NRK Sápmi ja Ávvir leaba bivdán listtonjunnošiid geat oassálastet sámedikkeválggaide 2017, vástidit moadde gažaldaga iežas birra. Dá lea okta kandidáhtain:
NRK Sápmi ja Ávvir leaba bivdán listtonjunnošiid geat oassálastet sámedikkeválggaide 2017, vástidit moadde gažaldaga iežas birra. Dá lea okta kandidáhtain:
Válgabiire: Gáisi válgabiire
Bellodat: Jiehkkevárri
Namma: Dan Håvard Johnsen
Ahki: 50
Siviiladilli: Náitalan
Eatnigiella/giella: Dárogiela
Beroštumit:
Makkár astoáigedoaimmat leat dus?
– Politihkka ja valáštallan.
Mii lea dat stuorámus maid leat vásihan eallimis?
Evttohas ii leat vástidan gažaldahkii.
Maid dagat go áiggut vuoiŋŋastit?
– Vuolggán iežan bartii.
Gii lea du stuorámus ovdagovva ja manne?
– Sámi politihkas lea áibbas čielgasit Ole Henrik Magga. Muđui mus eai leat gal ovdagovat.
Bargu ja oahppu
Maid don barggat dál ja makkár barggut leat dus ovdal leamašan? Makkár oahppu lea dus?
– Sátnejođiheaddji Ivgu suohkanis. Ovdal leamaš spábbačiekčanhárjeheaddji ja oahpaheaddji. Lean studeren Álttá Allaskuvllas.
Politihkalaš duogáš
Makkár bellodagaid leat don ovddastan? Leatgo leamašan sámediggeáirras?
– Dá lea nubbi áigodat Ivgu suohkanstivrras. Ovddit áigodaga ovddastin Ovddádusbellodaga, dán áigodaga ovddastan Ivgu Doarespolitihkalaš listtu.
Váibmoáššit
Makkár áššiide áiggut bidjat fokusa?
– Mearrasámiid vuoigatvuođaide.
Mii lea du mielas eanemus hástaleaddjin maid Sámediggi ferte čoavdit čuovvovaš áigodagas?
– Sámediggi ferte šaddat dohkkehuvvon hálddašanorgánan olles sámi doaibmanguvlui. Dát guoská erenoamážit riddoguovlluide Finnmárkkus, Tromssas ja Nordlánddas.
Čilge manne/ manne eai galggašii minerála- ja ruvkefitnodagat oažžut lobi ásahit ja álggahit doaimmaid sámi guovlluin?
– Dat ii leat manne dahje manne ii, muhttin guovlluin sáhttá leat ortnegis ásahit ruvkedoaimma, jus ii gáržžit gievrras sámi beroštumiid, dahje hehtte luonddugáhttemiid.
Čilge doaibmá go dálá boazodoallopolitihkka vai ii. Mii šaddá deháleamos ášši mii guoská boazodollui čuovvovaš áigodagas?
– Stuorámus hástalus boazodoalus lea buorre gulahallan suohkaniiguin, fylkamánniin ja eará hálddašanorgánaiguin, ja maiddái buorre gulahallan eará aktevrraiguin meahcástanealáhusas. Ii leat politihkas mihkkege boastut, muhto politihka čađaheapmi dagaha riidduid muhtomin.
Eanandoallu, maid sáhttá Sámediggi dahkat sihkkarastin dihte ahte nuorat sáhttet joatkit/ álgit ealáhusain?
– Sámediggi sáhttá aktiivvalaččat váikkuhit buolvamolsumis eanandoalus jus nuoraid movttiidahttet válljet oahpu ja virggi eanandoalu siskkobealde, seammás movttiidahttit váhnenbuolvva diktit nuoraid álgit eanandollui árrat ja rievttes áiggis.
Mii lea dat stuorámus hástalus guolástanealáhusas Sámis? Maid sáhttá sámediggi dahkat nu ahte dat unnimus doalut maid sáhttet birgejumi viežžat guolásteamis?
– Stuorámus hástalus lea eriid kommersialiseren. Muhtin sámi guovlluin berre leat eambbo fokus árbevirolaš šárkaguolásteapmái, eará sámi guovlluin lea fas buot lunddoleamos geavahit áhpemanni fatnasiid guolásteamis. Dát lea gitta das man guhkes gaska lea resurssaide.
Sámegielat, movt berre Sámediggi láhčit dili nu ahte nannejuvvojit čuovvovaš áigodagas?
– Dán áššis lea áibbas mearrideaddji ahte olbmot movttiiduvvojit dohkkehit iežaset sámi duogáža. Jus ovdamearkka dihte Ivgu álbmot oidnet iežaset sámi duogáža rámisvuođain, de šaddá sidjiide lunddolaš skuvlaoktavuođas válljet iežaset mánáide sámegieloahpahusa, nu ahte midjiide geat orrut riddoguovlluin ja leat massán sámegiela, gal lea sámi identitehta nannen buoremus vuolggasadji.
Makkár ođđa bargosajiid lea dehálaš vuoruhit čuovvovaš áigodagas?
– Eanandoallu, báikkálaš biebmu ja luondduvuođđuduvvon turisma leat dehálaš bargosajit.
Guhte ášši lea čuohcan dutnje eanemusat ja manne?
– Mearrasámiid áššit, ja dat vuoigatvuođat mat mis leat dain guovlluin.
