Sii, geain ii leat dárogiella dahje sámegiella eatnigiellan, fertejit čađahit dárogielgeahččaleami ovdal go besset mánáidgárdái bargui.
Sii, geain ii leat dárogiella dahje sámegiella eatnigiellan, fertejit čađahit dárogielgeahččaleami ovdal go besset mánáidgárdái bargui.
Stuoradiggi mearrida ovttajienalaččat láhkii nannet dárogielgáibádusa mánáidgárdebargiide.
Ráđđehus evttohii dán, ja duorastaga meannuduvvui Stuoradikkis. Dat mearkkaša ahte olbmot geain ii leat dárogiella dahke sámegiella eatnigiellan, fertejit váldit dárogielgeahččaleami ovdal go sáhttet mánáidgárddis bargat.
– Lea dehálaš ahte bargit, geain lea eará minoritehtaduogáš, sáhttet gulahallat váhnemiiguin, mánáiguin ja eará bargiiguin. Olu mánát álget skuvlii ja sis lea nu unnán dárogielmáhttu ahte eai sáhte čuovvut dábálaš oahpahusa, lohká Olgeža Mathilde Tybring-Gjedde NTBii.
SG háliida maid assisteanttaide dán gáibádusa
Buot bellodagat Stuoradikkis dorjot gáibádusa, muhto Tybring-Gjedde oaivvilda ahte berre maid joatkit áŋgiruššama mii lea leamaš oahpaheamis. Sosialisttalaš Gurutbellodaga Mona Fagerås áiggošii vel eambbo.
– Giellagáibádus galggašii maid gustot skuvlla ja skuvlaastoáigefálaldaga assisteanttaide. Muhto vai dat galggašii doaibmat, de ferte buoret oahpaheapmi, lohká son.
Oahppodirektoráhta iskkadeamis vástidit 562 mánáidgárddi ahte lea unnimusat okta geas lea eará vuosttašgiella go dárogiella. Leat birrasii 6000 mánáidgárddi Norggas.
Ii guoskka ruoŧa- ja dánskagielagiidda
Láhkaárvalus, mii dál dohkkehuvvo, ii guoskka olbmuide geain lea ruoŧagiella dahje dánskagiella vuosttašgiellan.
Dasa lassin šaddá sierraortnet, mas mánáidgárdeeaiggát sáhttá goit ge virgádit olbmuid geat eai deavdde dan gáibádusa, jus sáhttá pedagogalaččat bealuštit dan.
