Čuoikanálit eai leat dutkojuvvon 70 jahkái Norggas, ja dutkit doivot gávdnat olu ođđa náliid go áigot kártet iešguđet čuoikanáliid. Dása dárbbašit sii olbmuid veahki, ja bivdet olbmuid sáddet čuoikkaid sidjiide.
Dássážii leat Norggas registrerejuvvon 38 čuoikanáli, ja eanaš dáin náliin leat gádnon 1948:s, Leif Reinhardt Natvig doavttergrádabarggu oktavuođas.
Dál áigot dutkit bargagoahtit ohcat ođđa čuoikanáliid, prošeavttas mii bistá golbma jagi ja lea oassin «Artsprosjekt til Artsdatabanken» barggus.
– Lea kártenbargu mas mii áigut dutkat guovlluid mat leat unnán dutkojuvvon ovdal – ja muhttimat eai oba leat ge dutkojuvvon. Áigut geahččat gávdnatgo ođđa čuoikanáliid riikkas, ja áigut dutkat náliid maid birra eat dieđe nu olu, lohká Norgga luonddudutkama instituhta (NINA) biologa Sondre Dahle.
Doivot čuoikanáliid lassánan
Dánmárkkus ja Norggas leat sakka lassánan čuoikanálit maŋemuš jagiid, earret eará go davviguovllut maid lea liegganišgoahtán.
Maiddái leat dutkiin dál ođđaset teknihkat gávdnat iešguđetlágan náliid, ja dan dihte jáhkket dál sáhttit gávdnat olu eambbo go 70 jagi dássái.
– 1948 rájes lea olu lieggaset šaddan davvi guovlluin maid, ja mii oaidnit ahte leat boahtigoahtán olu ođđa divrenálit deike. Danne jáhkkit ahte gávdnat olu ođđa čuoikanáliid. Dasa lassin mis leat ođđa teknihkat mat dagahit ahte sáhttit oaidnit earu čuoikkaid DNA:s, maid eai sáhttán ovdal oaidnit, lohká Sondre Dahle.
– Maiddái soaitit ožžon ođđa čuoikanáliid dasgo olbmot dán áigge mátkkoštit olu eambbo. Ovdamearkka dihte sáhttet čuoikkat čuvvon olbmuid biilla mielde davás, lohká son.
Kártejit varranjammiid ođđa guovlluin
Go Leif Reinhardt Natvig dutkkai čuoikanáliid 1948:s, de ii oba fitnange Finnmárkkus, ja danne lea Finnmárkkus unnán dutkojuvvon dán birra.
Dahle jáhkká hui gelddolažžan iskkat Finnmárkku čuoikanáliid, go jáhkká dáppe gávdnat olu ođđa čuoikanáliid.
– Mis lei álgoprošeakta Finnmárkkus dan birra mannan čavčča go leimmet Báhčaveajis čohkkeme čuoikkaid. Doppe gávnnaimet olu ođđasiid, mat hirpmáhuhtte min. Gávnnaimet vuosttaš geardde málariačuoikka Finnmárkkus, lohká Sondre Dahle.
Váikko lohká dán gávdnosa hirpmahuhttimiin, de deattuha son ahte málariačuoika mii dáppe lea gávdnon, ii leat várálaš.
Dárbbahit olbmuin veahki
Maiddái lea jurdda kártet muohkiriid iešguđet guovlluin Norggas, ja ovttas Veterinærinstituhtain leat dutkit juo bidjan muogergilláriid Hvaler báikkis lulde gitta Báhčaveadjái davvin.
Go galget gávdnat čuoikkaid, de dárbbašit sii olbmuin veahki dása.
– Norga lea stuora riika, ja leat stuora guovllut gos šaddat čohkket dieđuid kártendihte čuoikanáliid. Dása mii dárbbašat veahki olbmuin, ja danne lea mis lihkku go olu olbmuin leat čuoikagillárat. Danne mii sávvat ahte olbmot sáhttet juogadit veahá dás minguin, lohká Dahle.
– Čuoikkaid sáhttet olbmot sáddet midjiide, ja de mii iskkat daid ja gávnnahit makkár nálli dain lea. Jus lea erenoamáš nálli, de mii addit dieđu sáddejeaddjái dán birra. Jus gávdnet erenoamáš náli, de boahtá sin namma dan publikašuvndii maid addit olggos go dát bargu gárvána, lasiha son.
