-Almmuhus-
-Almmuhus-
KULTUVRA Dá leat Liet oasseváldit

Dá leat Liet oasseváldit

-

-

Duorastaga lágiduvvo Liet International lávlungilvu, dás beasat lohkat eambbo oasseváldiid birra.

Liet International lávlungilvu lágiduvvo skilleduorastaga Báktehárjjis Guovdageainnus.

 

Dás beasat oaidnit geat oassálastet gilvvus.

 


Preassagovva

1. Zaman

Ovddasta Bashkir giellaguovllu

 

ZAMAN etno-prošeakta ásahuvvui 2013:s.

– Zaman lea erenoamáš seaguhus ođđaáigásaš jienain ja Bashkir guovllu álbmotmusihkas, čállá joavku iežaset birra.

Joavku lea beaggán maiddái olggobeale Bashkortostan, mii lea Ruoššas.

Zaman lea maid dovddus go beasai stuorra riikkaidgaskasaš musihkkagilvvu «Turkvision-2014» finálii.

2015:s ovddastii joavku Ruošša «Ai nuri» lávlagiin «Suns Europe» musihkkagilvvus, gos faskejedje nubbin saji.

2016:s mátkkoštii joavku Duiskkas, ja evttohuvvui maid oažžut Russian World Music Awards bálkkašumi.

 

Bashkir lea turcic giella, ja eamigiella.

Bashkortostana regiovnnas lea dát giella almmolašgiellan lassin ruoššagillii, ja dán giela hállet birrasiid 1.2 miljovnna olbmo Ruoššas.

Gielas leat golbma suopmana; mátta-, nuortta- ja oarjedavi suopmanat.

Dán giela hállet maiddái Tatarstanas, Chelyabinskas, Orenburgas, Tyumenas, Sverdlovskas og Kurgan Oblastas ja maiddái eará regiovnnain Ruoššas.

 

 


Preassagovva

2. Ukan

Ovddasta Breton giellaguovllu

 

UKAN lea rock ja barohkka karaktera, mii lea čuožžilan Kevin Ruellana jurdagiin.

– Su univearssa lea Led Zeppelin, Stanley Kubrick ja Philip K. Dick gaskkas, čállá artista iežas birra.

Su musihkkii lea 70-logu eaŋgalas rocka váikkuhan, nu mo Genesis, Deep Purple ja Pink Floyd.

 

Bretonialaččat lea etnalaš joavku mii gávdno Brittany guovllus Fránskariikkas.

Váldogiella Brittanys lea bretongiella, man hállet vuolit Brittanys.

Dán áigge leat vuollel 200 duhát olbmo geat hállet bretongiela.

Nubbi minoritehtagiella Brittanys lea gallo, man eai hála eará go bajit Brittanys, gos ges bretongiella ii leat nu dábálaš.

 


Preassagovva

3. Mary Ann

Ovddasta Skottlándda gaelic giellaguovllu

Lávlla: «Grioglachan»

 

Mary Ann orru Ardgouras, Lochaberas.

Iežas guimmiin, Nick Turneriin, jođiha son Watercolour Music, mii lea musihkkabáddenstudio.

Lávlla «Grioglachan», man ovdanbuktá Liet International gilvvus, lea čállon Mary Ann risteadnái ja oarpmeallái Maggie Macdonaldii, guhte jámii fáhkka mannan geasi.

– Son lei koara eallin ja siellu, ja Mary Ann buoremus musihkalaš ovttasbargoguoibmi. Grioglachan govahallá mo son liikui násttiide geahččat, čállá artista.

 

Skottlándda gaelicgiela hállet Skottlánddas, eanaš Highlands guovllus ja oarjjabeale sulluin, muhto maiddái Glasgowas, Edinburghas ja Ivernessas.

Gávdnojit maid smávva gealicgielat servodagažat Kanadas, Nova Scotias ja Cape Breton sullos.

Maiddái Australias, Aoteoroas ja USAs leat muhtimat geat hállet gaelicgiela.

2011 loguid mielde dieđihit 87100 olbmo ahte dovdet giela, 32400 olbmo áddejit giela, hállet, lohket ja čállet gaelicgillii. 57600 olbmo hállet giela. 6100 olbmo máhttet lohkat ja/dahje čállit gaelicgillii, muhto eai hállat ja 23400 olbmo áddejit giela, muhto eai hála, čále eai ge loga dán gillii.

 

 


Preassagovva

4. Ruben Semmoh

Ovddasta Spanan Tongo giellaguovllu

Lávlla: «Saka Na Pin»

 

Ruben Semmoh lea lávlu ja lávllačálli, ja maiddái váldolávlu ja gitarista «Afro-Carib Ensemble» joavkkus.

Semmoh riegádii Suriname oaivegávpogis Paramaribos, 1955:s.

15-jahkásažžan fárrii Nederlándii, gos gaccai musihkkaoahpu Rotterdam jazz konservatoriumas.

Son čuojaha «Kawina» musihka, mii lea Suriname guovllu árbevirolaš musihkka.

Dan čuojahedje šlávat šlávaáiggis Surinames.

– Munnje lei hástalussan hábmet ja čuojahit lávlagiid dán šáŋgras. Dat lea seaguhus mas leat iešguđet stiillat, latiidna, jazz, funk, klasihkkalaš ja pop-stiillat. Boađus lea erenoamáš jietnagovva mas lea «groove». Dat lea «Saka Na Pin» lávlaga duogáš, čállá artista.

