Sámediggeáirras Marie Therese Nordsletta oaivvilda sámegiela seailluheamis stuorát hástalusaid go rehketearpmaid oahppat sámegillii.
Sámediggeáirras Marie Therese Nordsletta oaivvilda sámegiela seailluheamis stuorát hástalusaid go rehketearpmaid oahppat sámegillii.
– Ádden nuoraid ja doarjjun sin. Lean ieš vásihan man váttis lei go álgen joatkkaskuvlii gos girjjit ledje dárogillii, ja mun ledjen hárjánan sámegiel rehketgirjjiide, čállá Marie Therese Nordsletta Aslaksen Ávvira Facebook-siiddus.
Ávvir almmuhii gaskavahkku ášši mas Guovdageainnu Bargiidbelldodaga nuoraidsearvvi AUF nubbinjođiheaddji Eli Karianne Vesterheim Hætta muitalii ahte nuorat leat moaitán dan go nuoraidskuvllas geavahuvvojit rehketgirjjit mat leat sámegillii. Nuorat háliidivčče geavahit dárogielgirjjiid go oaivvildit dan geahpedit sirdima nuoraidskuvllas joatkkaskuvlii, gos girjjit leat dárogillii.
Dát ášši lea boktán digaštallama Ávvira Facebook-siiddus gos olusat leat čállán mo ieža leat vásihan rehketgirjjiid geavaheami, sihke váhnemat, nuorat ja oahpaheaddjit leat čállán dán birra. Okta dain lea sámediggeáirras Marie Therese Nordsletta Aslaksen, guhte ovddasta Sámit lulde-listtu Sámedikkis. Son čállá min siiddus ahte doarju nuoraid.
Loga maid: Sámenuorat háliidit dárogiela sámegiela sadjái
Loga maid: – Skuvla báidná válljet eret sámegiela
– Stuorát hástalusat go rehkettearpmat
Nordsletta Aslaksen čilge iežas kommentára ná:
– Jáhkán ahte jus áigu sámegiela seailluhit, de ii leat deháleamos máhttit rehkettearpmaid sámegillii. Gávdnojit stuorát hástalusat.
Nordsletta Aslaksen muitala iežas maid bártidan rehkettearpmaiguin skuvllaváccedettiin.
– Lei váttis vuos oahppat sámegillii daid tearpmaid ja fas hárjánit dáidda dárogillii, buot oahppit galggašedje baicce beassat válljet háliidit go dárogiel vai sámegiel girjjiid, oaivvilda son.
Oahpaheaddji reagerii
Aslaksena čállosii reagerii Kárášjoga gielddapolitihkkar Sissel Gaup, guhte ieš maid bargá oahpaheaddjin.
– Áigi lea rievdan dan rájes go don vázzet skuvlla, Marie Therese! Matematihkkagirjjit, mat dál leat sámeskuvllas, eai leatge seamma go du skuvllaáiggis. Jus mii, sápmelaččat, ieža jáhkkit ahte lea veadjemeahttun sámegillii matematihkkaohppiin oahppat go dát lea beare váttis, de dat sáhttá vel nu šaddat. Ja don gii ieš leat sámedikkepolitihkkár, dus lea hui stuorra ovddasvástádus sámi servvodaga ja giela ovddideames, ja don berretge bargat buot maid sáhtát ovddidit sámegiela itge goazahit, čállá Gaup.
Sissel Gaup lohká Ávvirii ahte su mielas ii leat riekta Nordsletta Aslaksenis doarjut nuoraid dán áššis.
– Oaivvildan su ja eará sámediggepolitihkkáriin lea erenoamáš ovddasvástádus ovddidit sámegiela. Sii berrejit geahčadit man láhkái sámemánná sáhttá ovdánit fágalaččat skuvllas, seamma ládje mo dážamánná dahká, čilge Gaup go Ávvir váldá suinna oktavuođa.
– Jus lea nu ahte sámemánát eai ovdán, de ferte Sámediggi fárrolaga skuvllaiguin geahčadit mii dasa lea sivvan. Ii ge sivahit giela. Sáhttá leat ahte oahpponeavvut ja reaiddut eai leat doarvái buorit.
Vuorkágovva: Anne Rasmus
Sissel Gaup moaitámušaide vástida Aslaksen ges ná:
– Nu mo jo lohken de mis leat eará hástalusat sámegiela seailluheames. In oainne váttisin doarjut nuoraid dán áššis. In dan dihte gal bargga sámegiela vuostá vaikke logan ge ahte oahppit galget beassat válljet. Sámegiel rehketgirjjit sáhttet baicce hehttet sámenuoraid go galget viidásit oahpu gazzat, oaivvilda son.
– Sáhka mánáid boahtteáiggis
Sissel Gaup, guhte ieš bargá oahpaheaddjin, lohká iežas maid gullan sullasaš ságaid ovdal, dan birra ahte go girjjit leat sámegillii, de lea losit oahppat fágaid ja lea losit go álget joatkkaskuvlii gos geavahuvvojit dárogielgirjjit.
– Juste dien in ádde. Nu guhká go lea buorre vuođđu matematihkas, de dat ii leat váttisvuohta. Muhto ferte buorre vuođđu go galgá vierrogillii bargat.
Su mielas lea baicce hui dehálaš ahte sámegiella geavahuvvo maiddái rehketfágas. Dás čilge manin:
– Dás lea min mánáid boahtteáiggis sáhka. Jus hui konkrehta galggan dadjat, de han lea nu ahte muhtimat min ohppiin han galget boahtteáiggis šaddat rehketoahpaheaddjin ja oahpahit dan viidásat. De fertejit maid hálddašit dán sámegillii.
Eahpida dárogiela leat čoavddusin
Sámediggeráđđelahttu Silje Karine Muotka, geas lea vuođđoskuvlaoahpahus ovddasvástádussuorgin, lea maid oaidnán dán ášši. Ráđđi galledii ge gieskat Guovdageainnu gos earret eará fitne nuoraidskuvllas ja joatkkaskuvllas.
– Doppe muitaledje oahpaheaddjit muhtin ohppiid sávvat beassat geavahit dárogiel rehketgirjjiid, nu ahte lean gullan dien fáttá birra jo ovdalaččas. Muhto mun eahpidan buoremus čoavddusin leat geavahit dušše dárogiel girjjiid. Mii fertet baicce nannet oahpponeavvuid matematihkkafágas, dadjá son.
Sámediggi lea geavahan birrasii 20 miljovnna ruvnnu «Multi» rehketgirjái mii lea jorgaluvvon dárogielas sámegielaide. Muotka dattetge oaidná ahte lea dárbu árvvoštallat vel eanet nannet sámegiel oahpponeavvuid rehketfágas.
– Mii fertet árvvoštallat mo meannudit oahpponeavvoohcamušaid ja maid galgat vuoruhit, lohká Muotka.
