Sámi Dáiddaráđi stipeanda galgá ávkin su bargui, ovddidit luođi Ubmi-Sámi nuoraide ja mánáide.
Sámi Dáiddaráđi stipeanda galgá ávkin su bargui, ovddidit luođi Ubmi-Sámi nuoraide ja mánáide.
Jørgen Stenberg lea Sámi Dáiddaráđis ožžon bargostipeandda guovtti jahkái.
Sámi dáiddaráđđi lea Sámedikki ovddas juolludan stipeanddaid dáiddáriidda geat iešguđet ládje háliidit ovdánit iežaset dáiddasuorggis, dieđiha Sámi Dáiddaráđđi preassadieđáhusas.
Stenberg lea Malå, Västerbottena, juoigi ja boazosápmelaš. Son vuittii Sámi Grand Prix juoiganoasi 2014:s. Dál son háliida dáiddastipeanddain ovddidit luođi Ubmi-Sámi guovllus, erenoamážit mánáide ja nuoraide.
Ohcan 2 086 900 ruvnno ovddas
Oktiibuot ledje 70 dáiddára ohcan stipeandda Sámi Dáiddaráđis. 47 ohce bargostipeandda, logis ohce bargostipeandda nuorat dáiddáriidda ja 27:s ohce oanehisáigestipeandda.
Bargostipeanda lea gaskal jagi ja vihtta jagi, bargostipeanda nuorat dáiddáriidda lea gaskal jagi ja golbma jagi. Bargostipeanda lea 2018:s 240 000 ruvnno.
Oanehisáiggestipeanda lea oaivvilduvvon dáiddáriidda geat háliidit stipeandda oanehat áigái, gaskal mánu ja guhtta mánu. Bajit rádjá lea 120 000 ruvnno.
48 dáiddára ohce iešguhtetlágan stipeanddaid 2 086 900 ruvnno ovddas.
Rumbočuojaheaddji dutká mearrasámiid luođi
Maiddái Herman Rundberg áigu luođi ovddidit. Ovddeš rumbočuojaheaddji Violet Road joavkkus lea ožžon golmma jahkái bargostipeandda nuorat dáiddáriidda.
Bargostipeanddain áigu dutkat mearrasámiid juoiganvieruid, ja ovdánahttit daid osiid iežas komposišuvnnain.
Loahppaboađus galgá skearru mas sámi artisttat oasálastet komposišuvnnain ja dáinna lágiin ráhkadit sierra sámi jietnamáilmmi.
Guovttes Deanus eret
Dramatihkar ja girječálli Siri Broch Johansen oaččui maid bargostipeandda guovtti jahkái. Stipeandda áigu geavahit čállit teáhterbihtá man lea gohčodan «SOS-Sabmie Ovttastuvvon Siiddat».
Ánne Mággá Wigelius lea ožžon jahkái bargostipeandda nuorat dáiddáriidda. Son áigu ovdánit neavttárin ja oahppat lávluma ja jietnageavaheami.
Stipeandaáigodagas áigu gárvvistit prošeavttaid filbma- ja lávdedáidaga ektui. Sus leat maid mánusat jurdagiin maid áigu ovdánahttit áigodagas, seammás go vel áigu ovdánit filbmaneavttárin ja mánusčállin.
Oanehit áiggi stipeanddaid juolludan
Sámi Dáiddaráđđi juolluda maiddái oanehit áiggi stipeanddaid.
Filbmadahkki Per Ivar Jensen lea ožžon doarjaga filbmabáddemii.
Lávdedáiddár Hilde Skancke Pedersen áigu bargat sámi kulturárbbiin ja historjjáin «Mamma Karasjok» birra. Mihttu lea čállit lávdeteavstta dán historjjá vuođul ja oažžut dan buvttaduvvot.
Govvadáiddár háliida oanehisáigestipeanddain bargat stuorát govaiguin.
Lars Magne Andreassen háliida komponeret, sárgut govaid ja inspirerejuvvot. Dát galgá leat vuođđun su nuppi skerrui. Sus lea dehálaš jietna Julevsámi jietnaárbevieru ovdánahttimis.
Unnit stipeanddat
Maiddái unnebuš stipeanddat leat juolluduvvon, unnit bargguide ja doaimmaide.
Kathrine Nedrejord lea ožžon ávnnasstipeandda.
Neavttár ja lávdedáiddár Marja Lisa Thomasson lea ožžon prošeakta, mátke- ja oahppostipeandda.
Girječálli Rauni Magga Lukkari lea ožžon ávnnasstipeandda.
Neavttár Mary Sarre lea ožžon mátke- ja oahppostipeanda.
Dáiddár Silje Figenschou Thoresen lea ožžon ávnnas-, mátke- ja bálvalusstipeandda.
