-Almmuhus-
OĐĐASAT– Dán ii leat ávki čájehit

– Dán ii leat ávki čájehit

Neahttaredaktevra

-

-

Norggabeale boazodoallit govvejit ja filbmejit boraspirevahágiid duođaštussan eiseválddiide. Ruoŧabeale boazodoalli ges ii loga iežaset filmmaid ávkin masage.

Vaikke su filbma lea ge čájehuvvon badjel 25 duhát geardde facebooka bokte, de ii loga Dan Ingemar Fjällman das leat ávkin masage. Ovddit beaivvi almmuhii son filmma mas oidno čoavjjet mii lea ain eallimin maŋŋil go návdi lea leamaš rohkkáhan ja geahččalan goddit dan. Filmma oainnát vuollelis.

 – Lei dábálaš beaivi, ledjen birra vuodjimin ja biebmamin ealu go gávdnen njiŋŋelasa. Gal olmmoš nu suhttá iige dieđe maid galggaš dahkat. Mun almmuhin filmma vai sii geat eai leat sápmelaččat oidnet man bávččas bohccos ja sápmelaččas lea go dákkárat dáhpáhuvvet, dadjá Fjällman. 

 

Čoavjjeha šattai Fjällman goddit.

 – Nu mun massen rievtti mielde guokte bohcco oktanaga.

 

Eará vuogádat

Son gullá Semisjaurnjárgga čerrui ja muitala iežaset čearus leat olu návddiid, sihke getkkiid ja goaskimiid. Dán álddu lohká geatki leat fallehan. Ikte čálii Ávvir John Tor Gaup birra guhte lei filbmen ráppi man navdá goaskima leat goddán. Dan filmma geavaha Gaup oassin duođaštit boraspirevahágiid. Dan eai sáhte Fjällman ja eará ruoŧabeale boazodoallit, dahkat.

 – Mus ii leat dán ávki čájehit gosage. Ii dainna daga oktage maidege. Mii oažžut buhtadusa návdebiedjologu mielde, čilge Fjällman.

 

Biejuid duođaštit

Ruoŧas lea oainnát nu ahte návdebiedjolohku dat mearrida ožžot go čearut dahje boazodoallit buhtadusa. Muhto vaikke duođaštit ahte čearus leat biejut de ii leat dat ge doarvái, doppe galget čivganávddit.

 – Mii galgat golbmii fitnat bieju luhtte. Muhto go vuosttaš geardde leat fitnan de han dat ballájit ja sirdet eará sadjái. De lea dan fas ohcagoahtit ja ođđasit álgit. Dasa lassin galgat duođaštit ahte doppe leat čivggat, ja de galget Leanastivra ja eiseválddit dohkkehit min duođaštusaid, muitala Fjällman.

 

Dás oainnát filmma man Fjällman lea almmuhan iežas facebook-siiddu bokte, ášši joatká dan vuolábealde:

 

Till alla rovdjurs vänner, tur att det inte va eran lilla fina knä hund

Posted by Dan Ingemar Fjällman on 15. cuoŋománu 2015

 

Biebman dálvvi

Eiseválddit ja dutkit čuoččuhit bohccuid goddot boraspiriide go leat heajos vuoimmis, nu logai maiddái Stáhta luonddubearráigeahču Torkjell Morset ikte Gaup bohcco dáfus.

 – Min eallu gal lea bibmon ođđajagi rájes, mun in ádde gal mo min eallu galggašii leat heajos vuoimmis. Diet lea dušše tullja maid eiseválddit lávejit lohkat, dadjá Fjällman ii ge loga jáhkkit boraspiriid borrat dušše heajos bohccuid.

 

Ii ávžžut rievdadit

Boraspirevahátbuhtadusat digaštallojit Norggas dávjá, maiddái dáppe lea leamaš sáhka rievdadit boraspirebuhtadusortnega eambbo ruoŧamálle ládje.

 – Dat gal orro heajos jurdda, boazodoallit baicce eai berrešii dohkkehit eambbo go vihtta proseantta massit boraspiriide. Jus dan eanet masset de galggašedje eiseválddit ieža geahpedit boraspiriid, oaivvilda Fjällman.

Son gal lohká iežaset čearus massit arvat eanet go vihtta proseantta boraspiriide.

 – Árvvoštalan ahte birrasiid 50 proseantta misiin borrojit návdiide geasis skábmii, dadjá son.

 

Ožžo báhčinlobi

Muhto vaikke Fjällman ii loga ge iežaset oažžut vahágiid buhtaduvvot áktánasat, de ožžot muhtumin báhčinlobi.

 – Juovlamánus leimmet maid ožžon lobi báhččit geatki. Muhto dalle ledje nu heajos dálkkit, oanehis beaivvit ja rátkkašanáigi vel. De šattaimet válljet galgat go guođohit vai bivdit. Mu mielas galggašii stáhta ieš mannat bivdit ja geahpedit daid boraspiriid, manne bat mii galgat nuvttá bargat sin ovddas, jearrá boazodoalli.

 

– In máhte mánáide vástidit

Boraspirevahágiid lohká badjealmmái čuohcat ja son fuolastuvvá nuorat buolvva geažil ja lohká jurddašit ahte sii geat galggašit joatkit boazodoaluin šaddet maid eallit dáid hástalusaiguin.

 – Muhto vearrámus lea go mánát oidnet mii dáhpáhuvvá ja de jerret «Áhčči manne it daga maidege, manne divttát ná?». Dasa in máhte vástidit.

 

 

 

-Almmuhus-