Kronihkastis sámediggeráđđi Lars Filip Paulsen ávžžuha buohkaid geat beroštit sámegielain buktit oaivila ráđđehussii ovdal go gulaskuddanáigemearri lea nohkan.
Kronihkastis sámediggeráđđi Lars Filip Paulsen ávžžuha buohkaid geat beroštit sámegielain buktit oaivila ráđđehussii ovdal go gulaskuddanáigemearri lea nohkan.
Sámegielat Norggas gullet áitojuvvon gielaid searvái.
Vuođđoskuvlaohppiid lohku, geain lea sámegiella vuosttaš giellan, lea njiedjan logiin proseanttain jagi 2006 rájes, ja hui ollugat heitet go álget joatkkaskuvlii. Dán suorggahahtti ovdáneami fertet jorgalahttit.
Dáin beivviin lea NAČ 2016:18 Váibmogiella gulaskuddamis, maid ráđđehusa nammadan lávdegoddi lea čállán.
Raporttas leat badjel čuohte rávvaga ja doaibmabidjoevttohusa sámegielaid várás sihke ráđđehusa ja Sámedikki ektui.
Doaibmabijuid oktavuođas lea sáhka vuoigatvuođas gulahallat iežas eatnigillii deaivvadettiin almmolaš Norggain.
Sámi álbmogis álbmotrievtti mielde lea oktasaš vuoigatvuohta mearridit sámegielaid badjel.
Dasa lassin lea mis ovttaskas olbmuin vuoigatvuohta oahppat min iežamet giela, ja geavahit dan sihke priváhta ja almmolaččat. Dát vuoigatvuohta maid oaidnit ollu gerddiid ii ollašuva.
Sámedikki beales leat mis leamaš juste máŋga gulaskuddanseminára Váibmogiella-čielggadusa birra.
Mii leat galledan sihke máttasámi, julevsámi ja davvisámi giellaguovlluid ja leat oaidnán ahte leat hui máŋggalágan hástalusat.
«Munnje lea muitaluvvon skuvlaárgabeaivvi birra go dađistaga geahppánit ja geahppánit sámegieloahpaheaddjit, geat fas geavahit ollu nuvttádiimmuid jorgalit oahppoávdnasiid dárogielas sámegillii go sis ii leat válljenmunni.»
Mun dieđán maiddái ahte ollu vánhemat miehtá riikka gielddain leat fuolas geat áinnas háliidivččet ahte sin mánáide livččii sámi mánáidgárdesadji.
Dát muitala midjiide movt olbmot beaivválaččat gizzudit sihkkarastit ahte sámegielat ožžot saji árgabeaivvis gos eanaš muđui manná dárogillii.
Mis leat lihkus ain muhtun gielddat gos sámegiella ain lea hui nanus. Okta dain lea Guovdageaidnu, gos Sámediggi gieskat doalai gulaskuddanseminára.
Dán suohkanis hupmet eanaš olbmot sámegiela: doavtterkantuvrras, politiijain ja suohkanis.
Skuvlašiljus hupmet mánát sámegiela.
Dán eai sáhte sámi servodagas atnit iešalddis čielga áššin.
Sámit fárrestaddet, ja dađistaga eanet sámit ásset norgga gávpogiin ja gielddain gos sámegiella lea dušše okta máŋgga minoritehta gaskkas.
Dalle lea erenoamáš deaŧalaš háhkat arenaid gos addit saji sámevuhtii.
NAČ 2016:18 Váibmogiella, čujuha man deaŧalaš lea erenoamážit áŋgiruššat mánáiguin ja nuoraiguin.
Okta evttohusain lea ahte buot gielddain miehtá riikka galgá leat láhkageatnegahttojuvvon vejolašvuohta fállat sámegielagiidda mánáidgárdefálaldaga buot sámi mánáide, jos vánhemat dan háliidit.
Okta eará evttohusain lea sihkkarastit ahte oahppit ožžot ollislaš sámi oahpahusfálaldaga vuođđoskuvlla rájes gitta joatkkaskuvlii.
Norgalaš majoritehtii, mat juo ožžot buot almmolaš fálaldagaid sin eatnigillii, sáhttá dán lágan doaibmabidju orrut sihke nággovuloš ja dárbbašmeahttun.
«Muhto dáččat eai dárbbaš goassige bivdit servodaga veahkehit sihkkarastit ahte mánát oahpašedje dárogiela.»
Dat lea ovdamunni ja ovdavuoigatvuohta mat dárogielagiin juo lea.
Ollu doaibmabijuin čielggadusas geahččalit dássidahttit veaháš dan eahpevuoiggalašvuođa mii sámiin Norggas lea juohke áidna beaivvi.
Evttohusat čatnasit maiddái Sámedikki váldomihttomearrái sámegielaid ovddideapmái; lasihit giellageavaheddjiid logu ja lasihit sámegielaid geavaheami servodagas.
Dat gáibida oktasaš áŋgiruššama.
«Oažžut áddejumi sámegielaide almmolaš Norggas – leš dal dearvvašvuođasuorggis, justiisasuorggis dahje skuvlasuorggis – mearkkaša ahte mii dohkkehuvvot ja oidnot seamma dásis buot dáččaiguin. Dalle go mii leat buot rašimus dilis, de dárbbašit beassat gulahallat min dovdogielain, sorjjakeahttá gos mii ássat.»
Buot dán diehtit mii.
Dál lea deaŧalaš ahte dát máhttu joavdá stuorraservodahkii.
Mii bivdit áddejumi majoritehta beales, muhto dalle fertet mii maiddái čájehit movt min giellaárgabeaivi lea.
Juo njukčamánu 15. b. dievvá áigemearri sáddet gulaskuddanvástádusa ráđđehussii NAČ 2016:18 Váibmogiella, birra.
Mii ávžžuhit priváhta olbmuid, sámi organisašuvnnaid, ásahusaid ja ealáhusaktevrraid – oanehaččat daddjojuvvon buohkaid geat beroštit sámegielain, buktit sin oaivila.
«Don gii leat sámi máná eadni dahje áhčči, muital ráđđehussii manne lea deaŧalaš du mánnái oažžut saji sámi mánáidgárddis dahje manne du mánás berrešii leat vejolašvuohta oažžut digitála applikašuvnnaid sámegillii.»
Geahča evttohusaid mat leat čielggadusas ja čále leat go ovttaoaivilis daiguin.
Juohke áidna vástádus lea deaŧalaš.
Jurddaš mat; jos don it daja, de gii galgá dahkat dan du ovddas? Jos sámi servodaga mielas dát doaibmabijut eai leat dárbbašlaččat ja buorit, movt sáhttit mii vuordit ahte stuorraservodat meinne dan?
Ovttajienalaš giellalávdegoddi, mas leat mielde máŋggas geat ieža eai hála sámegiela, rávvejit dán čielggadusa bokte norgga eiseválddiid álggahit čuđiid mielde doaibmabijuid min váibmogiela várás.
Dál lea áigi ovttas doarjut daid ovdal go lea menddo maŋŋit.
Kronihkka čálli: Lars Filip Paulsen bokte, sámediggeráđđi
