Sámediggepresidentii gal lea amas jurdda DNA-iskosiid geavahit sápmelašmeroštallamis, nu mo Amerihká sápmelaš evttoha.
Amerihkká sápmelaš Rachel Carter evttoha DNA-iskosiid geavahit oassin sápmelašmeroštallamis. Son oaivvilda ahte dainna lágiin sihkkarastojit maiddái su láganiid vuoigatvuođat. Sihke Ruoŧas, Suomas ja Norggas leat eavttut biddjon jus olmmoš áiggoš ohcat beassat sámedikki jienastuslohkui, dáid eavttuide ii leat DNA ja čearddalašvuohta dieinna lágiin namuhuvvon, muhto lea baicce eanet čadnon gillii ja kultuvrii.
Ádde diehtodárbbu
Sámediggepresideanta Aili Keskitalo lohká iežas áddet dan go olbmot háliidit diehtit iežaset duogáža birra ja nu válddihit DNA-iskosiid.
– Ja ádden jus lea dárbu váldit ruovttoluotta kultuvrra ja giela, muhto ii okta ge hehtte sin dahkamis dan. Ii oktage gáibit DNA-iskosa jus olbmot háliidit sámástit, dadjá Keskitalo guhte ii oainne gal dárbbu DNA-iskosiid bokte duođaštit sápmelašvuođa.
– DNA lea okta oassi, muhto dat ii čájet olles gova. Munnje lea amas jurdda čájehit sápmelašvuođa DNA bokte. Gullevašvuohta gillii ja kultuvrii dat lea vuođđun sápmelaččaid searvevuođas. Mun in oainne dárbbu dása in ge jáhke min goassege gáibidišgoahtit DNA-iskosiid. Mii eat nie rehkenastte gullevašvuođa, go sápmelaččat deaivvadit amas olbmuiguin de han eat jeara DNA, muhto fulkkiid ja soga, dadjá Keskitalo ja lohká dákkár DNA-iskosiid orrot leamen dakkár oarjemáilmmi vuohkin.
– Masa ávkin?
Rachel Carter gal lohká iežas áddet sáhttá leat dárbu ráddjet geat besset jienastit sámedikkeválggain. Danne son evttoha maid ahte sáhtašii ásahuvvot dakkár vuogádat mii dohkkeha sápmelaččaid.
Ii dát ge oro jurdda man Keskitalo čuovvola:
– Masa dat galggašii ávkin? Masa galggašii dákkár registtar geavahuvvot, jearrá son ja čujuha dasa ahte eamiálbmogiin eai leat sierra vuoigatvuođat, muhto dat seamma vuoigatvuođat go earáiguin ge.
– Eamiálbmotvuoigatvuođat leat čadnon oktasaš kultuvrii dahje guvlui, dat leat čadnon searvevuhtii iige genaide, čilge son, ja rávve baicce Rachela eará ládje geahččalit oažžut gullevašvuođa sámeservodahkii.
– Mu mielas orro nieida háliideamen muhtin lágan dohkkeheami dasa ahte son lea sápmelaš. De lea mu ráva sutnje ahte geahččalit oktavuođa oažžut sámeservviiguin Amerihkkás ja maiddái geahččalit oažžut oktavuođa fulkkiiguin dáppe Sámis. Jáhkán dat attášii sutnje eanet go dákkár «steampil» ahte leat sápmelaš, rávve presideanta.
– Sámis eahpádus
DNA-iskosat leat ovdal ge digaštallon Sámis, maiddái dalle lea Sámediggi leamaš vuostá geavahit daid duođaštan dihte sápmelašvuođa.
– Mun jáhkán sámeservodagas lea dakkár dearvvašlaš eahpádus dákkár vugiide go dat leat apmasat midjiide. Nálledutkan lea geavahuvvon vealaheami oktavuođas ja geavahuvvon min vuostá, danne jáhkán leat dákkár eahpádusa dán ektui.
Keskitalo lohká ahte DNA-iskosat buvttášedje maid eará hástalusaid.
– Genat eai muital visot. Olbmot sáhttet adopteret mánáid, nu mo beakkán juoigi Jon Henrik Fjällgrena guhte lea adopterejuvvon. Mii buohkat atnit su sápmelažžan vaikke genat čájehivčče ges áibbas eará.
