-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASAT Dálkevahágat lassánan hirbmadit

Dálkevahágat lassánan hirbmadit

-

-

If dáhkádusfitnodat dieđiha dáhkádusvahágiid logut lossa arvvi dihtii, leat  lassánan 800 proseanttain 1990-2000 áigodagas gitta 2010-2018 áigodahkii gaskamearálaččat jahkásaččat. 

Dáhkádusfitnodat If dieđiha preassadieđáhusas ahte čáhcevahágat lossa arvviid dihtii, leat hirbmadit lassánan.

Maŋimuš gávcci jagi lea dáhkádusfitnodat If máksán logi miljárdda čáhcevahágiid ovddas, čájehit fitnodaga logut.

Dákkáraš dáhkádusvahágat leat lassánan 800 proseanttain 1990-2000 áigodagas gitta 2010-2018 áigodahkii gaskamearálaččat jahkásaččat. 

 

Vurdet eanet dákkár dálkkiid

Analysa maid If fitnodat lea dahkan, čájeha ahte vahátlohku go čáhci lea beassan viesuid sisa, mat eanaš lea lossa arvvi dihtii, lea lassánan eambbo go dan maid fitnodat ovdal lea vásihan.

Dasa lassin lea eará luondduvahágat lassánan hirbmadit sihke logu ja goluid dáfus.

– Dát lea drámatahlaš ovdáneapmi. Dat máksá earret eará ahte norgalaš gielddat fertejit eambbo váldit ovdasvástádusa sihkkarastit iežaset ássiid ja doaimmaid hirpmástahtti dálkkiid vuostá. Jáhkimis lassánit dákkáraš dálkkit, lohká IF dáhkádusfitnodaga direktevra Ivar Martinsen.

 

Raportta álmmuhan

Ovttasráđiid CICERO Senter for klimaforskning (Cicero dálkedutkanguovddáš) lea If álmmuhan raportta «Man bures lea norgalaš gielddat ráhkkanan dustet dálkádatrievdamiid váikkuhusaid».

Dás lea iskan man guhkás norgalaš gielddat leat joavdan iežaset dálkkádatheivehanbarggus.

Máhcaheamit čájehit ahte lea mealgat bargu ii leat dahkon vuos. 

 

Logi gielddas leat čieža gieldda vásihan hirpmástahtti dálkki

– Čieža logi gielddas lea vásihan hirpmástahtti dálkedáhpáhusaid maŋimuš logi jagi ja eanaš gielddat vurdet ahte dákkár dálki maid čuohcá sidjiide.

Erenomážit smávit gielddain leat stuorra bargu vuordimin ovdalgo sáhttet álggahit dálkádatheivehanbarggu, lohká CICERO seniordutki, Marit Klemetsen.

– Lassin sihkkarastit ássiid hirpmástahtti dálkki vuostá, lea min mielas heivehuvvon doaimmat maid buorre ekonomiija. Máksá gielddaide uhcit ráhkkanahttit dákkár dálkkiid vuostá, go dan maid servodat ferte máksit go vahágat leat dáhpáhuvvan, lohká Ivar Martinsen. 

 

800 proseanta vahátlassaneapmi lossa arvvi dihtii

Dan botta go logi jagi áigodagas, 1990-2000, ledje 19.543 vahága, de ledje áigodagas 2000-2010 oktiibuot 67.009 čáhcevahága go čáhci bođii sisa.

Maŋimuš ovcci jagis leamaš 158.298 dákkáraš vahága.

Dát lassáneapmi lea stuorát go čáhcevahágat muđui.

Dáhkádusgolut lossa arvvi dihtii ja eará vahágat go čáhci lea beassan sisa, lea dán áigodagas lassánan 422 proseanttain, 1,92 miljárdda kruvnnas áigodagas 1990-1999 gitta 10,01 miljárdda kruvdnii áigodahkii 2010-2018.

– Gielddat fertejit ođasmahttit buhtes- ja duolvačáhcerusttegat mealgadit, vai dat olu čáhci sáhttá golgat gosa galgá, go dávjjibut bohtet lossa arvit. Dás ii leat dušše sáhka geainnuid birra maid čáhci doalvu dahje buvddat mat ožžot čáhcevahágiid, muhto juohke ássi dorvvolašvuođas, lohká Ivar Martinsen.

 

Eambbo «lunddolaš» luondduvahágat

Dáhkádusfitnodagat earuhit iežaset statistihkas vahágiid maid lossa arvi lea dagahan ja luondduvahágat nu go uđas, stoarbma, dulvi ja ullimearra maid stoarbma lea dagahan.

If lea maid dutkan Finans Norga ja Norsk Naturskadepool luondduvahátloguid.

Statistihka čájeha ahte jahkásaš gaskamearálaš buhtadussupmi dáid vahágiid ovddas dan golbma maŋimuš logi-jagi áigodagain 1980 ja 2009 lei 262 miljovnna kruvnna.

Dat lea lassánan 962 miljovnna kruvdnii, lassáneapmi mii lea eambbo go 266 proseantta 2010-2018 áigodagas.

- Advertisement -
-Almmuhus-