorganan das mii dáhpáhuvvá digaštallamis. Priváhtagovva.

– In lean vuordán dán

Nordkalottfolket presideantaevttohas Toril Bakken Kåven lohká son lea suorganan láhttenvugiin maid Muotka čájehii digaštallamis.

– In lean vuordán diekkár láhttenvuogi sus. Mun lean gal ovdal vásihan sus sullasaš láhttenvuogi, muhto in muđui goassege diekkár láhttenvuogi in dáčča inge sámepolitihka oktavuođas, lohká Bakken Kåven.

Duhtavaš

Bakken Kåven lohká ahte su mielas lea buorre go digaštallan sáddejuvvo nu go dat lei, iige rievdaduvvo doppe mihkkege, nu go orui leamen dalle go sii ledje das.

– Go mun vuoddjájin ruoktot, de jurddašišgohten ahte go ođđasit báddejuvvui dat oassi mas Muotká ii nagot šat doalahit. Mun livččen reageren hui garrasit jus Ávvir ja NRK Sápmi livčče sensureren dan oasi mas Muotka čuoččuha mu gielisin. Go ii leat gielis maid dajan, go Muotká ii debáhtas digaštala meahcásteami ja meahcástanealáhusa, lohká Bakken Kåven.

Jávohuhttin

Maŋŋel go Ávvir lea jearahallan Bakken Kåvena, de almmuha Silje Karine Muotká čállosa Facebookas, mas son muitala dáhpáhusa birra ja maid čilge manin son reagerii nu go son dagai digaštallamis.

Toril Bakken Kåven bivdá Ávviriin ođđa jearahallama dahkat. Muhto dan oktavuođas go Ávvir ii háliit dan jearahallame ge sensureret, de miehtá Bakken Kåven ahte álgojearahallan oažžu adnot.

– Mun in áiggo gal iežan jearahallama muddet. Muhto nu go dál lea šaddan, ahte Muotká čilge nu movt čilge, de dovddan mun ahte olles digaštallan lea ovttaládje nohkan. Mus ii leat de šat mihkkege eará dadjat, lohká Bakken Kåven.

– Ovtta diŋgga gal galgá juohkehaš diehtit, mii eat vuollán goassege bargamis meahcásteddjiid beali, lohká son.

Lossat leamašan

Šearbmagovva Silje Karine Muotka Facebookas.
Šearbmagovva Silje Karine Muotka Facebookas.

Dán Facebook-čállosa bijai Silje Karine Muotka Facebookii, maŋŋel go Ávvir lei jearahallan su duorastaga maŋŋelgaskabeaivvi:

«Lea leamašan guhkes válgagižžu go mu dáfus olmmoš lagasbearrašis jámii go válgagižžu álggahuvvui. Lea váttis leamašan go lea nu garra deaddu mediain leamašan ja seammás hálddašit rolla ráđis ja válgagičču. Mun dieđán jođiheaddjit galget gierdat dan, muhto ferten mieđihit ahte maŋemus vahku lean leamašan váiban.

Odne báddejuvvui TV-digaštallan NRK Sámis, mas mus lei olmmošlaš reakšuvdna digaštallamis, go boastut siterejuvvojin. Mun dieđán mun ledjen sáhttit gieđahallat dan eará ládje ja jáhkkimis bohtet dat digaštallat ja maid medias čállojuvvo dan birra. Mun válddán ollislaččat ovddasvástádusa dan dilis mii de čuožžilii. Dan livččen mun sáhttán gieđahallat eará ládje.

Dál leat vel guokte digaštallama, ja de mánnodaga lea válgabeaivi, ja de lea válgagižžu nohkan. Go lean dakkár roasuid čađa mannan ovdal eallimis ja vásihan maid hástalusaid, de dieđán mun ahte ihttá beaivi fas boahtá ja maid ođđa vejolašvuođat áŋgiruššat.

Dakko bokte áiggun dahkat ahte boahtteáiggis in reagere seamma ládje, ja dat lea lohpádus mu bealis!

Álggos lea válga ja jienasteaddjit galget dadjat juoidá dan birra. Álbmot vállje min politihkkariid álbmoga gaskkas, ja mus leat olu heajos bealit ja váilevašvuođat. Mus lea litná váibmu ja nanu beroštupmi, ja áigumuš maid buoridit dábiid juohke beaivvi.

Muđui áiggun dadjat ahte šattai goit miellagiddevaš TV:n olles dáhpáhusas, nu geahča ieš ihttin ja amma han dii berošteaddji olbmot de digaštallabehtet»

Reáksjuvnnat

Muotká čilge Ávvirii ahte son árvidii ahte presideantadigaštallan buktá reakšuvnnaid, danin son čálii ovdagihtii juo čállosa áššis go son geahččala čilget mii dáhpáhuvai.

– Dieđus mun reagerejin beare garrasit digaštallamis, ja maid de árvidin ahte buollá digaštallan dan birra maŋŋel. Danin dovden ahte dárbbašan muitalit iežan sániiguin dáhpáhusa birra, lohká son.

-Almmuhus-