-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASAT Dáhttu liige doarjja­ortnega goavve­jagi geažil

Dáhttu liige doarjja­ortnega goavve­jagi geažil

-

-

Sámediggeráđđi bivdá boazodoallošiehtadallamiid bokte vuoruhit doarjaga mii galggašii gokčat dienasmassima boazodoalus dán jagi.

– Lea dehálaš ahte boazoeaiggádat nagodit doalahit máksinnávcca go masset sisaboađu, ožžot eahpedábálaš olggosgoluid ja unnibut miessešattu, dadjá sámediggeráđđi Silje Karine Muotka preassadieđáhusas.

Stivren boazoealáhusa

Silje Karine Muotka lohká ealáhus šaddá hearkkibun go ealáhus lea hábmejuvvon nu ahte misiid galgá njuovvat. Vuorkágova govven: Astrid Helander.
Silje Karine Muotka lohká ealáhus šaddá hearkkibun go ealáhus lea hábmejuvvon nu ahte misiid galgá njuovvat. Vuorkágova govven: Astrid Helander.

Stáhta politihkka lea stivren boazoealáhusa miessenjuovvama guvlui čujuha Muotka ja oaivvilda dat dahká ahte oallugiin leat olu njiŋŋelasat ja unnán varrásat ealus.

– Ealáhus šaddá hearkkibun go lea miessenjuovvama guvlui hábmejuvvon ealáhus, dákkár goavvejagiid maŋŋil leat oallugiin unnán miesit vuovdit ja dat čuohcá ealáhusa sisabohtui. Lea erenomáš dehálaš áimmahuššat boazoeaiggádiid geat leat ásahanáigodagas. Sii leat dávjá hearkkibut dan sivas go eai leat ollen cegget ealu, dadjá Muotka.

Sámediggi buktá cealkámuša

Sámedikki dievasčoahkkin galgá juovlamánu čoahkkimis buktit cealkámuša 2021/2022 boazodoallošiehtadussii, gos sámediggeráđđi lea lokten Sámedikki vuoruhemiid šiehtadallamii. Evttohusas bivdá sámediggeráđđi šiehtadallanbeliid vuoruhit doaibmabijuid diimmá garra dálvvi ektui.

Boazodoalu váldošiehtadusa olis šiehtadallet Eanandoallo- ja biebmodepartemeanta ja Norgga Boazosápmelaččaid Riikkasearvi jahkásaččat soahpamuša ekonomalaš gaskaomiin boazoealáhussii. Sámediggi buktá cealkámuša boazodoallošiehtadussii ovdal go šiehtadallamat álget ja Sámediggi čuovvu šiehtadallamiid stáhta sáttagotti áicin.

Árvvoštallat boazologu heivehanproseassaid

Boazologu heivehanproseassat leat leamaš guovddážis stáhta politihkas guhkit áiggi, ja dál leat boahtán geažuheamit ahte nubbi unnidanproseassa álggahuvvo dain orohagain gos eai leat vel nagodan olahit mearriduvvon alimus boazologu. Sámediggeráđđi evttoha ahte dáid proseassaid galgá árvvoštallat álbmotrievtti ektui.

– Sámediggi lea bidjan gažaldatmearkka dasa ahte leago ealáhus ja sápmelaččat beassan leat mielde váikkuhit alimus boazologu ja leat go váldán vuhtii ráđđádallangeatnegasvuođa ja boazodoalu iešheanalaš stivrejumi, nugo lea geatnegahtton riikkaidgaskasaš konvenšuvnnain, čilge Muotka.

Muđui váillaha sámediggeráđđi kultuvrralaš beliid boazodoallopolitihkas ja evttoha bidjat doaibmabijuid mat movttiidahttet árbevirolaš doallovuogi boazodoalus ja ortnegiid gos heivehuvvo árbevirolaš gelbbolašvuođasirdimii. Sámediggeráđđi bivdá maiddái lasihit doarjaga oktasaš siidaosiide ja siidaosiid nissonjođiheddjiide.

Divatgeahpedeapmi mohtorfievrruide

Muhtun jagiid áigi mieđai ráđđehus ealáhusa ja Sámedikki divatgeahpedeami gáibádussii mohtorfievrruin, vai boazodoallu dákko bokte dássáduvvo eanandoaluin. Eanandoalus lea maid divatgeahpedeapmi boaldámušas, ja Sámediggi oaivvilda ahte lea áigi ahte boazodoallu maid oažžu divatgeahpedeami boaldámušas.

Sisabahkkemat ja dálkkádatrievdamat leat dehálaš áššit boazodoalus, ja sámediggeráđđi evttoha jahkásaš doarjaga Protect Sápmái, geahččalit gávdnat čovdosa vai boazodoallu buorebut beassá searvat plánaproseassaide, ja lasihit doarjaga heahtegearggusvuođafondii ja elliidfievrredeapmái.

Sámediggeráđđi maid lokte hástalusa ahte eai gávdno jahkásaš raporttat dahje stáhtus das man olu sisabahkkemat leat.

– Dan dihte lea váttis bargat sisabahkkenáššiiguin ja duođaštit ahte lea álbmotrievtti rihkkun, go eat dieđe man olu sisabahkkemiin lea sáhka, loahpaha Muotka.

-Almmuhus-