-Almmuhus-
-Almmuhus-
OĐĐASAT– Dá lea buorre duođaštus

– Dá lea buorre duođaštus

-

-

Boazodoalli gávnnai ikte bohcco goddon goaskimii iežas geasseorohagas, man son filbmii duođaštan dihte eiseválddiide. Filmma oainnát Ávviris.

Marbolon siidda boazodoalli John Tor Gaup gávnnai ikte njiŋŋelasa goddon goaskimii iežas geasseorohagas Sieidejohkavákkis Muosát gielddas.

– Goaskin lei čárven bohcco oaivái, ja lea erenomáš go lea stuorra bohcco goddán. Eai eiseválddit láve jáhkit ahte goaskin goddá rávis bohccui. Dá lea buorre duođaštus, lohká Gaup filmmas birra.

 

Čuolastan guktii oaivái

Son lei ealu bearráigeahččamin go fuomášii loddi loktanii bohcco alde. Son muitala bivvalis dálkki ja njáhcu leamaš nu lei álki guorrat luotta seammás go filbmii duođaštussan mii galgá leat dáhpáhuvvon ovdal go boazo jámi.

– Loddi lea guktii čuolastan oaivái, álggus leamašan skálvvi alde, boazu lea ruohtastan, čeassan skálvvis ja fierran juvvii gos loddi lea nuppes čuolastan oaivái ja guđii varra, muitala Gaup.

 

Duođaštus

John Tor Gaup mielas lea ilgat gávdnat bohccuid mat lea goddon boraspiriide, ja erenomáš goaskimii maid eai eiseválddit báljo jáhke goddet bohccuid.

– Lean lohkan ovtta sajis ahte goaskin lea laskan go njoammil leamašan valjis. Dál sáhttán duođaštit ahte goaskin ii eale dušše njoammiliin muhto bohccuin maid, dadjá son.

Boazodoalli lohká iežas hirpmahuvvon go oinnii goaskima, ii ge loga fuomášan filbmet dan.

– In leat sihkkar lei go mearagoaskin vai gonagasgoaskin, dan gal dovddastan, muhto lean gullan ahte gonagasgoaskin lea dáppe. Leat oaidnán golmma goaskima mat leat čuvvon ealu davás, muitala John Tor Gaup.

 


BEALLE HEAĐÁSTUVAI: Gaup muitala olu dovdduid badjánan go gávnnai ráppi.
Priváhtagovva: John Tor Gaup

Heađástuvvan ja suhttan

Son lohká ollu dovdduid badjánan go fuomášii mii lea dáhpáhuvvon.

– Álggus suhtten, bealle heađástuvven go lea goddán bohcco. Sivvan dasa lea go dieđán eiseválddit eai jáhke goaskin goddá bohcco ja guhkkin eret stuorra bohcco, dadjá son.

John Tor Gaup lea sihkkar ahte lea goaskin maid oinnii, ja lohká gazzasajiid bohcco oaivvis maid duođaštit dan.

– Bohccot leat min ealáhat, ja lea erenomáš go leat nagodan njuovvat mearriduvvon boazolohkui. Báhcán lea mainna galgat birget, lea han váivi go boraspirii vel massit, lohká son.

Jahkásaččat vásiha orohat boraspirevahágiid, muhton oasi ovddas stáhta máksá buhtadusa, muhto Gaup lohká iežaset oažžot hui unnán boraspirebuhtadusa dan ektui maid masset.

 

Sáhttá goddit rávis bohcco

Stáhta luonddubearráigeahčču Torkjell Morset lohká duos dás sáhttit geavvat ahte goaskin goddá bohcco jus boazo lea heajus vuoimmis.

– Gonagasgoaskin sáhttá váldit rávis bohcco dat lea dovddus, ii dáhpáhuvvo nu dávjá muhto geavvá. Dán muttos áigge dat sáhttá geavvat go bohccot lea heajus vuoimmis maŋŋá dálvvi ja dálle sáhttá goaskin geahččalit bivdit bohccuid. Lea gonagasgoaskin guhte goddá bohccuid, eat leat vel vásihan ahte mearagoaskin dan dahká. Mearagoaskin ohcá ráppiid ja gonagasgoaskin fas bivdá, čilge Morset.

 

Gonagasgoaskin ja mearagoaskin

Morset čilge erohusa dán guovtti goaskimis leat ahte mearagoaskin lea sáhkki ja dan sivas oidno dávjjit, gonagasgoaskin fas bivdi iige hálit oainnahallat.

– Daid háviid go leat gávdnan bohcco mii váruhuvvo goddun goaskimii de lea duođaštuvvon ahte lea gonagasgoaskin. Gaccat earuhit dán guokte goaskima, gonagasgoaskimis lea 5-6 centimehter guhkit gaccat maiguin čuolasta dábálaččat bohcco čielgái, muhton háve lea čuolastan bohcco oaivái muhto dalle lea čoarvvehis bohcco birra sáhka, čilge son

-Almmuhus-