-Almmuhus-
-Almmuhus-
KULTUVRA Dán geasi beasat mátkkoštit 100 jagi ovddos Gállogiettis

Dán geasi beasat mátkkoštit 100 jagi ovddos Gállogiettis

-

-

Dán geasi Márkomeannu festivála lávke postapokalyptalaš máilbmái, 100 jagi dás ovddos, sámiid maŋemuš friddjabáikái.

Dulkomat, das movt sámit birgejit máilmmis, gos seavdnjadas lea badjel buot, leat oaidninládje dán geasi Márkomeannu festiválas. 

Jagi 2118:s, máilbmi lea duššame fápmosoađis, atomasoađis, koloniseremis ja birasroasuiguin. 

– Jurdda lea ahte álgoálbmogat leat árbevirolaš máhtuin ja kreativitehtain fuomášan movt sáhttet čiehkadit ahkitvuođas, muhto maiddái sin friddjabáiki deddo. Gállogieddi lea áidna friddjabáiki, ja dohko čoahkkanit olbmot miehtá Sámi, cealká festiválajođiheaddji Anne Henriette Reinås Nilut preassadieđáhusas.

 

Hástalit jurddašeami

Dán fiktiivvalaš boahtteáiggi-máilmmis lea buot manname endorii, muhto sápmelaččat birgehallet.

Sii leat fuobmán kvanteteknologalaš ovdáneami, ja ipmirdit dološ oskku, ja dainna lágiin leat dimenšuvdnašalddi huksen Sáivu dimenšuvdnii.

Doppe bajásčuožžilit stuora sámi pionearat, Elsa Laula ja Anders Larsen, earret eará. 

– Mii leat ráhkadan univearssa gos boahtteáiggi ja dološ sámit sáhttet suokkardit min álbmoga sajádaga dán máilmmis. Sámi boahtteáiggi ja ođđaáiggi máilmmi deaivvadeami birra sáhttá olu sevdnjes oidnosiid muitalit, muhto jus lea okta ášši mii lea sihkar, de lea ahte min álbmogis lea nana birgenláhki. Dán jagi festiválas mii áigut iežamet ja publikumma jurddašeami hástalit. Mii sávvat bures boahtima Márkomeannu anno 2118:i, loahpaha Reinås Nilut.

 

Ođđa oasit prográmmas

Márkomeannu 2118 lágiduvvo suoidnemánu 26.-29. beivviid 2018. 

Dasa lassin go guossit besset mátkkoštit 100 jagi ovddos, de besset maid vásihit prográmma mas olu ođđa prográmmapoasttat. 

- Advertisement -
-Almmuhus-