Nuorta-Finnmárkku diggegoddi meannuda dál ášši mas 59-jahkásaš lea áššáskuhtton goddán eamidis ja biebmobártnis.
Nuorta-Finnmárkku diggegoddi meannuda dál ášši mas 59-jahkásaš lea áššáskuhtton goddán eamidis ja biebmobártnis.
Vuossárgga álggii diggeášši Nuorta-Finnmárkku diggegottis 59-jahkásaš albmá vuostá, guhte lea áššáskuhtton goddán eamidis Pimsiri Songngam (37) ja biebmobártnis Petchngam (12).
Dát dáhpáhuvai Girkonjárggas borgemánus diibmá.
Lahka báhččon
Pimsiri Songngam jámii vajot maŋŋil go lei báhččon gállui, čállá NTB.
Obduseanta ii gávdnan makkárge eará mearkkaid mat čájehivčče veahkaválddálašvuođa, ja konkluderejit ahte báhččui lahka.
Gánda Petchngam lei ain heakkas go politiijat jovde smávva ásodagažii.
Kránnját ledje váldán oktavuođa politiijaiguin ja dieđihan rieja birra.
Politiijabálvá Linda Merethe Knaplund muitalii dikkis ahte ii lean ráhkkanan dasa maid gávnnai.
– Ledjen ráhkkanan dasa ahte báikkis leat garrasit diggomin, muhto doppe lei áibbas jaskat. Áidna maid gullen ledje skarká vuoigŋanjienat go vázzen tráhppá mielde bajás, muitalii son.
Áddii duođalašvuođa
Go Knaplund lei lávken dan guokte ollesolbmo badjel, de joavddai gánddaža lusa guhte lei maŋimuš heakkas.
– De áddejin mas dás lea sáhka. Adrenaliidna duldii čađa rupmaša, muitalii politiijabálvá dikkis vuossárgga.
12-jahkásaš duođaštuvvui leat jápmán Girkonjárgga buohcciviesus beannot diimmu maŋŋil.
– Duohtavuođas lei gánddaš jápmán jo dalle go joavddai buohccivissui. Muhto álot geahččaluvvo gádjun, čilgii medisiinnalaš áššedovdi Lars Uhlin Hansen.
Ruđa alde diggon
Ovdal go politiijabálvá ja medisiinnalaš áššedovdi attiiga iežaska čilgehusaid, de lei jo 59-jahkásaš almmái čilgen iežas bealis.
Almmái muitalii ahte ekonomalaš soabatmeahttunvuohta lei jámma diggonfáddá dan bealnjealját jagis go leigga náittosdilis.
Digguiga ruđaid birra
Almmái logai iežas leamaš stuorra velggiid siste go bážii eamidis Pimsiri Songngam (37) ja biebmobártnis Petchngam (12). Áššáskuhtton albmá čilgehusa mielde galgá eamit ges leat leamaš seastán ruhtalána.
– Sus (eamidis, journ. meark) lei 130 proseantta virgi. Go jerren sáhttá go veahkkin máksit rehkegiid, de vástidii ahte son lea seastimin vai beassá huksehit stobu midjiide Thaieatnamis. Son ferte leamaš seastán máŋga čuohteduháhá, čilgii 59-jahkásaš.
Dutkkadettiin ášši leat politiijat geahčadan čáttaloggaid ja elektrovnnalaš gulahallama áššáskuhtton albmá dihtoris. 59-jahkásaš almmái gažaduvvui maiddái dáid birra dikkis.
Gávnnai árbedávviriid
59-jahkásaš almmái mieđihii Facebook-čátta bokte áitán ahte almmuha álásvideoid eamidis. Seamma ságastallamis mas áittii eamidis, de bovdii maid su mielde bearašmátkái Supmii.
Golbma beaivvi maŋŋil lihkai nu mo lávii, árrat iđit ja suhtai go gávnnai iežas árbedávviriid daid biergasiid searvvis maid eamit lei páhkken go lei fárremin.
– Mun suhtten ja beahtahallen. Dat ledje mu biergasat, eai ge su, logai son.
Áiggui baldit
Áššáskuhttin almmái čilgii ahte son lei nu beahtahallan ahte manai keallárii gos vieččai ja gelddii hávlára mii sus lei doppe.
– Mun jurdda lei baldit su. Ii fal goddit. Eaige mus lean jurdagat iežan ge sorbmet, logai son dikkis.
Son dattetge ii nagodan vástidit manne son bijai vihtta látta magasiidnii, jus jurdda lei dušše baldit.
Son logai gal muitit ahte manai gándda latnjii gos Pimsiri idjadii.
Eahkeda ovdal leigga soai garrasit diggon.
– Son belkkii mu thaigillii ja gohčodii mu spiidnin, čilgii 59-jahkásaš almmái.
Ii muitte
Son čuoččuha alcces leat veadjemeahttumin muitit mii dasto dáhpáhuvai, muhto mieđiha ahte ferte leamaš son guhte bážii Pimsiri ja gánddaža Petchngama (12).
Son ii mieđit leat ráŋggáštussivalažžan, go ii muitte mii dáhpáhuvai.
– Mun jurddašan dán birra beaivválaččat iđđedis gitta eahkedii, manne ná geavai. In dieđe. Dađi bahábut de geavai. Mun ferten šállošit buohkaide go ná geavai, logai almmái.
– Ii galgan ná. Mus ii lean alddán ge jápminsávaldat, logai almmái.
