-Almmuhus-
-Almmuhus-
MAGASIIDNA Dáiguin gal earuhit du viesu

Dáiguin gal earuhit du viesu

-

-

Sámi árbevirolaš hearvvat glásaid ja uvssaid birra, nu dat lea Näckter Kuoljok fitnodat jurddašan go ráhkadišgohte ođđa buktagiid.

– Dát lea sámi hearvamálenmálle mii ii leat gávdnon árbevirolaččat sámis, muitala Näckter Kuoljok fitnodateaiggát Lotta Näckter.

 

Dážakultuvrras dábálaš

Näckteris lea duogáš litnaduojis ja lea maiddái malerijakonserváhtor. Son dovdá dološ Ruoŧa ja Norgga málen ja hervenvieruid go lea daiguin bargan guhkit áigge.

 – Dieid kultuvrrain leamaš dábálaš hervet ja čiŋahit ruovttuideaset, sápmelaččat ges leat ieža čiŋadan go sis eai leamaš ruovttut seamma ládje go dažakultuvrras, čilge hábmejeaddji.

 


LITNADUOJIS GARRADUODJÁI: Näckter váldá osiid sámi litnaduodjeárbevieruin ja geavaha daid garraduojis.
Govven: Berit Marie Lise Eira

Čuolddabáttiin viežžan

Son dovdá sámi erenoamáš litnaduodje hámi ja árbbi, ja dál dan sáhttá oaidnit maiddái viesuin go Lotta bargá málemiin ja visttiiguin.

 – Álggos mun geahčadin čuldojuvvon báttiid, tevdnejin daid mielde ja ráhkadin minstariid ja sjablonggaid ja geavahin linoljomálaid, čilge Lotta barggustis birra.

Son lei boahtán Johkamohkimárkaniidda čájehit iežas bargguid ja lohká olu beroštumi leamaš dása.

 – Jua, mu mielas leat olbmot beroštuvvan dása. Ii leat gal oktage diesttán jo diŋgon dákkár hearvvaid, muhto olusat leat geahčadan dáid ja hirpmástuvvan go ná maid sáhttá čiŋahit viesuid. Mun jáhkan dása šaddat jođu, sávan dan, čaibmá son.

 

Heiveha stobu mielde

Beavddi ala lea Lotta bardán minstariid, govaid ja fiellobihttáid main leat hearvaovdamearkkat. Eanaš ovdamearkkain lea geavahan gárra ivnniid nu go ruoksada, ruoná ja fiskada.

 – Mus lea dakkár čalbmi mii oaidná mat heivejit oktii. Ná sáhttá hervet olu iešguđet lágan viessomálliid, ferte dušše gávdnat rivttes saji ja ivnniid, muitala son ja čájeha govaid mas lea herven dološ 1800-logu dimbbarviesu, nubbi viessu maid lea herven ges lea huksejuvvon 80-logus.

 – Muhto hearvvat heivejit goappašat viesuide.

 


IVDNÁT: Dat ovdamearkkat maid Lotta Näckter čájeha leat oalle ivdnát, muhto son sáhttá maid láivasat ivnniid geavahit hearvan.
Govven: Näckter Kuoljok

Ođđa viesuide maid

Maŋimuš áiggiid leat sápmái ilbmagoahtán maiddái earálágan stobut, nu gohčoduvvon «funkis-mállet» stobut. Funkis namma boahtá funksjonalisma doahpagis mii govvida ođđaáigásaš arkitektuvrra mii geavahuvvo Skandinavias. Dát málle leavai deike 1900-logu álggus. Dán mállet dáluin leat čielga čiegat ja dávjá steažža robit. Dan ii loga Lotta leat hehttehussan su hearvvaide.

 – Funkšunalismaáigodagas geavahedje olu ivnniid, nu ahte dakkár dáluid livčče hui somá hervet, dadjá son.

 

Siste sáhttá geavahit

Muhto Lotta Näckter herve dušše olgoseinniid.

 – Ná sáhttá hervet maiddái siste, doppe sáhttá maid geavahit eará ivnniid. Go olggobealde herve de ferte jurddašit makkár ivnniid geavaha go dálkkit ja biekkat guvggodahttet ivnniid ja ovdamearkka dihte garraruoksat šaddá rosa moatti jagis. Siste ges gal sáhttá garraruoksada geavahit, mii leage okta sápmelaččaid jiellativnniin, čaibmá hábmejeaddji.

 

Maiddái beigeivnnis

Jus it hálit árbevirolaš sámi ivnniid láselisto hearvvaide, de lea vejolaš válljet ođđaáigásaš beige ja greige ivnniid, mat leat dakkár duolva vilges ja ránesivnnit.

 – Mun sehkken ivnniid ieš, nu ahte leat olu vejolašvuođat, muitala Näckter Kuoljok eaiggát.

 

 

-Almmuhus-