-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASAT– Dehálaš doarjut eará álgoálbmogiid

– Dehálaš doarjut eará álgoálbmogiid

Journalista

-

-

Amerihkká historjjá stuorámus álgoálbmotvuosttildeapmi čohkke máilmmi álgoálbmogiid, ovttas čájehit vuostehágu oljorevrejohtui mii sáhttá nuoskkidit Standing Rock-álbmoga juhkančázi. Romssas ráhkkanit solidaritehtadoaluide.

Eai goassege ovdal leat Amerihkká historjjás nu olu indiánat ja eará eamiálbmogat čoahkkanan demonstreret go dál.

USA:s plánejit hukset oljorevrejođu mii lea seamma guhkki go Norga.

Standing Rock-álbmot ballá dán nuoskidit sin juhkančázi ja bivdet veahki bissehit huksema.

 

Solidaritehtadoalut

Sápmelaččat dorjot Standing Rock-álbmoga.

Earret eará leaba beakkán artisttat Sofia Jannok ja Sara Marielle Gaup Beaska mannan Davvi-Dakotai čuovvut vuosttildemiid.

Romssa gávpogis čoagganedje gieskat sámit ja earát čájehit ahte dorjot indiánaid gičču.

Maiddái Ellen Marie Jensen dáhtu veahkehit, son lea vuolggahan barggu lágidit nuppiid solidaritehtadoaluid Romssas.

 – Lea dehálaš ahte eat bisán, mii fertet hukset lihkadusa mii ovttasráđiid bargá álgoálbmotvuoigatvuođaid ovddas. Nuppes soaitit ieža dárbbašit veahki, lohká son.


Ellen Marie Jensen dáhtu doarjut Standing Rock-álbmoga. Son lágida solidaritehtadoaluid Romssas ihttin. Priváhtagovva

Áŋgiruššá ruovttuguovllu ovddas

Ellen Marie Jensen lea sápmelaš ja amerihkálaš.

Son lea Norggas ássan logi jagi, muhto lea bajásšaddan Minneapolis mii maid gullá Dakotai gos demonstrašuvnnat dáhpáhuvvet.

– Lea hui dehálaš ahte álgoálbmogat čoahkkanit. Mu áŋgiruššá oaidnit ahte olbmot geat eanemusat dulbmojuvvot álggahit stuora demonstrašuvnnaid. Dovddan maid dárbbu čájehit vuostehágu go ieš lean álgoálbmot, dadjá Jensen.

 

Sirde oljorevrejođu indiánaid guvlui

Plánejuvvon oljorevrejohtu galgá rasttildit njeallje stáhta USA:s.

Earret eará rasttilduvvo Missoriejohka mii lea Standig Rock-álbmoga áidna čáhcegáldu. Jus johtu ráigána, de ballet oljju nuoskidit sin juhkančázi.

– Álggos galggai oljorevrejohtu rasttildit Bismarck gávpoga, muhto go majoritehtaálbmot vuosttildii dán sirdašuvai johtu álgoálbmotguvlui. Dá lea stuora ášši man lea dehálaš vuosttildit, lohká Ellen Marie Jensen.


6000-7000 álgoálbmoga leat čoahkkanan Standing Rock-álbmogiid ássanguvlui čájehandihti doarjaga. Sii gáibidit ahte oljorevrejohtu, mii galggašii rasttildit njeallje stáhta ii huksejuvvo. Govven: Andrew Cullen/Reuters

Ráidovázzin ja semináraš

Báikkálaččat leat guhkit áigge vuosttildan DAPL (Dakota Access Pipeline) oljorevrejođu.

Lassi fuomášupmi lea dagahan ahte 6000-7000 olbmo leat čoahkkanan Standing Rock-álbmoga ássanguvlui.

Earát ges čájehit doarjaga iežaset ruovttubáikkiin vai álgoálbmogiid gižžu oččošii stuorát fuomášumi. Gaskavahkku leat solidaritehtadoalut Romssas.

– Ovttas vázzit Storgata ráigge, vuolgga lea Nerstranda gávpeguovddáža olggobealde. Mii vázzit Beijing Home boradanbáikái gos lágiduvvo smávva seminára.

 

Ruđaid maid čogget

Semináražis lea Ánde Sombys sátnevuorru ja logaldallit Amerihkás servet Skype bokte.

Dáiddár Renee Sans Souci ássá demonstrašuvnnabáikki lahkosis ja sápmelaš amerihkálaš Kurt Seaberg leamaš leairras, soai muitaleaba veahá dili birra.

– Dasa lassin vuovdit dáidagiid, girjjiid ja eará diŋggaid vai beassat ruđaid sáddet Standing Rock-álbmogiid. Sii dárbbašit maiddái ruđaid go demonstrašuvnnaid dihti leat sis olu olggosgolut. Jurddaš man divrras dušše hivssethoidu lea go 6000-7000 olbmo leat čoahkkanan leirii, dadjá áŋgirušši Ellen Marie Jensen gii maiddái pláne lágidit doarjjakonseartta.

 

Ávki ja doaivva

Son lea viššalit čuvvon álgoálbmogiid giččuid, ja lohká ávkkálažžan go minoritehtat čoahkkanit.

– Lean oaidnán ahte sihke Gállok-ášši ja Idle No More gižžu čohkkejedje álgoálbmogiid searaid. Moatti jagi áigi álggahedje maiddái álgoálbmogat stuora demonstrašuvnnaid Keystone Pipeline oljorevrejođu vuostá Canadas ja USA:s. Dás lei ávki go oljorevrejohtu ii huksejuvvon. Dát addá doaivaga, ja sávvamis ii huksejuvvo plánejuvvon oljorevrejohtu. Dán ášši dattege in jáhke čielgat ovdal válggaid skábmamánus, loahpaha Ellen Marie Jensen.

-Almmuhus-