 

Sranan Tongo lea kreolagiella man eatnašat Surinames hállet, ja dat lea birrasiid 500 duhát olbmo eatnigiella.

Dát olbmot leat daid šlávaid maŋiboahttit geat vižžojedje Afrihkás koloniáiggis.

Dát lea oktasašgiella man Suriname iešguđet lága etnalaš joavkkut buohkat áddejit.

Nederlánddas ásset olusat geat hállet dán giela.

 

 


Preassagovva

5. Aafke Zuidersma

Ovddasta Friesland giellaguovllu

Lávlla: «Minsk fan wearde»

 

Frisalaš lávlu ja lávllačálli Aafke Zuidersma orru davvin Nederlánddas.

Son nuorran jo beroštišgođii musihkas, 6-jahkásažžan lávlugođii iige leat das rájes heaitán lávlumis.

Son lea leamaš mielde olu iešguđet joavkkuin ja musihkalaš prošeavttain.

Aafke buoremusat liiko ieš čállit lávlagiid, son eanaš čállá eaŋgalas- ja frisagillii.

2016:s vuittii son Friisalaš «Liet» lávlungilvvu, «Minsk fan wearde» lávlagiin, man lea čállán muhtin ustibii alddis guhte lea jápmán.

Dáinna lávlagiin searvá Liet International-gilvui dál.

 

Frisárat lea duiskalaš etnalaš joavku, mii rievtti mielde boahtá Nederlándda ja Duiskka riddoguovlluin.

Frisagiela hállet ain badjel 500 duhát olbmot.

Frisalaš suopmanat lea dohkkehuvvon almmolaš giellan Nederlánddas ja guovllulaš giellan Duiskkas.

Giellajoavku lea juhkkojuvvon golmma gillii: Oarje frisagiella, Saterland-frisagiella ja davvi-frisagiella.

 

 


Preassagovva

6. La Schlapp sauvage

Ovddasta Lëtzebuergesch giellaguovllu

 

La Schlapp sauvage ásahuvvui 2016:i giđa.

Jovkui gullet guokte musihkkára, geat gullaba «golmma ráját riikii».

Iežaska konsearttain láveba hástit guldaleddjiid musihkkalaš mátkái mas lávluba sihke fránska- ja lučemburggillii.

Sudno lávlagiiguin, sávvaba čalmmustahttit sin guovllu kultuvrralaš riggodaga ja ovddidit giellafriddjavuođa ja interkultuvrralaš áddejumi.

 

Lëtzebuergeschgiella hállo eanaš Luxemburgas. Birrasiid 390 duhát olbmo hállet dán giela.

Vaikke giela sáhttá gohčodit duiskka suopmaniin, de dat lea Luxembourga almmolaš giella.

Luxembourga lingvisttat atnet dán sierra giellan, muhto ahte gullá duiskkagiela sohkii.

 

 


Nikita Ilyin. Preassagovva

7. Nikita Ilyin & Dmitry Yakimov

Ovddasta Udmurt giellaguovllu

 

– Nikita Ilyin lea hujus nuorra almmái, guhte lea eret smávva gilážis davvin Udmurtias, čállá artista iežas birra.

Son lávlu Udmurtgiela davvisuopmanii, ja su musihkka gullá pop-šáŋrii.

Dmitry Yakimov, guhte lea dovddus musihkkabuvttadeaddji Udmurtias, galgá čuojahit fárrolaga Nikitain.

– Buranovskie áhkut, geat ledje Eurovision song contest finálas 2012:s, ja geat maid leat Udmurtias eret, sávvet Nikitai ja Dmitry lihkku Liet International gilvvuin, čálliba artistta guovttos.

 

Udmurtalašgiella gullá Uralbearrašii.

Nu leat udmurtalaččat oassin Suoma-Ugralaš álbmogis.

Udmurtalašgiela hállet ruošša republihka Udmurtia álgoálbmogat ja lea almmolašgiellan lassin ruoššagillii.

Birrasiid 550 duhát olbmo 750 duhát olbmos dán guovllus, hállet dán giela.

 

 

 


Preassagovva

8. Ella Marie Hætta Isaksen

Ovddasta sámi giellaguovllu

Lávlla: «Luoddaearru»

Vuittii Sámi Grand Prix lávlunoasi 2016:s.

Son rievtti mielde ii lean oba válljejuvvon ge SGP gilvui mielde diibmá, muhto go Somby joavku šattai geassádit, de beasai Hætta Isaksen mielde sin sadjái.

Son birgii nu bures ahte vuittii olles gilvvu.

Dál lea son áigeguovdil iežas ođđa joavkkuin man leat gohčodan ISÁK.

 

Sámegielat leat gielat maid sámit hállet. Sámegielat gullet urálalaš gielaid suopmelaš-ugralaš gielaide.

Sámegielat eai gula nuortamearasuopmelaš gielaide degomat suomagiella ja esttegiella, mat leat sámegielaid gáidan fuolkegielat.

Davvisámegiela ja anárašgiela gaskka leat 8 isoglossa dahjege gielalaš ráji, mat juhket sámegielaid oarje- ja nuortasápmelaš gielaide.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

- Advertisement -
-Almmuhus-